Párty na trhu fúzí a akvizic skončila. Optimistické předpovědi ze začátku roku jsou kvůli válce na Ukrajině passé: letos se v Česku může podle odhadů uzavřít až o třetinu méně transakcí než loni. Ostatní země střední a východní Evropy jsou na tom podobně, investoři jsou opatrní zejména u průmyslových firem s vysokou spotřebou energie – s výjimkou zbrojařů.
Loni se v Česku protočily stovky miliard a ještě v lednu analytici očekávali, že rok 2022 bude minimálně stejně úspěšný. „Inflace nedosahovala takové úrovně jako dnes, válka ještě nezuřila a vypadalo to, že covid již máme za sebou. Začínaly se rozjíždět nové transakce a dokončovaly se ty odložené z covidu,“ vyjmenovává Adam Páleníček, expert na fúze a akvizice z KPMG.
Slibný začátek roku však kvůli vysoké inflaci, úrokovým sazbám a všeobecné nejistotě vystřídá ochlazení. „Počet transakcí v Česku může klesnout až o třetinu ve srovnání s rokem 2021, možná i více v případě velmi negativního vývoje ekonomiky v druhé polovině roku,“ navazuje Jiří Hlaváč, partner poradenské společnosti TPA.
Fúze a akvizice jsou značně provázané s ekonomickým cyklem, během recese jejich počet klesá. Vysoké úrokové sazby totiž zdražují financování přebírání firem. „Odhadujeme, že by se letos v Česku mohlo uzavřít přibližně o dvacet procent transakcí méně, než byl průměr posledních pěti let,“ uvádí Daniel Janeček, senior manažer z oddělení fúzí a akvizic z PwC.
Jak se to podepíše na objemu transakcí, zatím není jasné, ve střední a východní Evropě s ním dokáže výrazně zahýbat pár velkých transakcí, které se v daném období dokončí.
Ukazuje to například aktuální studie TPA, zkoumající aktivitu z druhého letošního kvartálu. Během něj se v regionu dokončil zhruba stejný počet dealů se zveřejněnou hodnotou jako v předchozím čtvrtletí či stejném období loni. Jejich objem však mezičtvrtletně vzrostl o šedesát šest a meziročně o sto sedmdesát šest procent.
Do značné míry se na tom podepsalo převzetí polské petrochemické společnosti Grupa Lotos, kterou si nedávno vzal pod křídla její domácí konkurent PKN Orlen za téměř 3,5 miliardy eur.
Evropské energetické společnosti jsou teď pro investory mimořádně atraktivní. Nejistota ohledně dodávek surovin z Ruska totiž vyšponovala ceny energií na rekordní hodnoty.
‚Ve všech státech střední a východní Evropy je patrný nárůst zájmu o tyto firmy. A také o zbrojařský průmysl a jeho dodavatele, například kovárny,” popisuje Páleníček z KPMG. Atraktivita firem, které musí energie ve velkém nakupovat, ze stejných důvodů klesá.
‚‚S přicházejícím útlumem ekonomické aktivity bude rovněž pod tlakem automotive, přepravní služby, velkoobchod a prodej spotřebního zboží. V oblasti startupů dochází ke snížení valuací u firem, které dlouhodobě generují ztráty a nedaří se jim překlopit jejich podnikatelský koncept do zisku,” doplňuje Hlaváč.
Problémy hlásí také sektor gastronomie a cestovního ruchu, kterému poslední dva roky decimovaly tržby covidové uzávěry. Jejich důsledkem je i značný odliv zaměstnanců z těchto firem do jiných odvětví – a zdá se, že většina z nich se už do restaurací či hotelů nevrátí.
Velice opatrní jsou také investoři, jak ukazuje například nedávný vstup restaurační sítě Coloseum na pražskou burzu, během kterého se nevybrala ani polovina plánovaného kapitálu.
Specifickým segmentem je e-commerce, bojující s výrazným ochlazením poptávky. Investoři to však po dvou letech lockdownů očekávali, protože řada lidí byla k nakupování online donucena covidovými okolnostmi.
‚‚Zájem investorů neopadl, ale nárůsty finanční výkonnosti z období covidu považují za mimořádné a nechtějí je promítat do ceny tak, jak by si prodávající přáli. Nejvíce vydělali ti vlastníci firem z e-commerce, kterým se podařilo prodat firmu během covidového nárůstu a přesvědčit investory o jeho udržitelnosti. Takové případy ale byly ojedinělé,” líčí Páleníček.
K mimořádným pandemickým ziskům či naopak ztrátám se nyní podle něj přistupuje obezřetněji v rámci due dilligence. Pozorněji se také analyzuje struktura tržeb a zákazníků – důležitý je v tomto ohledu podíl Ruska a Ukrajiny.
Na globální úrovni je už pokles na trhu fúzí a akvizic cítit. Společnost PwC spočítala, že v prvním letošním pololetí se uzavřelo 24 124 dealů, zatímco ve stejném období loni jich bylo 33 144. Aktivita se tak vrátila na úroveň roku 2019.
Klesl i celkový objem transakcí: z 2,63 bilionu dolarů na dva. Na propadu má však výrazný podíl loňský postpandemický boom, kvůli kterému je srovnávací základna nepřirozeně vysoká.
V celosvětovém měřítku bylo nejvíc rušno v oblasti médií, technologií a telekomunikací. Do tohoto sektoru spadá čtvrtina počtu transakcí a třetina jejich celkové hodnoty.
‚‚Také u nás se významná část transakcí odehrává v technologických odvětvích, což dokresluje vývoj ekonomiky směrem k většímu podílu služeb a digitalizaci. Příkladem jsou nové mamutí investice do Rohlíku nebo Productboardu,” říká ředitel fúzí a akvizic PwC Česká republika Jan Hadrava.
Hlaváč z TPA připomíná, že každá krize je investiční příležitostí pro silné hráče s dostatečnou disponibilní hotovostí. ‚‚Bude možné za zajímavých podmínek vstoupit či převzít i firmy, které vstup investorů odmítaly. Začnou se postupně realizovat stresové prodeje a firmy se zajímavým konceptem se v rámci restrukturalizací a insolvencí očistí,” uzavírá předpovědí.
