Jestli něco Netflix umí, tak je to určovat témata konverzace. Sotva jsme se stihli ve skupinových konverzacích nenávistně shodnout na tom, které marketingové řešení Emily v sérii Emily in Paris bylo to nejsměšnější (jo, jsou to postele v ulicích), začali jsme řešit, zda Beth v Paříži porazí sovětského velmistra Borgova v šachu.

Boj nadané dívky na několika frontách v minisérii Dámský gambit, která měla na Netflixu premiéru na konci října, jsme najednou museli vidět všichni, abychom nebyli pozadu. Jak to ale vypadá v konkrétních číslech?

Netflix právě oznámil, že Dámský gambit se stal nejsledovanější hranou uzavřenou minisérií v nabídce online videotéky. Za 28 dní si ji podle firmy prý pustilo 62 milionů domácností, což je impozantní číslo, i když tradičně neříká nic o tom, zda dotyční dílo dokoukali.

U Dámského gambitu, jasně designovaného pro binge-watching, to asi problém úplně nebyl, a tak se novinka umístila hned za třetí sérií Stranger Things, Scorseseho celovečerní gangsterkou Irčan a jarním pandemickým hitem Pán tygrů. Každý titul z této trojice mělo na Netlfixu vidět 64 milionů účtů.

Na ty nejúspěšnější těžké váhy ale Beth stále ještě ztrácí, protože sérii Zaklínač údajně vidělo 76 milionů účtů a film Vyproštění s Chrisem Hemsworthem takřka 100 milionů. Netflix si ale samozřejmě může opět gratulovat, protože v době zavřených kin najednou určuje, na co se bude svět dívat a co bude řešit. Dámský gambit se stal nejsledovanějším titulem v 63 zemích, což zároveň vyšvihlo do čela prodejů alespoň v Americe jeho knižní předlohu i vzbudilo zájem o samotné šachy.

Úspěchu se přitom nelze úplně divit, příběh geniální šachistky v podání Anyi Taylor-Joy, která už byla podobně podmanivá v pět let starém hororu Čarodějnice, bez zádrhelů kopíruje vděčný dějový oblouk o talentu z nuzných poměrů, který se probije až na vrchol. Pokud Beth vidí několik tahů dopředu, je to pro ni určitě výhra, pro diváka ale nikoliv, proti čemuž se minisérie ve svých sedmi dílech nikdy nesnaží bojovat. 

Ano, Beth nejprve všechny poráží, aby se ukázalo, že musí hlavně porazit svoji závislost na prášcích a alkoholu, aby mohla porazit už opravdu úplně všechny, včetně podivuhodně přejících Sovětů. V reakcích se přitom kupodivu moc nemluví o zajímavé lince s Bethinou adoptivní matkou, kterou hraje Marielle Heller, režisérka skvělých filmů Můžete mi kdy odpustit? a Výjimeční přátelé. Ta ve své postavě variuje pyšnou „hokejovou“ mámu, která Beth doprovází na turnaje, jejich vztah je ale zároveň unikavý a nevyřčený, na rozdíl od úmorných reminiscencí na skutečnou matku Beth, která ji dává instantní životní rady.

I výsledek je tak trochu na jedno použití, což ale počty diváků a jejich zájem nijak nevyvrací. Netflix už se zase směje, protože nyní zase všichni debatují o čtvrté sérii Koruny, která vyvolává otázky, co si o ní myslí samotní členové britské královské rodiny.

Britská média se na ně v posledních dnech samozřejmě pokouší vehementně odpovídat. Do konce roku nás na největší streamovací platformě čeká ještě nový film Davida Finchera Mank, muzikál Ryana Murphyho The Prom nebo celovečerní sci-fi Půlnoční nebe, které by chtělo zopakovat úspěch Bird Boxu. 

A ano, někdy v budoucnu bude mít druhou řadu i Emily in Paris.