Do čím dál nevlídnějšího podzimu vpadlo milostivé léto a potrvá až do hluboké zimy, konkrétně do 28. ledna 2022. V jeho rámci se jde zbavit exekucí vůči státu, kraji, obci nebo jimi vlastněným podnikům. Dlužník přestane být dlužníkem v okamžiku, kdy zaplatí jistinu a poplatek exekutorovi v hodnotě 908 korun. Úroky a penále mu budou odpuštěny.
Podstatně snadnější oddlužení může kromě jednotlivců pomoci i firmám – mohlo by totiž dostat na legální trh práce ty, kteří nebyli schopni závazky splácet, a proto pro ně bylo výhodnější přesunout se do šedé ekonomické zóny. V době, kdy je tolik slyšet, že na pracovním trhu scházejí lidé, by to byl jednoznačně pozitivní dopad.
„Určitě to takový dopad mít bude,“ souhlasí sociolog Daniel Prokop. „Na druhou stranu bych zůstal realistou a neměl příliš vysoká očekávání. Exekuce nejsou jediným důvodem, proč někdo volí pobyt v šedé ekonomice. Milostivé léto tedy bude mít v tomto směru jen částečný efekt.“
Pokud budou podle Prokopa nadále vysoké odvody z hůře placených úvazků, pak koncem října odstartovaná akce sice odšpuntovala jednu cestu k zákonnému pracovnímu trhu, druhá však zůstává klíčovým způsobem ucpaná. „A to je myslím velká škoda,“ dodává muž stojící v čele výzkumné agentury PAQ Research, s níž mimo jiné vytvořil projekt Život během pandemie.
Celou problematiku okolo milostivého léta navíc komplikuje postoj Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta zpochybňuje tezi, že dlužníkům lze odpustit penále, neboť to může být podle mínění pojišťovacího domu součástí jistiny. Právě VZP registruje pohledávky u zásadního počtu dlužníků.
„Těch je zhruba 230 tisíc a mnozí mají další dluhy,“ tvrdí Prokop. „Na milostivé léto přitom kývly i soukromé subjekty, jako je Air Bank, zatímco kvůli VZP může být promarněna velká šance. VZP by se patrně měla začít chovat jako veřejná instituce a ctít ducha zákona. Exekutoři jí jako svému klientovi mohou samozřejmě chtít vyhovět, penále budou brát za součást jistiny, čímž bude milostivé léto limitováno.“
O mimořádnou akci na zbavení se dluhů bez úroků i
advokátních a exekutorských poplatků je přitom podle všeho
velký zájem. Organizace Člověk v tísni eviduje v této
souvislosti množství dotazů a žádostí o radu a kupříkladu
Exekutorský úřad Prachatice zaznamenal do včerejška 48 zájemců,
na místní poměry rekordní číslo.
„Tito lidé ihned uhradili dlužnou částku a my ukončili jejich exekuci. Je to jednoduchý a rychlý postup,“ chválí soudní exekutor Kamil Košina, který milostivé léto rozšířil i na pohledávky vybraných soukromých firem. „Ten, kdo se chce skutečně zbavit dluhů, má nyní jedinečnou šanci.“
Daniel Prokop přišel se svým týmem už v polovině září s analýzou, jak udělat srážky v exekuci férovější – současné nastavení nahrává propadání samoživitelek a samostatně žijících osob do chudoby.
Prokopova agentura představila dvě varianty reforem vedoucích k narovnání nespravedlnosti vzniklé tím, že do takzvaného nezabavitelného minima se kromě osobní částky (7873 korun) přičítá další třetina této částky za každé dítě a manžela či manželku.
V
domácnostech se dvěma exekvovanými rodiči tak
připadají
tyto třetinové bonusy oběma partnerům a dochází ke kumulování
minim. Samoživitelé onen
bonus nedostávají,
navíc se
u nich
nekumulují nezabavitelné částky na děti a
jsou
z principu znevýhodněni tím, že nesdílejí fixní náklady na
provoz domácnosti.
Byť se studie primárně nezabývá situací na trhu práce, je jisté, že i výše popsané skutečnosti mají demotivující vliv na vystoupení ze šedé ekonomické zóny.
