skip to main content

Sandler skóruje. Životní trefa je hit, který povznáší originální tvorbu Netflixu

V roce 2009 natočila Sandra Bullock drama Zrození šampiona, kde hrála bohatou paničku, která se ujme afroamerického mladíka z chudých poměrů. Pomůže mu postavit se na nohy, nabídne mu zázemí a on se nakonec stane ligovým hráčem amerického fotbalu. 

Dneska by už podobnou story patrně nikdo v Hollywoodu takhle nenatočil, protože by byla promptně nařčena z propagace klišé „bílého zachránce“. Tehdy však Sandra Bullock, která na výročních cenách pozlacené sošky maximálně předávala, dostala za film prvního Oscara.

Pokud by podobný skleněný strop letos prorazil Adam Sandler, nebude to překvapení.

Sandler totiž právě jede na vlně úspěchu svojí novinky jménem Životní trefa, která je i na českém Netflixu momentálně nejsledovanějším filmem a navrch sbírá zejména v Americe nadšené recenze.

Nad hercem část diváků i kritické obce vždycky ohrnovala nos kvůli pravidelným angažmá v komediích, v nichž srdnatě hrál izraelské agenty, newyorské hasiče nebo rovnou ženy, jako ve filmu Jack a Jill. Minimálně od romantiky Paula Thomase Andersona Opilí láskou z přelomu milénia ale bylo jasné, že Sandler je mnohem verzatilnější.

V Životní trefě hraje Stanleyho Sugermana, hledače talentů basketbalového týmu Philadelphia 76ers, jenž lítá po světě, i když by mnohem raději seděl na trenérské lavičce. Ve Španělsku najde na pouličním zápase čahouna, jehož by mohl přivábit do Ameriky a sám stíhat narozeniny své dcery, která by chtěla být filmařkou.

Reklama

Jeho objev se jmenuje Bo Cruz, což je výhoda, protože to zní, jako kdyby to vymyslel nějaký marketér. Křehké spojenectví mezi Stanleyim a Bo se ale může snadno rozpadnout. Vyjedený minibar na pokoji hotelu, který Stanley svěřenci zaplatil, je opravdu to nejmenší.

Myslíte, že tahle dvojka všechna příkoří překoná a dostane se na vrchol? Životní trefa vás přes všechna nebezpečenství, kterým její postavy čelí, nenechá nikdy na pochybách, že píle i risk zde budou po právu odměněny vítězstvím. To ale nevadí.

Režisér Jeremiah Zagar, který se zatím uvedl jen festivalovkou Jsme zvířaty, totiž tak trochu kolíkuje cestu, po níž by se mohly vydat i další původní filmy Netflixu, kterých streamovací gigant chrlí několik za měsíc, v naprosté většině to jsou ale líné nepodarky, jejichž jedinou úlohou je vytvořit prostě nový content. 

Životní trefa je možná také zcela přímočará a předvídatelná, přesto má svůdnou fyzičku, díky níž na vás zafunguje jako pep talk, který nadšené odkýváte, i když jste na tělocvik vždycky sháněli omluvenky. 

A Sandler? Ten je jako Stanley tahounem, i když mu do filmu naskákaly do malých roliček desítky hvězd NBA, jen jeho postava má ale srdce na pravém místě skutečně od začátku až do konce. Skoro jako kdyby se o ni na castingu popral s Tomem Hanksem.

Oscara bychom mu přáli všichni, měl ho ale dostat už dřív, za roli klenotníka a gamblera v mistrovském Drahokamu. Ta role totiž měla hranu.