Saúdská Arábie propaguje přístav Neom u Rudého moře jako novou obchodní bránu mezi Perským zálivem, Evropou a Afrikou. Po únorovém americko-izraelském úderu na Írán a následných íránských útocích na lodní dopravu se arabské království snaží snížit závislosti na Hormuzském průlivu, který Teherán fakticky zablokoval. O zprávě informuje britský deník The Financial Times (FT).
Hormuzem dosud proudila většina saúdského vývozu ropy. Útoky Íránu odřízly východní země, kde leží hlavní ropná infrastruktura, od světového obchodu.
Rijád proto urychleně přesouvá obchodní toky na západ – k Rudému moři. „S tím, jak se mění obchodní cesty, stává se přístav Neom klíčovou bránou,“ uvedl tým Neom na sociální síti X.
Megaprojekt Neom, který měl původně zahrnovat futuristické lineární město v poušti, byl po obrovských překročeních rozpočtu výrazně osekán.
Méně okázalý přístav se ale ukazuje jako jeden z klíčových prvků, který tlumí ekonomický dopad konfliktu. V roce 2024 přijal 2,2 milionu tun nákladu, jeho roční kapacita má dosáhnout 1,5 milionu kontejnerů.
Vedle Neomu se daří i přístavu Janbu, kam Saúdové přesměrovali velkou část ropného exportu přes ropovod postavený ještě během irácko-íránské války v osmdesátých letech.
Vývoz z Janbu od února vzrostl zhruba čtyřnásobně a na začátku dubna překročil 29 milionů barelů týdně, vyplývá z dat společnosti Kpler.
Přesun na západ má ale své limity. K Rudému moři neexistuje železnice a kapacita Janbu je omezená. Plán na výstavbu 1500 kilometrů dlouhé tratě z Rijádu do Džiddy v hodnotě 27 miliard dolarů (561 miliard korun) se opakovaně odkládá. Dokončení se nyní očekává až v roce 2034.
V dlouhodobém horizontu si Saúdská Arábie nemůže dovolit, aby Hormuzský průliv ovládal Írán. „Průliv má pro Rijád stále příliš strategický význam,“ uvedl pro FT západní diplomat.
