Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. V pondělí to oznámilo ministerstvo financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale Sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard korun kvůli dopadům zářijových povodní. Výsledné saldo znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,965 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 2,7 procenta. Proti plánu byly příjmy vyšší o 5,2 miliardy korun. Loňské výdaje dosáhly 2,236 bilionu korun, meziročně vzrostly o 1,6 procenta a byly o 5,4 miliardy korun nižší, než stát plánoval.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun. Do roku 2020 nikdy rozpočtový deficit nepřekročil dvousetmiliardovou hranici.
Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci zdůraznil, že se jeho kabinetu daří postupně snižovat rozpočtové schodky, a to nejen v absolutním vyjádření, ale i ve vztahu k hrubému domácímu produktu. „Převzali jsme jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropské unii. Když jsme přišli do vlády, schodek překračoval pět procent HDP,“ řekl. V letošním roce by měl schodek být 2,3 procenta HDP.
Fiala také ocenil, že se daří plnit plánované schodky. Podle něj se ukazuje, že ministr financí Zbyněk Stanjura sestavuje realistické rozpočty, které dokáže dodržet. Ocenil přitom, že se státu i při snižování schodku daří udržet objem peněz na investice.
Vláda kvůli povodním zvýšila plánovaný schodek o třicet miliard korun, na odstraňování povodňových škod loni nakonec šlo 15,4 miliardy korun. Stanjura v pondělí připustil, že bez zohlednění povodní by byl schodek mírně vyšší než původně plánovaný. Podle něj to je dáno zvýšenými výdaji na obranu v závěru roku, které vláda schválila, aby měla jistotu, že se jí podaří dodržet závazek vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP.
K růstu rozpočtových příjmů loni přispěly zejména vyšší daňové inkaso a povinné odvody. Vybrané pojistné vzrostlo o 9,2 procenta na 752,6 miliardy korun. Z daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmů fyzických osob, zvýšilo se o 13,4 procenta na 168,8 miliardy korun. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,8 procenta na 162,8 miliardy korun, výběr daně z přidané hodnoty vzrostl o 4,5 procenta na 381,5 miliardy korun.
Meziročně klesl výběr daně z příjmu právnických osob, jejíž inkaso kleslo o 5,3 procenta na 191 miliard korun. Nad očekávání se naopak vybralo na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax), kde inkaso dosáhlo 36,7 miliardy korun, dvojnásobek proti plánu. Windfall tax bude stát uplatňovat i příští rok, za tři roky podle Stanjury výnos této daně pokryje výdaje státu s energetickou krizí v roce 2023.
Největší výdajovou položkou rozpočtu byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 904,8 miliardy korun, meziročně o 4,2 procenta víc. Z toho 710 miliard korun tvořily výplaty důchodů. Kapitálové výdaje dosáhly 210,1 miliardy korun, což znamená, že investice zůstaly na loňské úrovni. Meziročně se nejvíc zvýšily investiční nákupy ministerstva obrany.
Na letošní rok Sněmovna schválila státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. Podle Stanjury není důvod se domnívat, že by se nepodařilo plánovaný deficit dodržet. Střednědobé plány ministerstva financí počítají s postupným snižováním deficitu v dalších letech.
