Na větší pohovku v Praze asi těžko narazíte. Má plochu osm metrů čtverečních, což je na chlup stejně jako je výměra nejmenšího pražského bytu na trhu.
Z pohodlí megalomanského kusu nábytku, který navrhl architekt Benedikt Markel, můžete ode dneška až do konce dubna v Centru architektury a městského plánování (CAMP), spadajícím pod pražský Institutu plánování a rozvoje, studovat data o bydlení v Praze, ale i to, jak konkrétní Pražané bydlí.
V hlavním městě je podle sčítání lidu z roku 2021 celkem 721 332 bytů. Průměrný má zhruba sedmdesát metrů čtverečních, u novostaveb se však už budují spíše menší byty kolem padesáti metrů čtverečních. I to si návštěvníci výstavy mohou najít v množství čísel a grafů na velkoplošné projekci.
„Zahajujeme pro nás velmi podstatnou výstavu. Bydlení zajímá asi všechny ve městě, ale každý se o něj zajímá z různého úhlu pohledu. A debata je to velmi těžká,“ připomíná ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
„Pokud ve městě vlastníte byt, tak obyčejně nechcete, aby se kolem stavělo, pokud naopak nemáte bydlení, nebo se chcete do Prahy stěhovat a zůstat tady po studiích, tak naopak hledáte nové dostupné byty. Debata je velmi těžká a plná emocí a ambicí výstavy je poskytnout základní fakta a kontext,“ konstatuje.
Návštěvník výstavy se například dozví, že si Praha v porovnání s ostatními úspěšnými městy Evropy vede hůř v tempu výstavby nového bydlení. V posledních deseti letech se v Praze postavily průměrně čtyři bytové jednotky na tisíc obyvatel. V Mnichově přitom na stejný počet obyvatel vzniklo pět bytů a ve Varšavě dokonce deset.
Průměrný pražský byt je starý zhruba šedesát let a pouze pětina aktuálně obydlených bytů pochází z posledních dvou dekád. I na těchto datech si tak člověk může udělat obrázek o tom, že nových bytů se v metropoli staví málo.
Na druhou stranu ani stávající pražské byty nejsou kompletně využité. Odborníci IPR odhadují, že zhruba šest procent nemovitostí je prázdných a v centru města jde až o třetinu bytů. Analýza městských plánovačů se ale výrazně rozchází s daty ze sčítání lidu, které odhaduje neobydlených bytů ještě daleko více.
V řadě jednotek žijí lidé, kteří nemají v Praze trvalé bydliště. I to je ale závažný problém – metropole na služby, které pro tyto Pražany poskytuje, nedostává příspěvky ze státního rozpočtu.
Zhruba osmdesát procent veškeré bytové výstavby od roku 2000 zajišťoval soukromý development. Praha chce do budoucna rozvíjet i další formy výstavby, aby byla nabídka na trhu širší. Ve hře je například družstevní výstavba nebo budování bytů samotným hlavním městem, respektive Pražskou developerskou společností, která už spravuje více než šest set tisíc metrů čtverečních pozemků.
Na nich by v horizontu pěti až deseti let mohlo vzniknout až osm tisíc bytů. „Praha se má do roku 2070 rozrůst o zhruba čtyři sta tisíc obyvatel. Proto velmi záleží na tom, jak a kde budou tito lidé v Praze bydlet,“ vysvětluje situaci dosluhující primátor Zdeněk Hřib. „Podle Strategie rozvoje bydlení, kterou jsme loni schválili, by mělo každý rok vzniknout devět tisíc nových bytů, což znamená přibližně jeden dokončený byt za hodinu.“
Základní audiovizuální část výstavy zobrazující data o bydlení nebo mapu výstavby v rámci Prahy doplňuje ještě zvuková a textová část, ve které zaznívají názory různých aktérů debat kolem bydlení a bytové výstavby. Členové divadla VOSTO5 pro výstavu nahráli zvukovou montáž z názorů politiků, developerů nebo lidí toužících po vlastní nemovitosti.
Data a názory doprovází také audiovizuální esej o současné podobě bydlení – Domy, byty, lidi. Tu připravili scenárista Eugen Liška s audiovizuálním produkčním CAMPu Martinem Vronským z materiálů fotografa Vojtěcha Veškrny. Ten na svých fotografiích zachytil domovy obyvatel Prahy od půdních vestaveb s výhledem na centrum a bytů v panelácích až po bezdomovecké nocležiště.
Foto Vojtěch Veškrna
Foto Vojtěch Veškrna
Foto Vojtěch Veškrna
Foto Vojtěch Veškrna
Na grafickém zpracování dat se podílela studia Oficina a Ex Lovers, hudbu připravili hudebník a producent Aid Kid ve spolupráci se zvukařem Jakubem Juráskem. Součástí expozice je také pohovka o velikosti nejmenšího pražského bytu, kterou navrhl architekt Benedikt Markel. Koberec na stejné téma pro výstavu připravila výtvarnice Anna Štajgová ze studia Masopust.
„Součástí výstavy se může stát každý. Vyzvali jsme veřejnost, aby na sociálních sítích sdílela fotografie svých domovů pod hastagem #TadyBydlimJa a ukázala, jak bydlí,“ dodává Štěpán Bärtl, vedoucí CAMPu.
