Nejdřív pandemie, pak válka na Ukrajině a teď rekordní zdražování. Poslední tři roky jsou zátěžovým testem pro psychiku řady lidí a péče o duševní zdraví přestává být na rozdíl od minulosti tolik opomíjena.

Týká se to i řady firem, které od roku 2020 překopaly své pracovní benefity a zařadily do nich víc placených konzultací s psychology, volna navíc nebo tematických seminářů a workshopů.

Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresí či úzkostmi, se v Česku za poslední dva roky ztrojnásobil. Podle dat Svazu zdravotních pojišťoven se s nimi léčí téměř 700 tisíc lidí a spotřeba antidepresiv v tuzemsku v posledních letech zrychluje. A to je problém i pro zaměstnavatele.  

„Špatné duševní zdraví zaměstnanců znamená pro firmu více absencí, menší chuť do práce, chyby v rozhodování a větší fluktuaci. A to všechno stojí velké množství peněz,“ říká Simona Zábržová, zakladatelka startupu Soulmio, který společnostem nabízí programy péče o duševní zdraví.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v celosvětovém měřítku je kvůli depresím každoročně „ztraceno“ dvanáct miliard pracovních dní, což na ušlé produktivitě představuje ztrátu v hodnotě jednoho bilionu dolarů. 

„Do firem v Česku se trend péče o duševní zdraví dostal až v návaznosti na pandemii a válku. Pomalu se začínají rozšiřovat například terapie pro zaměstnance. Zatím jako benefit, ale domnívám se, že se to u některých profesí stane nutností,“ popisuje Alexandra Safi Narwa z personální agentury ManPower Group.

Příkladem je Česká spořitelna nabízející zaměstnancům anonymní lékařské služby zdarma, včetně psychiatrických a psychologických konzultací. „Zároveň jsme v reakci na pandemii spustili nonstop program psychologické a právní pomoci. Zaměstnanci i jejich rodinní příslušníci mohou kdykoli využít telefonní linku, ale k dispozici jsou i osobní setkání. Roční náklady na program se pohybují v řádu nižších jednotek milionů korun,“ tvrdí mluvčí banky Filip Hrubý.  

Duševní zdraví zaměstnanců označují za dlouhodobou prioritu i zástupci Škoda Auto. „Snažíme se vytvořit co možná nejvíce psychologicky bezpečné prostředí a destigmatizovat téma mentálního zdraví. Organizujeme workshopy, komunitní aktivity, týmové rozhovory, ale také individuální anonymní psychologické konzultace ve všech našich lokalitách,“ uvádí mluvčí automobilky Martina Špittová.

Ve srovnání se západními zeměmi však Česko zatím v péči o mentální zdraví zaměstnanců zaostává. Podle ohlasů z trhu jsou pracovní benefity tohoto typu v tuzemsku doménou spíš poboček velkých nadnárodních firem.

„Během pandemie jsme zavedli den mentálního zdraví, kdy zaměstnanci obdrželi jeden den placeného volna navíc, aby se věnovali sami sobě, svým blízkým a nabrali nové síly,“ říká Ladislav Kučera, personální ředitel SAP pro Česko a Slovensko. I německý softwarový gigant nabízí pracovníkům konzultace s psychologem a přednášky na témata, jako je práce se stresem, strachem nebo prevence přetížení a vyhoření.

Přístup k duševnímu zdraví obecně se však i v české společnosti postupně mění. Hlavně díky mladé generaci, pro kterou toto téma není takovým tabu. Většina populace se nicméně stále zdráhá mluvit o psychických problémech otevřeně.

„Řada lidí se neodvažuje ani ve svém osobním životě projevit potřebu setkat se s odborníkem, natož pak sdílet to se svým zaměstnavatelem. Proto řada zaměstnavatelů se zavedením well-beingové služby zprvu váhá, mají totiž pocit, že by o to u jejich kolegů nebyl zájem, nebo že by se dokonce urazili,“ líčí Lukáš Krčil, CEO společnosti Hedepy nabízející online terapie firmám i jednotlivcům. 

Z interního průzkumu mezi klienty Hedepy vyplývá, že čtyři z pěti zaměstnanců zavedení benefitů souvisejících s duševním zdravím vítají, ale více než polovina by to veřejně neřekla.

„Zároveň se řeší, zda dává smysl zaměstnance zahltit dalším tématem. Ve větších firmách je už dnes relativně hodně vzdělávacích platforem, školení, koučování… Proto často s HR oddělením hledáme cestu, jak nabídnout psychickou podporu cíleně a přidávat rozumné množství vzdělávání o prevenci duševního zdraví navíc,“ dodává Krčil.

Pod největším psychickým tlakem bývají pracovníci profesí, které pracují s lidmi. „Typicky může jít o lékaře, pracovníky ozbrojených a záchranných složek či krizové manažery, ale problém se neomezuje jen na konkrétní obory či pozice, ostatně podle psychiatrů syndromem vyhoření trpí pětina Čechů,“ upozorňuje marketingová ředitelka personální agentury Grafton Jitka Součková.