Před pár dny uplynulo třetí výročí vypuknutí války na Ukrajině. Zatímco se zahraniční mocnosti dohadují o osudu Ukrajiny a diskutují o tom, zda by vůbec měla být přítomna na těchto jednáních, spojili jsme se na dálku se šéfredaktorem ukrajinského Forbesu Borysem Davydenkem.

Zajímalo nás, jak vypadá život novináře Forbesu v zemi zmítané válkou. Chtěli jsme však slyšet i svědectví muže, který žije v Kyjevě a navzdory odloučení od rodiny a tragédiím, jichž je svědkem, pokračuje ve své denní rutině. Dělá rozhovory, moderuje akce, sleduje majetky nejbohatších Ukrajinců… Přestože je najednou všechno jinak.

Co se dočtete v rozhovoru:
  • Proč Forbes Ukrajina nedělá během války žebříček nejbohatších Ukrajinců
  • Jak fungují během války akce jako Forbes 30 pod 30
  • Kolik členů žebříčku podporuje armádu
  • Jak válka ovlivnila příběhy, které Forbes publikuje
  • Jak šéfredaktor vnímá nabídku Zelenského na odstoupení výměnou za členství v NATO

Jak se změnil váš život za poslední tři roky? Předpokládám, že v redakci jste pravděpodobně řešili jiné problémy než teď.

V první řadě je třeba zmínit, že osobně se můj život nijak drasticky nezměnil. Stále žiju v Kyjevě, stále vedu redakci Forbesu na Ukrajině a nadále dělám to, co jsem dělal vždy – chodím na schůzky, nahrávám rozhovory, vydávám časopisy…

Vnitřní změny však byly hlubší. Jako Ukrajinec jsem, podobně jako mnozí jiní, prošel v důsledku války výraznou proměnou. Jednou z největších změn pro mě osobně je, že jsem strávil velmi málo času se svou dcerou, které je teď šest let.

První dva roky války byla z bezpečnostních důvodů v Německu a teprve minulý rok se vrátila na Ukrajinu. Snažíme se vídat o víkendech, ale nikdy to nestačí. Tento ztracený čas už nelze vrátit.

V širším měřítku válka ovlivnila každého. Někteří se stali tvrdšími, jiní citlivějšími. Válka nás určitě všechny změnila.

Borys Davydenko, šéfredaktor ukrajinského Forbesu. Foto: Artem Galkin pro Forbes Ukrajina

Opravdu zůstává novinařina stejná?

Ano, žurnalistika zůstává v podstatě stejná. Stále shromažďujeme a poskytujeme čtenářům spolehlivé a ověřené informace. Během války jsme nadále odhodláni pomáhat ukrajinským podnikatelům a firmám, ale ano, zaměření se změnilo. Témata, kterým se věnujeme, se změnila.

Jak?

Například je těžké si představit, že by ještě před pěti lety ukrajinští podnikatelé vytvářeli ozbrojené skupiny, které se později změnily na prapory a dokonce brigády. Teď jsou to stovky podnikatelů, kteří odešli na frontu, mnozí z nich založili velké bojové jednotky.

O tom píšeme vedle tradičnějších podnikatelských témat, jako jsou fúze a akvizice a vstup na nové trhy. Ačkoli podstata práce zůstává stejná, zdroje a příběhy, které přinášíme, se určitě změnily.

Co tradiční žebříčky Forbesu, děláte je? Například žebříček nejbohatších lidí Ukrajiny?

To je skvělá otázka a krátká odpověď zní, že během války nezveřejňujeme celý seznam nejbohatších Ukrajinců. Přestali jsme ho dělat ve formě seznamu stovky nejmajetnějších lidí v zemi.

Důvod je částečně morální – jednoduše nám nepřipadá vhodné soustředit se na bohatství v době války. Druhý důvod je praktický.

Je neuvěřitelně těžké přesně změřit bohatství, když je země ve válce. Finanční výsledky ukrajinských společností dramaticky kolísají a trh se zastavil. Během posledních let nedošlo k téměř žádným fúzím a akvizicím, které by nám poskytly přesnější údaje o trhu.

Od loňska však postupně vidíme, že se trh opět začíná oživovat a dochází k prvním fúzím a akvizicím od vypuknutí války. Možná se tedy vrátíme k zveřejňování úplného seznamu nejbohatších, ale zatím to pravděpodobně odložíme, dokud válka neskončí. Majetky miliardářů v pozadí stále sledujeme.

Tým ukrajinského Forbesu. Foto Forbes Ukrajina

Forbes je celosvětově známý i výběrem mladých talentů 30 pod 30. Dává vám to smysl dělat?

Ano, dokonce i nadále organizujeme akci 30 pod 30. Nikdy jsme nevynechali žádný ročník. Samozřejmě došlo ke změnám. Seznam Forbes 30 pod 30 představuje mladé lídry, kteří dosáhli hodně před dovršením 30 let. Je to způsob, jak vyzdvihnout budoucí lídry země.

Vzhledem k válce je jasné, že mnozí z těch, kteří jsou teď na seznamu, mají něco společného s armádou. Jsou to buď vojáci, dobrovolníci, nebo podnikatelé, kteří nějakým způsobem podporují frontu. Zhruba polovina členů žebříčku je nějakým způsobem zapojená do války.

Mnozí z nominovaných příslušníků armády říkají, že účast na seznamu je inspiruje a připomíná jim užitečné zkušenosti, které získali. Bohužel dva lidé, kteří se dostali do žebříčku, zemřeli během války. Už se nikdy nebudou moci zúčastnit setkání absolventů 30 pod 30.

Když vycestujete, přijdou emoce

Lze si zvyknout na to, že žijete v zemi, kde probíhá válka?

Krátká odpověď je, že se tomu dokážu přizpůsobit. Ale přesněji řečeno, musel jsem se přizpůsobit. Je to přirozený obranný mechanismus, protože nikdo by nemohl přežít v zemi ve válce, aniž by se jí přizpůsobil.

Pamatuji si, jak jsem se cítil během prvních dnů invaze. Byl to velký stres, zmatek a téměř žádná produktivita. Nevydrželi bychom ty tři roky, během kterých čelíme jedné z největších armád na světě, kdybychom se nepřizpůsobili.

info Foto Forbes Ukrajina
Davydenko žije i s rodinou v Kyjevě. Foto: Serhii Piriiev pro Forbes Ukrajina

Samozřejmě, čas od času, zejména když opustíte zemi a vidíte věci zvenčí, si uvědomíte, jak děsivá je situace. Zasáhne vás to silněji a vrátí se vám všechny emoce, ale převážně si myslím, že většina Ukrajinců včetně mě se to naučila přijímat způsobem, který není emocionální, ale konstruktivní.

Stále však dochází k tragédiím a právě tyto momenty mnou stále dokážou otřást. Na smrt dětí nebo nevinných civilistů se nedá zvyknout.

Nedávný příklad, kdy raketa zasáhla obytný dům ve Lvově a zabila matku a její tři děti, je jen jedním z mnoha srdcervoucích případů. Na tyto tragédie se nedá adaptovat.

Postoj slovenské vlády k Ukrajině se dramaticky změnil. První dva roky Slovensko Ukrajině výrazně pomáhalo, teď se premiér Fico setkává s Putinem a šíří jeho verzi příběhu. Vnímají Ukrajinci tuto změnu?

V první řadě jsme upřímně vděční všem zemím, které Ukrajinu podporují, a vyzýváme je, aby nepřestaly. Nejde jen o pomoc Ukrajině, ale je to teď ta nejefektivnější investice do evropské bezpečnosti.

Nemusíte být vojenským expertem, abyste pochopili, že Ukrajinci jsou v současnosti nejúčinnější silou při oslabování vojenského potenciálu Ruska, které lze považovat za druhou nejsilnější armádu na světě. Když se podíváme na veškerou pomoc, kterou Ukrajina dostala od mezinárodních partnerů za poslední dva roky, představuje něco přes 200 miliard dolarů – přičemž většinu této podpory netvoří vojenská pomoc.

I když vezmeme v úvahu veškerou pomoc, kterou jsme dostali, ruská armáda přišla o vybavení v hodnotě podstatně vyšších částek, zatímco ruský rozpočet na obranu se několikanásobně zvýšil. Podpora Ukrajiny tedy není pouze humanitárním gestem, ale je to inteligentní strategická investice do oslabení vojenské síly Ruska.

Pokud jde o Fica a jeho sbližování s Ruskem, mohu pouze varovat slovenský lid. V historii neexistují příklady, kdy by přátelství s Ruskem skončilo šťastně. Rusko svým přátelům vždy předloží účet, který je neslučitelný se samostatností.

Forbes Ukrajina nadále pořádá akce a stmeluje byznysmeny. Foto: Serhii Piriiev pro Forbes Ukrajina

Trump na scéně

Co očekáváte od úsilí Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině?

V posledních týdnech se, bohužel, ukázalo, že Donald Trump neupřednostňuje zájmy Ukrajiny. Zdá se, že jeho snaha o ukončení války se více zaměřuje na uzavření míru s Ruskem, ale to není to, co potřebujeme. Naší prioritou je zajistit, aby jakékoli mírové dohody vedly k dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.

Nemůžeme si dovolit, abychom se v následujících letech stali slabšími nebo zranitelnějšími vůči Rusku. To, co zatím slyšíme z Trumpova tábora, se však neshoduje s našimi potřebami.

Objevil se znepokojivý narativ, ve kterém slyšíme, že Ukrajina je viníkem války, že se musíme USA odvděčit za pomoc, kterou jsme dostali, že Putin je rozumný vůdce, se kterým se dá jednat. Tato poselství jsou znepokojující.

Jen nedávno proběhlo hlasování v OSN, kde Rusko, USA, Bělorusko a Súdán hlasovali pro americkou rezoluci proti ukrajinským pozměňovacím návrhům. Nejde jen o rétoriku. Tyto kroky ukazují, že Trump věnuje potřebám Ukrajiny velmi málo pozornosti.

info Foto Profimedia

Zmínil jste návrh amerického prezidenta, aby se Ukrajina odvděčila za americkou pomoc formou přístupu k svým přírodním zdrojům. Dá se to vnímat jinak než jako vydírání?

Nevidím žádný způsob, jak tuto dohodu vykreslit v pozitivním světle, protože teď to vůbec nevypadá jako dohoda, ale přesně jako vydírání.

Trump a USA požadují, aby Ukrajina vrátila dotace a nenávratnou pomoc, kterou jí poskytla předchozí administrativa s využitím již rozvinutých ukrajinských ložisek surovin, včetně státních. To je, samozřejmě, bizarní.

Jediným kouskem optimismu je, že ukrajinskému vyjednávacímu týmu se možná podařilo výrazně zmírnit podmínky této dohody.

Doufejme, že konečným výsledkem bude skutečná společná investiční snaha amerických a ukrajinských podniků, a ne přímé vyvlastnění existujících ukrajinských zdrojů na pokrytí nějakého mytického dluhu.

Zaprvé, na začátku žádný dluh nebyl. Za druhé, skutečná výše americké pomoci je třikrát až čtyřikrát nižší než údaje, které uvádí Trump.

Zelenskyj je ochotný odstoupit

A jak vnímáte Zelenského nabídku odstoupit výměnou za záruky členství v NATO?

Je to určitě významné prohlášení. Myšlenka odstoupení výměnou za záruky členství v NATO je jasným vzkazem Západu.

Domnívám se však, že je to také součást pokračující komunikační strategie, jejímž cílem je dát jasně najevo, že Ukrajina a Zelenskyj se soustředí na válku a její přežití, nikoli na udržení moci.

Pokud Zelenského vedení zajistí bezpečnost a suverenitu Ukrajiny, je ochoten odstoupit pro větší dobro národa. Zatím se však nadále soustředí výhradně na vítězství ve válce.

Zelenskyj na obálce ukrajinského Forbesu. Foto: Olexander Chekmenev pro Forbes Ukrajina

Jak vidíte budoucnost své země?

Je těžké zůstat optimistou, když mám pocit, že ztrácíme podporu našeho největšího partnera, USA. Náš vojensko-průmyslový komplex se nesmírně rozrostl, v porovnání s obdobím před válkou až patnáctinásobně.

Dokážeme si vyrobit téměř všechno, co potřebujeme, s výjimkou některých nejmodernějších technologií, jako jsou systémy Patriot. Navzdory válce zůstává ukrajinská ekonomika stabilní. Ano, je stabilní díky mezinárodní pomoci, ale stále funguje.

Následující měsíce budou náročné a situace s americkou podporou není ideální, ale věřím v schopnost Ukrajiny vytrvat. Jsme svědky toho, jak se Evropa probouzí a uvědomuje si důležitost osudu Ukrajiny pro zajištění budoucnosti Evropské unie.

Pokud Ukrajina prohraje, Rusko se nezastaví. Bude nadále ohrožovat ostatní země EU.

Máte nějaké osobní přání?

Následující měsíce nebudou lehké, ale věřím, že vydržíme. Když nastane mír, v porovnání s tím, čemu Ukrajina čelila už během války, poválečné výzvy už nějak zvládneme. Jsem přesvědčený, že Ukrajina se stane silnější a stane se normální, rozvinutou a civilizovanou zemí, která bude hodnotným a rovnocenným členem evropské rodiny.