Kryptokomunita se za vydatného přispění dat jindy opovrhovaných blockchainových forenzních společností snaží politiky opakovaně přesvědčovat, že Rusko nemůže jednoduše, rozhodně ne jako celek, přepnout celou svoji ekonomiku na kryptoměny.
Z řad zákonodárců přesto stále zaznívají hlasy volající po přísnějším zkrocení kryptoměn. A ten zatím nejvarovnější přichází – opět – z Ameriky.
Vše se děje pod záminkou potenciálního rizika zneužití technologie otevřeného blockchainu. Není to úplně nová písnička, jen dřívější zaklínadlo „slouží k praní špinavých peněz“ nahradilo „mohou pomocí nich obcházet naše sankce“.
Posledním takovým výkřikem, který se zhmotnil v podobě návrhu nového zákona, je takzvaný Digital Asset Sanctions Compliance Enhancement Act známé americké demokratické senátorky Elizabeth Warren a dalších tří senátorů. Návrh zákona představený minulý čtvrtek má zajistit, aby Rusové a ruský byznys nemohli používat kryptoměny k obcházení uvalených ekonomických sankcí.
„Důrazné vymáhání dodržování sankcí v kryptoměnovém průmyslu je naprosto nezbytné vzhledem k tomu, že digitální aktiva, která subjektům umožňují obejít tradiční finanční systém, mohou být stále více využívána jako nástroj pro obcházení sankcí,“ uvedla Warren. Kryptoměny podle ní zkrátka nabízejí Rusku možnost, jak se vymanit z utahující se smyčky sankcí, kterou na něj USA a Evropská unie uvalily.
Odkazuje přitom mimo jiné na příklady z minulosti, kdy už jiné země tvrdě zasažené sankcemi použily kryptoměnu k tomu, aby se vyhnuly účinkům represivních finančních opatření. Podle zprávy OSN například Severní Korea prostřednictvím ukradených kryptoměn částečně financovala svůj raketový program. Jiná studie pak popsala, jak Írán těžil kryptoměny, aby pomohl kompenzovat sankce, které na něj uvalily Spojené státy americké.
Zákon by v případě schválení přinesl řadu nových povinností pro kryptoměnové směnárny a burzy, přičemž cílí především proti těm zahraničním. To samo o sobě nikoho příliš nepřekvapí, jelikož na utužující se režim centralizovaných nájezdových ploch na krypto dálnici světa už jsme celkem zvyklí i z Evropy. Zákon jde však mnohem dál a pokouší se svázat samotnou technologii.
Až nápadně se to podobá opatřením z dob studené války, kdy Spojené státy vytvořily soubor regulací znemožňujících volný tok technologického know-how ze strachu, aby se nedostalo do špatných rukou. Některá z omezení, například export silných šifer, se udržela až do devadesátých let a dílčí omezení trvají dodnes.
Pokud by zákon prošel, přinesl by omezení prakticky pro všechny uživatele, ať už ty, kdo používají kryptoměny, ty, kteří provozují síťové nody, nebo ty, kdo stavějí aplikace, a to dokonce v případě, že sami nemají tušení, že někomu pomáhají v obcházení sankcí.
Zákon ostatně volá po možnosti postihnout vývojáře za pouhý fakt, že publikují open source software umožňující obejití sankcí nebo za to, že v takovém případě zprostředkují komunikaci mezi účastníky sítě – to platí například pro provozovatele blockchainových nodů.
Příliš široká definice
Obavy v kryptoměnové komunitě vzbuzuje hlavně záměrně široká definice zprostředkovatelů digitálních transakcí. Ty zákon definuje jako jakoukoli osobu nebo skupinu, která významně a materiálně zprostředkovává pořízení, prodej, zápůjčku, směnu nebo úschovu kryptoměny.
Tím ale výčet nekončí, myslí také na pouhé držení, validaci nebo tvorbu digitálního aktiva a nezapomíná na komunikační protokoly, aplikace decentralizovaných financí, chytré kontrakty, a dokonce i publikaci zdrojového kódu open source programu.
„Jazyk návrhu zákona by se dal snadno interpretovat tak, že zahrnuje kohokoli, kdo napsal software, který sankcionované osoby používají k transakcím, nebo kdo provozuje uzly v peer-to-peer sítích, na kterých sankcionované osoby směnu provádějí, či osoby, které těží nebo jinak ověřují transakce na blockchainech, jež sankcionované osoby použijí,“ upozorňuje kryptoměnový think tank Coin Center, který se zabývá sledováním chystané krypto regulace.
Tím se již návrh dostal i do možného rozporu s americkou ústavou, alespoň v kontextu dřívějšího rozhodnutí amerických federálních soudů ve sporu Bernstein vs. Department of Justice. Tehdy soudy poprvé uznaly počítačovému kódu, až na některé výjimky, stejnou váhu jako jiným formám projevu, a snaha o jeho potlačování by tak mohla být v rozporu s prvním dodatkem ústavy.
Návrh zákona již pochopitelně naráží na ostrou kritiku ze strany kryptotrhu. Kara Calvert z burzy Coinbase, která dohlíží na soulad burzovní politiky s americkou legislativou, například prohlásila, že je celý zákon zastaralý, úplně mimo a navíc nedemokratický.
„Sekce 3 míří daleko za hranice volání po sekundárních sankcích uvalených na nespolupracující zahraniční burzy. Volá také po sankcích, které dopadnou na kohokoli, kdo poskytl finanční, materiální či technologickou podporu, zboží nebo služby sankcionovaným osobám, významně a materiálně jim asistoval nebo je sponzoroval, “ varuje think tank Coin Center. Problém je podle něj v tom, že o tom dotyčný ani nemusí vědět.
„Uvalení sankcí na nekooperující zámořské krypto burzy je vhodná reakce. Úředníci ministerstva financí opakovaně identifikovali nevyhovující zámořské kryptoměnové burzy jako hlavní zbývající mezeru v účinných kontrolách praní špinavých peněz a boje proti terorismu a sami upozornili, že by prioritou autorů legislativ měly být právě ony spíše než bezdůvodný poplach nad decentralizovanými burzami nebo nehostovanými krypto peněženkami,“ dodává ve své zprávě.
Legislativa je podle něj navíc nadbytečná, protože pokud jde o zahraniční burzy, má již americký prezident dostatečné páky postihnout je sekundárními sankcemi i bez ní.
Peklo nejen pro burzy
A co konkrétního si vlastně přichystala legislativa přímo pro burzy? Oddíl 4 nařizuje ministru financí zavést úplný zákaz směnáren a bohužel také všech nedepozitářových „zprostředkovatelů transakcí“, kteří obchodují s kryptoměnovou adresou, o níž je známo, že je nebo by mohla být spojena s osobami v Rusku. Totéž platí o pro obchod s konkrétními lidmi.
„Naší hlavní obavou v této části je fakt, že dává ministru financí moc, aby svévolně zakázal vývojářům softwaru, těžařům a operátorům nodů jakoukoli obchodní interakci s kýmkoli nebo s jakoukoli adresou, která by mohla být ruská. Kromě toho, že se jedná o rozmáchlou a vágní moc, která podle libosti řídí chování Američanů, neudělá téměř nic pro to, aby zabránila ruskému státu nebo oligarchům vyhýbat se sankcím,“ myslí si think tank.
Dále doplňuje, že zákonem umožněné sankce by primárně postihly běžné Rusy, kteří si svoji současnou vládu nezvolili, mohou být proti válce a na kryptoměnách může nyní záviset jejich živobytí. Cílit na běžné občany, kteří by mohli být největšími spojenci Západu proti režimu, který si nezvolili, není podle think tanku dobrá strategie. Legislativu jako celek považuje za nebezpečně přestřelenou a silně oportunistickou.
„Návrh zákona neudělá nic pro zlepšení sankcí proti ruské válečné mašinerii a může dokonce zvýšit schopnost ruské vlády izolovat a kontrolovat ty, kteří doma nepodporují válku,“ dodává.
Jak senátorka Warren se svým nápadem pochodí a zda se případně v některých ohledech změní, to ukáže až čas. Návrh zákona za sebou zatím nemá na americké scéně jednoznačnou podporu, a tak je také ve hře varianta, že bude smeten ze stolu ještě dříve, než se jím bude muset kongres seriózně zabývat.
