skip to main content
Technologie

Začíná soud s Elizabeth Holmes. Měla překonat Steva Jobse, místo toho oklamala mocné

Dnes v kalifornském San Jose začíná proces s někdejší nejmladší dolarovou selfmade miliardářkou Elizabeth Holmes. Soud by měl trvat celé čtyři měsíce a obžaloba v něm bude muset dokázat zlý úmysl někdejší šéfky Theranosu podvést investory.

Případ Holmesové a medicínského startupu Theranos, ale také nápadně podobný chystaný proces s bývalým šéfem firmy Nikola Motors vyprávějí stejný varovný příběh.

Jde o příběh ze světa uměle udržovaných nízkých výnosů, kde už se všichni přestali bát seberizikovějších investic. Tam, kde je ohled na fundamenty vnímaný jako nesmyslné zpátečnictví, vzniká spousta prostoru pro podvodníky – a prázdné skořápky firem stojících jen na drahém marketingu a levných penězích.

Holmesové hrozí dvacet let za mřížemi za podvod a konspiraci (je obžalována v 12 bodech) a její pověst je definitivně v troskách. Jedno se ale ambiciózní podvodnici musí nechat. Léta vodila za nos novináře prestižních deníků, ale také investorské matadory, jako jsou zakladatel databázového giganta Oracle Larry Ellison, Tim Draper nebo mediální magnát Rupert Murdoch.

Na lep jí ostatně skočili i vrcholní politici a dokonce jedna respektovaná oborová asociace. Federální obžaloba obvinila Holmesovou a jejího bývalého obchodního partnera a přítele Rameshe Balwaniho z podvodu na investorech a pacientech Theranosu.

Část pacientů, kteří byli společností chybně diagnostikováni, bude ve sporu proti Holmesové svědčit. Jsou mezi nimi třeba ti, kterým bylo nepravdivě řečeno, že jsou HIV pozitivní. Jiným, v té době těhotným pacientkám, byl zase chybně určen potrat.

Ramesh Balwani na odchodu ze soudní síně

Ze soudních dokumentů rozpečetěných poslední srpnovou sobotu vyplývá, že Holmesová chce svědčit proti svému bývalému životnímu a byznysovému partnerovi Balwanimu. Ten měl prý kontrolovat, co jedla, kdy spala, jak se oblékala nebo s kým mluvila.

Reklama

Údajné zneužívání pak mělo vyústit v ne zcela příčetný duševní stav a z něj vyplývající jednání, kterého se ve vedení Theranosu dopustila. Oba bývalí partneři spolu udržovali tajný poměr v době, kdy byla Holmesová generální ředitelkou Theranosu a Balwani jeho prezidentem a výkonným ředitelem. Dnes na sebe navzájem svalují vinu z kolapsu společnosti.

Historie pádu Theranosu a příběh nezdravých ambic jeho zakladatelky tvoří spojené nádoby. Je to ale také příběh ještě o něčem jiném: o přirozené lidské touze po hrdinských příbězích.

Atraktivní, výřečná, tehdy devatenáctiletá Američanka s touhou změnit svět, která se na střední škole sama naučila mandarínsky a později získala stipendium na Stanfordu (byť univerzitu po krátké době opustila), vyzařovala ideální image. O tom, že je předurčená pro něco velikého, byla ostatně dle svých slov přesvědčená od devíti let.

Jistě ale nepředpokládala, že to „velké“ bude jeden z největších investičních podvodů moderní historie.

Holmesová si od začátku své kariéry spoluzakladatelky Theranosu cíleně pěstovala image kreativního génia. Nosila roláky jako Steve Jobs, od něhož okoukala i vybavení kanceláře, a na veřejnost pouštěla detaily ze svého dětství, které doplňovaly obraz zázračného dítěte. Do příběhu dobře zapadal i další faktor: všeobecné povědomí o tom, že jsou medicínské technologie ospalý a přeregulovaný sektor.

Z něj pak vyplývala i víra, že i tenhle byznys čeká na svého „rozrušitele“. Obraz zafungoval a investoři chytré manipulaci uvěřili. Holmesová coby poloviční majitelka společnosti slibující způsobit revoluci v testování krve se tak stala nejmladší americkou miliardářkou, kterou navíc vynesl nahoru vlastní byznys.

Její majetek se před sedmi lety odhadoval v přepočtu na více než 110 miliard korun, dnes nemá nic – stejně jako její investoři.

Neuskutečněná revoluce

Theranos pracoval na vývoji přístroje Edison, slibujícího z medicínského pohledu prakticky zázraky. Z pár kapek krve získaných z píchnutí do prstu měl zvládnout totéž jako složité screeningové testy, na které jsou potřeba daleko větší odběry.

Testy měly být schopné detekovat prakticky cokoli, na co si vzpomenete. Od hladiny cholesterolu přes HIV pozitivitu až po onemocnění rakovinou. Byl tu jediný háček. Nikdo netušil, jak má fungovat zázračná technologie, která nejspíš vůbec nikdy neexistovala – jak nakonec usoudila americká Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC).

To ale v roce 2003, kdy společnost vzniká, nikdo nevěděl. Díky tajnůstkářské politice ředitelky Theranosu to navíc řada lidí netušila ani o jedenáct let později, kdy už to šlo s firmou objektivně z kopce.

Začátek byl nevinný. Holmesová, která byla roku 2003 studentkou chemického inženýrství na Stanfordu, opouští školu a s tichou podporou svého profesora zakládá startup, který má rozvířit stojaté vody ve zdravotním průmyslu. Inspirací měl být pradědeček Christian Holmes, inženýr a lékař, po kterém je pojmenována nemocnice v Cincinnati.

Mladé ženě hrál na počátku do karet banální lidský strach z injekční jehly. Intuitivně cítila, že přístroj, který by tuto nepříjemnost z lékařské diagnostiky úplně eliminoval, by měl velký potenciál. Nakonec se ukázalo, že měl přinejmenším potenciál postupně vytáhnout z kapes rizikových kapitalistů 700 milionů dolarů.

První desetiletí fungoval podnik téměř v naprostém utajení a investoři do něj mohli vstupovat, jen pokud se smířili s faktem, že do know-how Holmesové neuvidí. I přes tento první varovný fakt se nakonec společnost dotáhla na hodnotu devíti miliard dolarů. Stačilo nabídnout mediálně vděčnou vůdčí osobnost, iluzi dokonalého produktu a pohotové výmluvy na všechny všetečné dotazy.

Theranosu uvěřili mocní a úspěšní.

Nad čím zůstává rozum trochu stát, je fakt, jaké investory se podařilo Holmesové oklamat. Zatímco u aktuálnější, ale jinak velmi podobné kauzy startupu na elektrické tahače Nikola Motors, cílil marketing firmy rovnou na nezkušené investory z investičních aplikací, Theranosu uvěřili naopak ti mocní a úspěšní.

Reklama

Byli mezi nimi majitelé řetězce Walmart (150 milionů dolarů), britský mediální magnát Rupert Murdoch (121 milionů dolarů) nebo někdejší americká ministryně školství Betsy DeVosová (100 milionů dolarů). K investici se nechala zlákat také venture kapitálová společnost Draper Fisher Jurvetson, která stála u zrodu Skype, Tesla Motors nebo SpaceX.

V roce 2007 představuje firma svůj hlavní a investorům dlouho slibovaný produkt: nové zařízení na testování krve Edison. Trh gesto ocení a firma má rázem hodnotu 200 milionů dolarů.

V roce 2014 se Elizabeth Holmes umístila v žebříčku nejbohatších lidí světa

Ani dvanáct let poté ale technologie nevykazuje žádné uspokojivé výsledky. Holmesová se tak musí uchýlit k úskoku. Testy, které firma komerčně poskytuje, musí ve finále provádět klasickými metodami na běžně dostupných přístrojích. Stále dělá i testy vlastní, ale nevynikají zrovna velkou přesností.

Kritické hlasy ještě na nějaký čas umlčel efekt sněhové koule. S rostoucím množstvím kapitálu a mediální pozornosti se například objevilo velké množství klinik, které chtěly testy Theranosu nabízet. Roli sehrála cena.

Zatímco běžné krevní testy se pohybovaly okolo padesáti dolarů za test, Theranos sliboval totéž za necelé tři dolary. Holmesová tak jako mladá geniální podnikatelka s majetkem okolo 4,5 miliardy dolarů dál plnila stránky časopisů s lesklým přebalem a publicistické relace ekonomických médií. Dotáhla to dokonce až k titulu Businessperson of the Year magazínu Fortune.

Čas ale plynul dál a finální produkt stále nikde. Nakonec přišel nešťastný moment, kdy jindy perfektně pohotová Holmesová nebyla už schopná dále kličkovat a musela vysvětlit alespoň základní princip tak dlouho vyvíjené zázračné technologie.

„V přístroji proběhne chemická reakce a její interakce se vzorkem generuje signál, který se přeloží do výsledku přezkoumávaného certifikovaným laborantem,“ snažila se ze situace vybruslit. Jenže tím nastartovala ještě větší vlnu pochybností.

V roce 2015 zaujalo standfordského profesora Johna Ioannidise, že Theranosu ještě nevyšel žádný recenzovaný výzkum. O svůj postřeh se neváhal podělit s časopisem Journal of the American Medical Association a vršící se pochybnosti vyburcovaly k činnosti investigativní ohaře.

Ve stejném roce deník The Wall Street Journal doslova vychrlil sérii investigativních článků, která s pomocí whistleblowerů odkrývala stále nové kostlivce ze skříně Theranosu. Holmesová se pokusila další publikování zarazit přímo přes Murdocha, který deník vlastní. Tady se ale přepočítala.

Pokud je totiž Murdoch na něco opravdu hrdý, pak je to jeho mediální impérium. Džin byl vypuštěn z lahve a o rok později už byla firma v hledáčku SEC, amerického Úřadu pro kontrolu léčiv i vládní agentury CMS pro poskytování zdravotnických služeb.

Vyšetřování vyústilo v obvinění Theranosu, Holmesové a prezidenta firmy „Sunnyho“ Balwaniho, že z investorů podvodem vylákali stovky milionů dolarů, více než desetiletí mlžili o skutečných schopnostech svých technologií a lhali také o získaných zakázkách.

Džin byl vypuštěn z lahve.

S úřady to v prvním kole dopadlo ještě docela dobře. Holmesová souhlasila s pokutou půl miliardy dolarů, vzdáním se akcií Theranosu (těch držela 18,9 milionu) a s tím, že se po dobu deseti let neobjeví v čele veřejně obchodované společnosti. Za odměnu se tak vyhnula okamžitému vězení – a vzhledem k tomu, že je Theranos soukromý, mohla se udržet i v jeho čele.

Zároveň nelenila, obeslala investory s prosbou o další peníze a nějakým zázrakem se jí skutečně podařilo získat kapitál, který ještě chvíli držel společnost nad vodou. Čtvrtého září 2018 ale definitivně došlo na lámání chleba.

Společnost rozeslala investorům oznámení, že po veškerém úsilí o nalezení kupce zastaví provoz a uvolní zbývající aktiva a hotovost věřitelům. Zaměstnanci byli propuštěni již k 31. srpnu, výjimku tvořila rada, nový generální ředitel David Taylor a část podpůrného personálu, který zůstal na výplatní listině ještě několik dní.

Šlo růžové brýle sundat včas? 

Než před šesti lety The Wall Street Journal definitivně veřejně zpochybnil technologii Edison, veřejný obraz firmy tvořil především mediální portrét její ředitelky coby Steva Jobse v sukních. Oklamat se podařilo nejen média a v medicínských technologiích nezkušené investory, ale také jednu oborovou asociaci.

Arizona Bioindustry Association udělila Theranosu titul Arizona Bioscience Company of the Year za rok 2015, čímž pomohla společnosti alespoň dočasně obnovit ohroženou pověst. Měli se za takových okolností oklamaní investoři čeho chytit?

Pomyslných „red flags“ vlálo kolem Theranosu od začátku hodně. To, že s firmou na přelomovou technologii přišla ex-studentka Stanfordu s jediným dokončeným ročníkem a nulovými znalostmi v oboru svého podnikání, byla jen první z mnoha. Obdobně podezřelá byla i druhá osoba ve vedení společnosti – Ramesh Balwani.

Ani žádný z dalších klíčových členů původního managementu nepřišel ze sféry zdravotní péče nebo zdravotnických zařízení. Podivné bylo i to, že nikdo z investorů nedostal povolení prohlédnout si přístroje společnosti, a dlouho slibované reporty o výsledcích ve výzkumu nebyly nikdy ukázány investorům ani veřejnosti.

Firma si navíc libovala v právním zastrašování bývalých i současných zaměstnanců, což však vyšlo najevo až později. Co ovšem mohlo být investorům podezřelé do začátku je fakt, že Holmesová držela 99 procent hlasovacích podílů, takže správní rada neměla fakticky žádnou kontrolu.

Rada samotná se sice skládala z několika zvučných jmen – bývalý státní tajemník George Shultz nebo generál James „Mad Dog“ Mattis – avšak vždycky šlo o hvězdy za zenitem.

Nechce se věřit, že by si výše uvedených háčků jindy ostražití investoři a matadoři byznysu nevšimli. Nabízí se tak jediná interpretace: kognitivní zkreslení dané přirozenou lidskou tendencí věřit silným hrdinským příběhům. Ty nás ostatně drží nad vodou od drsných počátků civilizace.

Pokud je příběh dobrý, jsme často ochotni nevidět nic, co do našeho idealizovaného obrazu nezapadá. Holmesová takový příběh nabídla na klíč. Nedivme se, že jej tolik lidí zbaštilo – chceme zkrátka pořád věřit na zázraky.

Reklama
Reklama