skip to main content
Forbes Woman

Sex ve městě 55+? Sázka na miliardovou licenci může HBO znovu vyjít

Ta zpráva zkraje týdne upoutala všeobecnou pozornost. Že se na stanici HBO vrátí single kamarádky z Manhattanu, které na konci 90. let způsobily malou televizní revoluci, vzbudilo zájem, pobavení, nadšení – ale i posměšky. Natáčet se má začít na jaře, 10 půlhodinových epizod uvede HBO Max, hlásily oficiální zprávy. 

Menopauza ve městě? 

Zatímco fanynky druhdy populární newyorské single třicítky Carrie Bradshaw začaly oslavovat a představovat si nové kombinace módních outfitů a vražedně vysokých lodiček, jimiž byla jejich oblíbenkyně před čtvrtstoletím proslulá, kritici zvedli obočí a nebáli se ostrých příměrů a kousavých opisů: Menopauza ve městě, Sex v domově důchodců a Seniorky and the City patří k těm mírnějším z nich. 

Něco na tom zvednutém obočí samozřejmě je. Čtveřici hereček totiž nebylo zrovna 30 ani před těmi 20 lety: Sarah Jessice Parker, která hraje Carrie, bude letos v březnu už šestapadesát, stejný věk oslaví v únoru představitelka galeristky Charlotte Kristin Davis. Cynthia Nixon, která v seriálu ztvárnila pragmatickou právničku Mirandu, je pak jen o rok mladší. A Kim Cattrall, protagonistka náruživé PR manažerky Samanthy, oslaví letos v létě dokonce už pětašedesát let. A podle dosavadních informací také ona jediná nabídku natočit pokračování nepřijala. Zatím není jisté, jak se s její absencí vyrovnají scenáristé. 

Přesto může sázka na veleúspěšnou licenci stanici HBO a jejím digitálním platformám vyjít. A to přesto, že ji tvůrci podle všeho nepojmenují Sex ve městě. Zatím se projekt skrývá pod titulem And Just Like That, což byl oblíbený claim v původním seriálu, předzvěst zvratu ve scénáři. 

Reklama

Obvykle přišel v momentě, kdy se Carrie opětovně vyspala s Božským, s nímž se celých šest sezon nekonečně scházela a zase rozcházela, střídavě mu rozvracela manželství a pak ho zase tajila před vlastním přítelem. Lze očekávat (či doufat), že Sex ve městě po 20 letech, ať se bude jmenovat jakkoli, si podobné postpubertální tanečky odpustí. 

Předně totiž – ne, že by nebylo o čem točit. A o čem psát ve scénáři. Ačkoli není jisté, zda se i na spin-off sérii bude podílet autorka původního námětu Candace Bushnell, právě ona už v předloňském roce sama otevřela myšlenku pokračování. Vydala totiž novou knihu nazvanou Is There Still Sex in the City? V Česku vyšla loni počátkem koronavirové pandemie trochu potají, pod prostým názvem Sex ve městě 2. 

Kniha se povedla a její přijetí bylo vstřícné. 

Candace Bushnell, která kdysi své sloupky, psané původně pro The New York Observer, pojala jako zcela nový a revoluční pohled na kulturu seznamování a namlouvací rituály manhattanských vyšších vrstev, novinkou totiž kritiku překvapila. 

Žena, která díky globálnímu úspěchu seriálu i několika dalších bestsellerů (připomeňme Džungli rtěnek, Trading Up nebo One Fifth Avenue) vybudovala literární impérium a stala se jednou z nejbohatších spisovatelek i podle žebříčku Forbes, totiž v nové knize odhalila, že se po padesátce ocitla sama, bez přátel – a prakticky na mizině. 

Stačila maličkost – jeden ošklivý rozvod.  A vše, co po rozvodu pro ženu středního věku, která už oslavila padesátiny, obvykle následuje. 

„Být single je pořád stigma,“ píše Candace Bushnell a dokládá to na vlastním příkladu. Jenže tentokrát ne z pohledu svobodné třicítky s divokými vlasy i povahou (jejímž alter egem se stala právě Carrie Bradshaw), která tráví noci v baru a dny v luxusních buticích, střídá muže a píše o tom sloupky, které jí na to zboží z luxusních butiků trochu nepravděpodobně vydělávají. Tentokrát je na tom hrdinka-autorka poněkud hůř. Opuštěná, rozvedená, bezdětná – a padesátnice.

A máte manžela, který by se za vás zaručil?

Sex ve městě 2 je satirický příběh o životě, byznysu a lásce ze všech úhlů – autorka vychází z vlastních zkušeností a situaci rozvedených žen popisuje přesně, barvitě a živě. Ideální předloha pro nový televizní projekt.

„Měla jsem totiž výhodu – alespoň zdánlivě: Na rozdíl od milionu jiných žen, které se toho roku rozvedly, jsem měla to štěstí, že jsem sama vydělala dost peněz, abych měla rezervu pro příslovečné horší časy, které ve středním věku zákonitě přijdou,“ píše Candace Bushnell hned v úvodní kapitole své nové knihy. Jenže se ukáže, že to není pravda. Celý příběh začne tím, že jí v bance zamítnou žádost o refinancování hypotéky na luxusní apartmá v centru New Yorku, které vlastnila s nyní už bývalým manželem. 

Bankovní algoritmus ji totiž vyhodnotil jako nespolehlivou a málo bonitní. A hypotéku jí zamítl. A hned ze čtyř důvodů. Proto, že je žena, single, na volné noze, a navíc přes padesát. 

Reklama

„Není tu někdo, kdo by se za vás jako za ženu zaručil? Otec? Strýc? Nehodláte se znovu provdat, aby to mohl udělat nový manžel?“ Přesně takhle se padesátileté světoznámé autorky ptala ve druhé dekádě třetího tisíciletí její banka, na jejímž účtě měla dotyčná uložené nemalé peníze, které si v předchozích 20 letech sama vydělala.

Předplatné Forbesu

Candace Bushnell to tak šokovalo, že celou situaci vzala jako výchozí bod svého nového románu o ženách přes padesát, které se o sebe znovu musejí postarat samy. A povedla se jí výtečná sonda do současné moderní společnosti, kde se o svobodě a emancipaci žen hodně mluví, ale když dojde na lámání chleba, ukáže se, že je jejich situace pořád ne nepodobná konci 19. století.

„Být single žena je prostě stále stigma, i když se to všechny ty instagramové filtry snaží lakovat na růžovo,“ píše trefně Candace Bushnell.

Pokud by se HBO rozhodlo právě tyto motivy rozvést v novém seriálu, nemuselo by to dopadnout vůbec špatně. Jestliže se totiž zejména dva celovečerní filmy kdysi navazující na populární seriál příliš nepovedly, právě plánovaná půlhodinová stopáž sluší příběhům kamarádek z Manhattanu nejlépe. 

Stejně jako pečlivě napsané, vypointované dialogy. Tvůrci slibují ohlédnout se i za řadou společenských fenoménů, které v posledních letech ovlivnily Ameriku. Dojde tak pravděpodobně na reflexi hnutí MeToo a Black Lives Matter, zřejmě i na odraz Trumpova prezidentství. Věřme, že se tvůrcům nepovede nechtěná parodie – je totiž faktem, že v podobě, jak seriál natočili koncem 90. let, by dnes už Sex ve městě nevznikl. 

Politická korektnost? Ne vždy funguje

Nejde ani tak o jadrnou mluvu. Předně by už dnes zcela jistě nevznikl seriál, kde jsou všechny čtyři hrdinky bělošky, zatímco černošský herec dostane maximálně tak roli patřičně obdařeného milence, jednoho z mnoha, jehož mužné kvality pak hrdinky u stolu s kávou hlasitě komentují. Hispánky jsou tu takřka bezvýhradně uklízečky, Asiatky obsluhují v nehtovém studiu, Afroameričanky možná vlastní nějaký bluesový klub nebo chodí po mole coby exotické gazely. 

Takovou chodící stereotypizaci by dnes už HBO jistě nikdo neodpustil. Ovšem přehnaná politická korektnost může v tomhle případě taky působit až směšně. Nemá smysl ani pokrytectví, s nímž se dnes, po víc než čtvrtstoletí, třeba taková Marta Kauffman, tvůrkyně populárního seriálu Přátelé, omlouvá, že nikdo z jejích šesti hrdinů nebyl jiné než bílé barvy pleti. Doba se prostě změnila. Ale sebecenzurovat zpětně taky nedává smysl. 

Nové pokračování Sexu ve městě, byť se bude jmenovat jinak, svou cestu, věřme, najde. A nepochybně na sebe i vydělá, pokud se příliš nezpronevěří původní předloze, která byla provokativní, zábavnou, módní, současnou, zkrátka dnes už ikonickou maketou toho, jak vyrobit úspěšný seriál.

Ať si po 20 letech o Sexu ve městě myslíte, co chcete, ve své době se stal fenoménem, který definoval další dekády světové televizní zábavy.

První díl série na motivy novinových sloupků Candace Bushnell pustilo HBO do éteru 6. června 1998. A hned během léta se z novinky stala kultovní záležitost. Placená kabelová televize si mohla dovolit právě to, na co celostátní volně dostupné kanály nemohly ani pomyslet.

Ohromnou popularitu sérii zajistily nejen čtyři silné ženské hrdinky (do té doby věc nevídaná), ale právě jejich otevřené diskuse o sexu, vztazích, hovorová, mnohdy vulgární mluva, více než nekorektní humor (mluvíme o nekorektnosti politické, genderové, rasové – podívejte se na první epizody, za hranou tam bylo skoro všechno).

Také televizní byznys právě Sex ve městě nenávratně změnil, třeba tím, jak definoval product placement, tedy placené umisťování reálných výrobků do děje. Lodičky od Blahnika, notebook od Applu, Absolut vodka, košile od Prady, kabelka Birkin od Hermès nebo slavná Baguette od Fendi – to všechno se dostalo nejen na obrazovku, ale i přímo do replik scénáře.

Na každý z dílů šesti sezon Sexu ve městě se dívalo okolo 12 milionů diváků v reálném čase, další stamiliony viděly 94 epizod seriálových příběhů Carrie, Mirandy, Charlotte a Samanthy v nesčetných reprízách. Vysílací práva postupně získalo 100 zemí světa včetně Česka. Následovalo 54 nominací na cenu Emmy (a sedm trofejí), 24 nominací na Zlaté glóby (a osm ocenění). A také nekonečné reprízy, miliony prodaných DVD kompletní série, doprovodný druhotný merchandising.

A konečně téměř tři čtvrtě miliardy dolarů, které vynesly oba filmy natočené po konci seriálu. Sex ve městě celosvětově vydělal 420 milionů dolarů, druhý díl dalších téměř 300 milionů dolarů. Kritika zejména druhý film ztrhala, kina však byla zcela plná. 

Značka Sex ve městě má dnes už miliardovou hodnotu. V HBO by byli blázni, kdyby se dnes, při inflaci všech možných starých i nových filmových i televizních coververzí a fenoménu binge watchingu nahrazujícího zavřená kina, k Sexu ve městě nějakým způsobem nevrátili. Divák, který včera dostal v premiéře dlouho očekávaný seriál, bude mít už zítra zase hlad. Pohled na druhdy oblíbené hrdinky, pokud zůstaly vtipné a provokující, může netrpělivé publikum uspokojit. Byť už je třeba lehce nahlodal zub času. 

Reklama
Reklama