O pár hlav přišel, ale pořád mu jich zbývá dost. Nezdolně zní z Kyjeva zpráva o drakovi Tomáše Fialy. Investiční společnost Dragon Capital českého byznysmena a jednoho z nejbohatších lidí na Ukrajině zasáhly Putinovy bomby, nemohly však způsobit její pád. Naopak, drak dál rozpíná křídla ke strhujícímu letu.

Je to naprosto výjimečná a draze zaplacená kolekce vín. Přesněji řečeno, velmi draze zaplacená. Ještě přesněji řečeno, extrémně draze. „Mám asi dvacet lahví s očouzenými a ohořelými etiketami, pocházejí z jednoho z našich vybombardovaných skladů. Celková škoda je zhruba sedmdesát milionů dolarů, pojistka se na ni kvůli válce nevztahuje,“ konstatuje Tomáš Fiala.

„V jednom ze skladů měla pronajatý prostor firma Good Wine, největší distributor vína na Ukrajině, leželo tam jeden a půl milionu lahví vína a dalšího alkoholu, neshořelo nějakých pět procent, neshořely lahve, které byly v paletách uprostřed skladu. Já část těchhle ‚přeživších‘ odkoupil.“

Ve většině případů působí směšně urputná a upocená snaha naplnit požadavek nynější doby a násilně naroubovat na každý produkt příběh. Že ovšem za víny ve Fialově sbírce skutečně velkolepý příběh stojí, je zcela patrné a netřeba to nikterak zdůrazňovat

Příběh se vyjeví sám o sobě a signifikantně zapadá do pohnutého osudu majitele ohořelých vín. Do osudu, který bude líčen přímo z Kyjeva.

Bude líčen z metropole, nad níž je v důsledku války stále pro civilní letadla zavřené nebe, takže cesta tam a zpět trvá z Prahy vlakem dalece přes 24 hodin a oběma směry proudí mohutné davy, které mají jako poznávací znamení na čele „vytetovanou“ ustaranost.

Na polsko-ukrajinských hranicích vstoupí do vagonů mladičké ukrajinské celnice v maskáčích a maskují i půvab – přísností. Dělají tuhle protivnou profesi dívky, protože chlapci jsou na jiné hranici ve zbrani? Nepřístupnost slečen téhle otázce brání, takže je čas ptát se toho, kdo dotazům přístupný je.

Je čas ptát se Tomáše Fialy v Kyjevě, nad nímž je sice zavřené nebe, ale otevřené jsou tam obchody i kavárny a na ulicích jsou řeky lidí, což lze brát – nebo to tak aspoň člověk brát chce – jako hrdý vzkaz ve smyslu, že ruská bagančata nezašlápla život. 

A už vůbec nezašlápla – a to není zdání, ale nesporný fakt – Tomáše Fialu. Dokazuje to i způsob, jakým podnikatel interpretuje vlastní osud, jemuž je vystaven a musí mu čelit. Vypjatá dramata, jež mu v osobním životě i v byznysu ruská agrese přinesla, popisuje věcným a nevzrušeným tónem.

Nikdy nezvýší hlas, jen se někdy v řeči zarazí, když hledá správnou a přesnou formulaci. Hledat zato nikdo nemusí lehký úsměv, který vypravěči prakticky nezmizí z tváře a je zárodkem tichého smíchu, do kterého občas přejde.

Stane se tak třeba v okamžiku, kdy uslyší, že ohořelá vína jsou vskutku originálním suvenýrem, přičemž to, že tento žert mohl navzdory ztrátě sedmdesáti milionů dolarů vůbec padnout, svědčí o Fialově rozpoložení.

Je samozřejmě hloupé tvrdit, že osmačtyřicetiletý podnikatel byl v průběhu posledních měsíců vždy v pohodě. Ne, to určitě nebyl. Zejména na počátku konfliktu měl obavy, že může být pryč všechno – nebo téměř všechno –, co na Ukrajině 22 let budoval.

A že toho nebylo málo: Tomáš Fiala stvořil skupinu Dragon Capital, jejíž součástí je investiční banka obchodující s veškerými cennými papíry, investiční poradenství, také investice do nemovitostí a v sektoru private equity.

Část investic realizuje skupina sama, část s koinvestory, veškerá aktiva dají podle Fialy dohromady sumu okolo miliardy dolarů.

Finanční robustnost společnosti s drakem v logu dělá z Fialy jednoho z nejbohatších obyvatel Ukrajiny. Patřil by logicky i do žebříčku nejbohatších Čechů, ale faktor války dělá z hodnoty jeho majetku neodhadnutelnou veličinu, byla by to – řečeno válečnou terminologií – nezodpovědná střelba od boku.

Proto je patrně tentokrát poctivější postavit tohoto miliardáře vědomě a s omluvou „mimo výseč“, ke všemu právě válka přináší věci, které odsouvají peníze do pozadí.

Také o nich Fiala vypráví; s úsměvem na tváři, zatímco posluchače mrazí. I posluchači však jeho svědectví vyznívá optimisticky: tři velké sklady společnosti lehly popelem, z popela však nepovstal bájný fénix.

Povstal z něj drak.

Každý den přináší nové skutečnosti a výstupy, takže nejste schopen plánovat nic dopředu.

Jak se podniká v zemi, kde je válka?

Složitě, znamená to mnohem víc práce. Každý den přináší nové skutečnosti a výstupy, takže nejste schopen plánovat nic dopředu. Udělat aspoň nějaký rozpočet? Udělat jednou za kvartál review byznys plánu?

Vyloučeno! Často si připadáte, že pracujete od rána do večera jen proto, abyste aspoň zůstali na místě. Abyste udrželi aspoň to, co máte.

Není to frustrující?

Jsme na to trochu zvyklí, protože válka na východě země trvá de facto už osm let, byť teď je mnohem a mnohem intenzivnější a přináší mnohem větší ztráty. A ještě něco: k frustraci nyní není důvod – jestli někdy takový důvod byl, pak v únoru a březnu.

Na začátku ruské invaze.

Když byla v těchto měsících válka v okolí Kyjeva, přestala veškerá ekonomika dočista pracovat. A to nemluvím o fyzických ztrátách, to je úplně mimo téma.

V porovnání s tím, co bylo na počátku války, je dnes situace několikanásobně lepší. Stabilizovala se, firmy se opět nastartovaly. Situace je růžovější, než mohl kdokoli očekávat.

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium