„Vidíte, to zábradlí a dlažba jsou ještě původní,“ ukazuje Štěpán Laichter vchod do domu, který pokud jste někdy navštívili pražské Riegrovy sady, tak jste nemohli minout. Stojí v jejich těsné blízkosti, na adrese Chopinova 1543/4.

Možná jste ale netušili, že za cihlovými zdmi se ukrývá nejen impozantní interiér, ale také pohnutá historie. V roce 1908 si jej nechal postavit nakladatel náročné literatury Jan Laichter od architekta Jana Kotěry. „Ale jenom první tři patra, čtvrté je dostavba z roku 1937 od architekta Pavla Janáka,“ upozorňuje Laichter.

Ten byl osloven proto, že působil v Kotěrově ateliéru a po jeho smrti dokázal zachovat rytmus fasády Laichterova domu a rozuměl jeho původní myšlence.

Dnes v prostorné písárně s bohatě zdobenou schodišťovou halou stojí ještě několik dobových stolů na místě, kde se kdysi nacházelo samo nakladatelství. Místnost teď využívá firma, která vyvíjí umělou inteligenci, se kterou pravnuk Jana Laichtera Štěpán spolupracuje.

V prvním patře se nacházel byt rodiny nakladatele. Ačkoli jeho potomci v domě žijí, byt za cihlovým arkýřem, do kterého se vchází přes halu unikátně zdobenou malbami od Františka Kysely a lustrem od Františka Anýže, obývají nájemníci.

„Mají garantovanou nájemní smlouvu ještě na několik let a jedná se o rodinu, která zde žije opravdu dlouho. Pomáhá také vědět, že mají velký vztah k umění i odkazu Kotěry,“ dodává Laichter junior.

Pokud se do tohoto výjimečného domu dostanete, věnujte pozornost také řezbám sov v hale, které mají symbolizovat moudrost.

Pravnuk Jana Laichtera má ještě dva bratry, ale momentálně je oním hlavním kontaktem, který spojuje tento architektonický poklad s vnějším světem.

Na rozdíl například od jiné Kotěrovy pražské stavby, Trmalovy vily, která funguje jako centrum architektury rodinného bydlení, je Laichterův dům veřejnosti po většinu času uzavřen. Několikrát se zde uskutečnily prohlídky v rámci festivalu městské architektury Open House, při kterých Štěpán Laichter fungoval jako průvodce.

Za několik dnů se můžete spolu s květinářstvím Plevel v zahradě Laichterova domu, kde kdysi stával také altánek, naučit vázat divokou podzimní kytici.

„Komunikace směrem k veřejnosti pro nás začala umístěním pamětní desky. Vytvořili jsme našemu domu také účet na Instagramu a přemýšlíme, jaké další akce zde uspořádat,“ líčí Štěpán Laichter.

Dalším kulturním aktivitám se nebrání, ale je evidentní, že zatím potřebuje najít způsob, jak s cenným rodinným klenotem v podobě této nemovitosti naložit.

Otázkou je, zda se Laichterovi alespoň částečně nevrátí k původní profesi svých předků, tedy nakladatelské činnosti. Štěpán Laichter nastiňuje, že teoreticky to možné je.

Za první republiky se právě v tomto domě vydávaly knihy nejen filozofické, sociologické, ekonomické či právní, ale také zde Jan Laichter společně s T. G. Masarykem založil revue Naše doba.

„Během dvou válek se pradědečkovu podnikání dařilo paradoxně dobře, o knihy byl velký zájem. Jeho syn, který se rovněž učil v oboru a očekávalo se, že podnikání převezme, se ale kvůli převratu v roce 1948 do vedení firmy už nedostal,“ vzpomíná Štěpán Laichter.

Nakladatel Jan Laichter s rodinou

Éra socialismu byla k Laichterovu domu poměrně šetrná, v domě sídlil sklad knih, a tak až na menší úpravy cennou stavbu nepoškodila. Stále funkční je dokonce i výtah na knihy.

Mnozí mají dům stále spojený s nakladatelstvím Paseka, které zde sídlilo od roku 2000 až do letoška. Nyní je Laichterův dům zcela v rukou následníků rodu. „Postupně ho budeme renovovat, ale jsme stále na začátku naší cesty. Je třeba mít nejen prostředky, ale především trpělivost,“ uzavírá nejmladší z rodu Laichterů.