Na zdejší zahradě se procházel kromě druhého československého prezidenta a jeho manželky Hany Karel Čapek s Olgou Scheipflugovou, Jan Masaryk nebo sociálně-demokratický politik Zdeněk Fierlinger. Letní sídlo Benešových v Sezimově Ústí mělo být jejich oázou klidu a později muzeem.

Její architekt Petr Kropáček, který navrhl činžovní domy v pražské Jankovcově ulici v Holešovicích a působil rovněž v Latinské Americe, kde stavěl byty pro plantážní dělníky, byl rovněž respektovaným scénografem. Dokončení Benešovy vily se ale nedočkal, protože spáchal v roce 1931 sebevraždu.

Jeho práci na prezidentské haciendě si převzal Otokar Fierlinger, který Kropáčkův purismus obohatil o prvky jihoevropské architektury. V roce 1937 byl přistavěn na severozápadní fasádu nový trakt se salou terrenou a terasu před jihozápadním průčelím zastínila obloučkovitá lodžie.

Do vily se vstupovalo z dlážděné terasy na jihozápadní straně, po pravé straně od vstupu měl Edvard Beneš svou pracovnu s knihovnou, kterou v pozdějších letech přestěhoval do patra. Za vstupem se nacházela jídelna, vysoká hala s trámovým stropem a schodiště do ložnic manželů.

Vybavení vily bylo v režii Hany Benešové, která byla obdivovaná pro svůj elegantní styl, který se netýkal pouze oblékání, ale také designu. Vilu vybavila nábytkem z první poloviny 20. století a řadou dalších artefaktů.

„Drahá Hančí“, jak Edvard Beneš svou choť oslovoval, ale rozhodovala také o tom, jakou podobu bude mít třeba i střecha jejich letního sídla a sama postavila též zahradní alpinium. Její manžel zase zasadil vlastníma rukama dva stromy, které můžete vidět přímo u vchodu do vily.

Zdejší zahradu miloval Edvard Beneš natolik, že se zde nechal pohřbít. Poslední přání Hany Benešové se ale nesplnilo, objekt převzal Úřad předsednictva vlády a používal ji k rekreaci tehdejší komunistické špičky.

Ve vile udělala pozdější socialistická vláda nepatřičné změny. Původní mobiliář, který Hana Benešová odkázala táborskému Muzeu husitského revolučního hnutí, byl odvezen a také byly částečně změněny dispozice objektu.

Dobová fotografie

Až v letech 2006 až 2009 se Úřad vlády rozhodl situaci napravit a pokusil se navrátit dřívější podobu domu rozsáhlou rekonstrukcí. Vrátil se sem nejen původní nábytek, ale také byly vytvořeny kopie některých interiérových prvků.

Z původního zařízení zůstala zachována kachlová kamna v prezidentově pracovně, některé vestavěné skříně a prostor schodiště z vestibulu do patra.

Úřad vlády stále sice stále používá vilu jako svůj rekreační objekt, ale nyní je možné si ji také zdarma prohlédnout v rámci komentovaných pětačtyřicetiminutových prohlídek.

Budou se konat ve vybrané dny v září i říjnu a vzhledem k enormnímu zájmu o vilu prezidentských manželů vám vřele doporučujeme rezervaci už nyní.