Pracoval na operačním systému Windows Mobile pro Microsoft. Spoluzaložil společnost, kterou koupil „ruský Google“ Yandex za údajných 38 milionů dolarů. Největší úspěch ale Jaroslavu Gončarovovi přinesl zdánlivě mnohem menší podnik: FaceApp.
S týmem pouhých 12 lidí stvořil čtyřicetiletý geek momentálně nejvirálnější (a zároveň nejkontroverznější) aplikaci, která pomocí filtrů a umělé inteligence na fotkách simuluje stárnutí nebo změnu pohlaví.
FaceApp je nejstahovanější aplikací pro Android i iPhone za poslední týden. Miliony uživatelů se přidaly k celebritám, jako je basketbalista LeBron James, raper Drake nebo herečka Courteney Cox, které podstoupily „FaceApp Challenge“. Výzva je to velmi jednoduchá: je třeba se jen vyfotit, aplikovat filtr simulující stárnutí a výsledek zveřejnit na sociálních sítích.
Ještě dřív, než virální horečka kolem FaceAppu dosáhla vrcholu, se objevily i hlasy zpochybňující skutečnou motivaci tvůrců této aplikace. Nejprve se vyrojily obavy (rychle se ukázalo, že bezpředmětné), že FaceApp z telefonů neoprávněně stahuje celé balíky fotek uživatelů. Rusofobům se zase ježily chlupy při představě, kde končí americká data. Senátor Chuck Schumer dokonce volal po zásahu FBI.
Gončarova masivní odezva zaskočila. „Minulý čtvrtek jsem měl asi 200 příchozích hovorů během nějakých tří hodin. Nemohli jsme vůbec normálně pracovat,“ říká ze své petrohradské kanceláře Forbesu ve vůbec prvním rozhovoru, který poskytl v angličtině.
Po týdnu, kdy jeho malá firma běžela v krizovém módu, přišel Gončarev s plánem, jak zklidnit bouři obav ohledně soukromí. Z obchodních podmínek nové verze aplikace zmizí klauzule o tom, že se FaceApp stává vlastníkem práv k nahraným fotkám. Momentálně s nimi může nakládat prakticky libovolně – může je používat, měnit, prodávat dalším stranám. „Lidi to vyděsilo, protože si myslí, že všechno, co se píše v obchodních podmínkách, se taky skutečně děje,“ vysvětluje Gončarov. „Ale to prostě není pravda.“
Formulace podle něj byly schválně dost široké, protože původně plánoval z FaceAppu udělat sociální síť s fotkami obličejů. „Podmínky jsme nastavili velmi podobně tomu, jak je má třeba Instagram. Ale tam to nikomu nevadí, protože to je zkrátka Instagram,“ dodává. Během následujícího měsíce chce Gončarov vytvořit nové obchodní podmínky a pravidla týkající se soukromí uživatelů FaceAppu.
Vývojář připomíná, že společnost nahrané fotky maže po 48 hodinách, kdy mají Amazon a Google, na jejichž serverech aplikace běží, automaticky smazat všechna související data. Zmiňuje také, že fotky nejsou používány ke komerčním účelům. Dvoudenní lhůtu vysvětluje tím, že uživatelé nechtějí nahrávat své snímky znova pokaždé, když se rozhodnou vyzkoušet další faceappový filtr.
Na samotném kódu aplikace se prý do budoucna mnoho měnit nebude, ačkoli už přibyla notifikace při spuštění aplikace, která vyžaduje souhlas s tím, že nahrané fotografie putují na vzdálené cloudové úložiště. Gončarov navíc tvrdí, že uživatele by spíš než FaceApp měla znepokojovat řada dalších aplikací, které už používají: „Je tolik jiných produktů, které sbírají mnohem víc dat než my.“
K budoucnosti posedlé smartphony si Gončarov poprvé
přičichl začátkem milénia, kdy pro Microsoft vyvíjel Windows Mobile, první velký
operační systém pro mobilní telefony. „Byl jsem přesvědčený, že stavím
budoucnost,“ vzpomíná dnes.
Pracovat ve startupu v pohodlí domovského Petrohradu bylo ale nakonec lákavější, takže Gončarov jako jeden ze tří partnerů (dalšími jsou Vasilij Philippov a Sebastian-Justus Schmidt) a CTO vstoupil do SPB Softwaru. Firma původně vyvíjela alternativní domovské obrazovky pro Windows Phone, ale když Windows začali drtit konkurenti Apple a Google, přeorientovala se na Android. Gončarova prý dodnes mrzí, že Windows po jeho odchodu v rámci konkurenčního boje vytvořily uzavřený operační systém, a ne otevřenou, na partnerství založenou platformu jako Android: „Pořád je to pro mě bolestná vzpomínka.“
V roce 2011 firmu kontaktoval ruský vyhledávač Yandex s šekem na 38 milionů dolarů. Gončarov nechce zveřejnit, kolik na transakci vydělal: „Řekněme, že jsem měl dost na to, abych rozjel vlastní byznys a nemusel se starat o další investice.“ Další spoluzakladatel Schmidt také ohledně přesných částek mlčí.
Během práce pro Microsoft a Yandex Gončarova fascinovaly umělé neuronové sítě – hardware a software, který se učí a zpracovává informace podobně jako lidský mozek. Obzvlášť ho zajímala představa algoritmu, který by dokázal generovat lidské tváře na základě atributů jako gender nebo barva vlasů. „Úroveň kvality byla tehdy strašná, ale byla v tom jistá magie,“ říká. Po půl roce ladění se výrazně zlepšila i kvalita generovaných obrázků.
Po odchodu z Yandexu v roce 2013 se vývojář zaměřil na vlastní produkty. Jedním z prvních byl poměrně úspěšný nástroj na testování hotelových wi-fi připojení. Gončarova ale pořád lákaly algoritmy generující obrázky lidských obličejů, takže v roce 2016 začal připravovat FaceApp. Beta verze byla spuštěna rok nato a filtr na „zkrášlování“ se stal okamžitým hitem s miliony uživatelů, takže Gončarov musel rychle vymyslet byznysplán.
Přišel s myšlenkou placeného fotoeditoru, takže předplatitelé
dostali verzi bez vodoznaku a otravných reklam, zato s prémiovými funkcemi.
FaceApp měl nahradit PhotoShop umělou inteligencí.
A Gončarovův plán vyšel. „Jsme úspěšní. Mimořádně úspěšní,“ chlubí se CEO a stoprocentní vlastník společnosti. Nezveřejnil sice detailní výsledky, nicméně tvrdí, že FaceApp je ziskový a roste od samotného spuštění před dvěma lety. „Jsme velmi ziskoví. Snadno bychom mohli získat investice ze Silicon Valley, ale máme dost na to, abychom rostli organicky,“ říká Gončarov. A i když FaceApp zatím možná o investory nestojí, řada dalších hráčů na poli fotoaplikací má za sebou buď tučná investiční kola, nebo je spolkly větší ryby. Snapchat v rámci rozšíření své nabídky chytrých filtrů v roce 2015 koupil Looksery za údajných 150 milionů dolarů a Teleport o tři roky později za dalších 8 milionů, aplikace VSCO získala během dvou kol od investorů 90 milionů dolarů.
FaceApp vydělává čistě na předplatitelích. Jeho zakladatel
ale nechce sdělit, kolik má aplikace celkem uživatelů, kolik z nich jsou
platící zákazníci ani jaký zisk generují. Připouští pouze, že platících uživatelů
je zhruba procento.
Počet stažení aplikace (tedy nikoli skutečných aktivních uživatelů) na Google Play přesahuje 100 milionů. Pokud by jedno procento z konzervativního odhadu 100 milionů uživatelů na Androidu i iOS zaplatilo 3,99 dolaru za pouhý jeden měsíc služby, firma by zkasírovala nejméně čtyři miliony dolarů ročně. Je tu ale také možnost zaplatit 20 dolarů za roční nebo 40 za doživotní předplatné. Na startup s 12 zaměstnanci to není špatné.
A co bude dál? Nabízí se video. Další společnosti včetně Snapchatu už sice své live filtry mají, nicméně Gončarov nechce vypouštět do světa nic, co by pro uživatele nebylo minimálně „magické“. A doufá, že jeho kouzlo nezlomí další vlna paniky ohledně soukromí a bezpečnosti.
