skip to main content
Forbes Woman

Slavné a neznámé. Tyhle Češky kdysi dobyly svět, ale doma se na ně zapomnělo

Byly krásné, oslavované, ve své době mimořádně úspěšné. A byly to Češky. Narodily se před sto lety, v zahraniční se proslavily způsobem, který by i dnes byl považován za triumf. Těšily se mezinárodnímu renomé.

Jenže doma se na ně takřka zapomnělo. Rozhodli jsme se to změnit. V době, kdy v Karlových Varech probíhá 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu, jsme vybrali několik úspěšných českých rodaček, které se proslavily ve světovém filmu. Pojďme si je alespoň krátce připomenout.

Věra Hrubá Ralston (1919–2003)

Narodila se jako Věra Hrubá v Praze do rodiny známého prvorepublikového klenotníka. Od dětství projevovala výrazný pohybový talent a tak není divu, že se později stala vynikající sportovkyní: byla krasobruslařskou šampionkou reprezentující Československo na mistrovství Evropy a dokonce na Zimních olympijských hrách 1936.

Reklama

V té době dostala od nacistů coby špičková sportovkyně nabídku německého občanství. Odmítla. A musela počítat s následky. V době zřízení protektorátu Čechy a Morava už proto s rodinou emigrovala do USA, kde se její bratr Rudolf, zvaný Rudy, stal úspěšným producentem – a ona hvězdou amerických ledních revue.

Přijala jméno Věra Ralston, což byla značka snídaňových cereálií, které si v Americe oblíbila. Půvabná tvář jí zajistila první filmové role v duchu její bruslařské souputnice, slavnější Sonji Henie. Konjunktura přišla, když se Věra provdala za mocného hollywoodského producenta Herberta Yatese a začala zářit ve filmech jeho studia.

Šlo vesměs o šablonovité romantické limonády, které se však v USA reprízují dodnes, podobně jako naše filmy pro pamětníky. Ačkoli Věra Ralston svou hereckou kariéru ukončila už v roce 1958, je dodnes jedinou Češkou, která má svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.

Miroslava Šternová (1925–1955)

Rodačka z Prahy bývá označována za mexickou Marilyn Monroe – tak populární ve své době byla. Vyrostla v rodině židovského lékaře Oskara Šterna, hlavního lékaře lázní Teplice nad Bečvou. Rodina včas vycítila ohrožení a ještě před blížícím se začátkem války uprchla do Mexika.

Mimořádně krásná Miroslava, která v novém prostředí přijala umělecký pseudonym Mira Stern, brzy upoutala pozornost filmových producentů. Už v roce 1947 hrála ve čtyřech mexických a jednom hollywoodském snímku, Casanovových dobrodružstvích v režii Roberta Gavaldóna.

Reklama

Během své krátké kariéry natočila přes třicet filmů a její krása i herecký talent zářily také ve filmu Pokus o zločin legendárního španělského režiséra Luise Buñuela, dodnes jednoho z nejoceňovanějších tvůrců světové kinematografie. Světovou kariéru Miroslavy ale bohužel předčasně ukončily deprese – v roce 1955 se v pohých devětadvaceti letech předávkovala barbituráty.

Hana Bělská (1916–2008)

Také Hana Bělská se narodila do významné české rodiny: jejím otcem byl právník, legionář a zakladatel a dlouholetý vedoucí ředitel Legiobanky Josef Beck.

Od dětství tíhla k herectví, studovala dokonce u Olgy Scheinpflugové, a už v sedmnácti letech účinkovala v prvních prvorepublikových filmech – dodnes ji můžeme vidět v často reprízovaných pamětnických snímcích První políbení či Studentská máma režiséra Vladimíra Slavínského.

I její kariéru ale přerušila okupace. Kvůli židovskému původu byla transportována do Terezína a později do Osvětimi. Válku přežila, uprchla dokonce z pochodu smrti a vrátila se k divadlu. Vdala se za herce Národního divadla Jiřího Pravdu, jenže komunistický převrat jim vzal poslední iluze.

Manželé spolu s ročním synem Alexem emigrovali, nejprve přes Paříž do Austrálie, a poté natrvalo do Anglie. Zde Hana přijala pseudonym Hana Maria Pravda a rozjela kariéru, která neměla mezi emigrantkami obdoby. Během půlstoletí ztvárnila na sedm desítek rolí v divadle i ve filmu a uspěla především v rozvíjejícím se televizním průmyslu.

Mnohé z titulů, v nichž zazářila, byly a jsou populární i v českém prostředí, přičemž zdejší publikum často vůbec netuší, že se dívá na českou herečku: Hana Bělská-Pravdová ztvárnila například hlavní ženskou roli maminky v populárním dětském seriálu z roku 1970 o kouzelníku Catweazlovi, kterého pak znaly i děti v socialistickém Československu jako kouzelníka Čáryfuka.

Hrála i v dodnes reprízovaných detektivkách s Herculem Poirotem v podání Davida Sucheta, v celovečerním filmu Smrt v oblacích nebo v dramatu Nesnesitelná lehkost bytí podle Milana Kundery s Danielem Day-Lewisem v hlavní roli.

Syn Hany Pravdové Alex dnes působí na oxfordské St. Anthony’s College a je uznávaným odborníkem na sovětskou a postsovětskou zahraniční politiku.

Reklama
Reklama