Patricijská, androgynní tvář Elišky Havlíkové se právě jemně usmívá z kampaní nejdražších módních značek světa. Rodačka ze Zlína ale ví, že úspěch v modelingu může trvat jen několik málo měsíců. Proto počítá s tím, že bude studovat i investovat.
Maličko připomíná Pavlínu Pořízkovou zamlada. Stejně jako ona neměla nejdřív Eliška Havlíková příliš ponětí o tom, co práce modelky na světové úrovni obnáší. „Jednou mi napsal modelingový agent na Instagramu, tak jsem to poslala bratrovi, aby to prověřil,“ vzpomíná. Ten se rozhodl, že sestřinu kariéru vezme do vlastních rukou.
„Byl to nakonec nějaký robot, co mi napsal, ale bratr mě vzal do agentury Pure Models. Domluvili jsme se, že zkusíme spolupracovat. Myslela jsem, že jednou za měsíc pojedu na focení, budu chodit do školy a mít pár hezkých portrétů,“ směje se své tehdejší naivitě.
První rok se skutečně nic moc nedělo, ale v sedmnácti letech dostala Eliška Havlíková možnost jet na dva měsíce do Jižní Koreje. „Rodiče nechali rozhodnutí na mně, ale důkladně si o všem promluvili s majitelem agentury Romanem Holárkem,“ říká dvacetiletá Eliška.
Během dlouhých týdnů v Koreji musela překonat velký stesk po rodině a po návratu jí trvalo, než opět zapadla mezi své spolužáky. Na přemítání ale nebyl čas, Elišku poslali na pařížský fashion week, kde si ji na svou přehlídku vybral nejluxusnější módní dům Hermès. „Netušila jsem, že je to něco zásadního. Volala jsem domů a bratr skákal radostí,“ směje se modelka.
Jako svou tvář si ji Hermès zavolal ještě dvakrát. Nyní se objevuje v kampani na šátky a hraje také ve videoreklamě, kde představuje kovbojku. „To video jsme natočili před rokem a stále ho používají. Ale i když mě oslovili třikrát, nikdy nevím, zda zavolají příště,“ přiznává. Zastihnout Elišku Havlíkovou v Česku je teď ale téměř nemožné, protože se stala „slečnou Gucci“.
