Přes sedmdesát let spolu. Skoro třicet let bez sebe, přesto stále natěsno.
Dopřejte si dávku novinek ze slovenské (nejen) byznysové scény. Sepsáno perem slovenské spojky v redakci Forbesu Česko Marka Tomanky.
Kdo by měl zvítězit ve válce?
Slováci by spíš uvítali vítězství Ruska než Ukrajiny. Ukázal to průzkum agentur Mnforce a Seesame, které pod záštitou slovenské akademie věd dlouhodobě monitorují postoje populace k zásadním společenským otázkám v online prostředí.
Respondenti na dotaz „Jak by měla válka skončit?“ odpovídali na desetibodové škále mezi jasným vítězstvím Ruska a jasným vítězstvím Ukrajiny. K Rusku se jich přiklonilo 52 procent. Slovenský Denník N, který výsledky zveřejnil, připouští, že poměrně vysoký podíl u jedné z hodnot ‚‚uprostřed“ škály představuje i lidi volící střední cestu.
Zdroj: MNFORCE, Seesame, SAV, Denník N
Necelých osmnáct procent respondentů ale uvedlo, že neví, takže finální výsledek vychází spíš ve prospěch Ruska.
Novináři data rozebrali i podle některých demografických kritérií a srovnali je s postoji k jiným společenským otázkám. Zatímco podle věku či bydliště se názory na válku příliš neliší (až na nadprůměrné množství proruských třicátníků a výrazně proukrajinský Bratislavský kraj), značné rozdíly panují například v rámci volebních preferencí.
U voličů vládních stran Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a Svoboda a Solidarita (SaS) jsou výsledky výrazně blíž Ukrajině a u opozičního Smeru a krajně pravicové Republiky či Kotlebovců je tomu naopak. Výrazný rozdíl je i u nenaočkovaných, kteří fandí spíš Rusku, a lidí s posilující dávkou, kteří se kloní k Ukrajině.
Podle jiného nedávného průzkumu si většina lidí na Slovensku myslí, že by země potřebovala autoritářského lídra. Z šetření agentury AKO pro televizi TV Joj vyplývá, že by jej uvítalo 58,4 procenta populace. Otázka v tomto průzkumu zněla: ‚‚Potřebuje Slovensko do budoucna silného a rázného autoritářského lídra i za cenu, že by se pohyboval na hranici demokratických principů?“
Vysoké školy před kolapsem
Slovenské vysoké školy jsou na pokraji kolapsu, říkají jejich rektoři. O rozvoji institucí podle nich nelze mluvit několik let a v současnosti situace dospěla do stádia, v němž jde o jejich důstojné přežití či přežití vůbec.
‚‚Vzhledem ke škrtům v rozpočtech veřejných vysokých škol v letech 2021, 2022 a plánovanému poklesu peněz vyčleněných na vysoké školy o 72 milionů eur v roce 2023, není možné zabezpečit základní chod veřejných vysokých škol,“ tvrdí Slovenská rektorská konference. Organizace, která koordinuje slovenské rektory a rektorky, zveřejnila tento týden ultimátum se třemi požadavky pro vládu.
Chtějí stejné minimální financování vysokých škol jako v roce 2020, kompenzaci dopadů energetické krize a dofinancování národních i evropských projektů po vzoru okolních zemí. Jinak se 17. listopadu na slovenských vysokých školách přestane vyučovat. Podporu rektorům vyjádřily i další asociace, včetně Rady vysokých škol, odborů a Studentské rady.
Těžko říct, jak zareaguje slovenská vláda. Po nedávné výměně hned několika ministrů je resort školství zatím bez šéfa a dočasně jej řídí slovenský premiér Eduard Heger. Ten ubezpečuje, že školy nebudou muset kvůli drahým energiím přerušit prezenční výuku. ‚‚Nic takového nedopustíme,“ tvrdí Heger. Na další požadavky rektorů zatím nezareagoval.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu zkritizovala Hegera za to, že zatím nevybral vhodného ministra školství. A upozornila, že školství se potýká i s dalšími akutními problémy, jako je například nedostatek učitelů.
Některé slovenské vysoké školy budou letos začínat akademický rok dřív, aby se během zimy vyučovalo méně a ušetřilo se za topení. Vláda mezitím chystá systém kompenzací a dalších opatření proti výraznému zdražení energií. Ale bude to mít těžké, v parlamentu totiž přišla o většinu.
Nová vláda selhala hned v prvním testu
Před dvěma týdny vyvrcholila už druhá zásadní krize slovenské vlády od voleb v roce 2020. Poté co šéf nejsilnějšího vládního hnutí OLaNO Igor Matovič odmítl odejít z vlády, jak to po něm chtěla SaS, podala čtveřice ministrů za SaS demise a strana kabinet opustila. Z většinové vlády se tak stala menšinová.
Podle zástupců zbývajících členů koalice by ve 150členném slovenském parlamentu neměl být problém dovládnout i bez většiny, navzdory tomu, že na podzim vládu čeká složité prosazování pomoci v energetické krizi a státního rozpočtu na příští rok. Jenže hned první řádná schůze parlamentu od odchodu SaS ve středu ukázala, že to tak jednoduché nebude.
K otevření schůze je potřeba, aby byla v sále nadpoloviční většina poslanců, jinak parlament není usnášeníschopný. Jeho předsedovi Borisu Kollárovi se však potřebných 76 zákonodárců nepodařilo sehnat ani na dva pokusy, a rokování se tím pádem odkládá na úterý. Chyběla celá opozice, včetně jejího nejnovějšího člena – SaS.
Šéf SaS Richard Sulík veřejně slíbil, že jeho strana zářijovou parlamentní schůzi pomůže otevřít. Nejdřív však chtěl vidět, jak si nový menšinový kabinet představuje vládnutí, zejména co se týče prosazování věcí v parlamentu. ‚‚Chtěli jsme vidět, zda jsou vůbec ve stavu otevřít schůzi. Odpovědí je, že nejsou,“ prohlásil Sulík. Premiéra Hegera z OLaNO, který s podporou SaS počítal, to překvapilo.
Pokud se vládní koalici nepodaří zahájit řádnou schůzi ani v úterý, chce SaS iniciovat mimořádné jednání parlamentu o důležitých návrzích, jako je vstup Švédska a Finska do NATO nebo opatření proti energetické krizi. Mezitím strana neupustila od svého záměru zbavit se Igora Matoviče ve vládě a sbírá podpisy pod návrh na jeho odvolání z postu ministra financí.
Prezidentka Čaputová po středečním parlamentním fiasku uvedla, že premiér Heger musí zásadně změnit strategii vyjednávání, protože je zjevné, že jeho menšinový kabinet nemá zajištěnou podporu většiny poslanců a Slovensko čelí řadě krizí.
Mezitím se ve veřejné debatě stále častěji skloňuje téma předčasných voleb. V SaS je prosazuje její podpředseda Branislav Gröhling, ve vládním OLaNO je připouští ministr obrany Jaroslav Naď a šéf další vládní strany Sme Rodina chce touto cestou jít v případě neschválení státního rozpočtu.
Po předčasných volbách prahnou i dvě největší opoziční partaje Hlas a Smer. Druhá jmenovaná strana v čele s bývalým dlouholetým premiérem Robertem Ficem chce navíc křehký kabinet sestřelit referendem.
