Přes sedmdesát let spolu. Skoro třicet let bez sebe, přesto stále natěsno. Dopřejte si dávku novinek ze slovenské (nejen) byznysové scény. Sepsáno perem Marka Tomanky, slovenské spojky v české redakci Forbesu.

Slovenská aplikace pro Newyorčany

Aplikaci Simplicity, kterou lze s nadsázkou označit za obecní rozhlas 21. století, využívá už více než stovka měst v Evropě a Spojených státech. Lidé se prostřednictvím ní dozvídají informace o zajímavých akcích ve městě, dopravní situaci nebo hrozících nebezpečích. Nyní ji začne ke komunikaci s obyvateli využívat i největší americké město.

„Partnerství se Simplicity přinese Newyorčanům a návštěvníkům aplikaci, v níž najdou úplně všechno, co k životu ve městě potřebují,“ říká starosta New Yorku Eric Adams a vyzývá, aby si bezplatnou aplikaci všichni stáhli. V metropoli začne fungovat od ledna, v rámci Spojených států ji už využívají města Buffalo, Denver nebo Miami.

Za Simplicity stojí mladá slovenská dvojice vývojářů Juraj Gago a Andrej Krúpa, členové loňského výběru 30 pod 30 slovenského Forbesu. Jejich nejbližším cílem je zprovoznit aplikaci v 27 amerických městech, která mají přes půl milionu obyvatel. Do Spojených států se před rokem přestěhovali, aby ze své slovenské firmy udělali světovou.

Jejich systém funguje na principu softwaru jako služby, výsledný produkt je možné přizpůsobit specifickým požadavkům jednotlivých měst. „Platforma je zadarmo, města platí měsíční poplatek až po využití vícero modulů, nebo po překročení limitu zasílaných zpráv,“ vysvětluje dvojice.

Peníze získává Simplicity hlavně účtováním pětiprocentní přirážky z každé platby, kterou městu platí jeho obyvatelé. Přes aplikaci totiž mohou platit například parkovné či pokuty, přičemž v budoucnu by měly přibýt i daně.

Startup Simplicity vznikl před necelými třemi lety a od investorů, jako jsou fondy Venture to Future Fund či Zero Gravity Capital, už získal 8,5 milionu dolarů.

Pád vlády se odkládá na čtvrtek

V úterý se mělo ve slovenském parlamentu hlasovat o důvěře vládě premiéra Eduarda Hegera. Jeho křehký kabinet by hlasování nejspíš nepřežil. Soudě podle vyjádření politických stran a jednotlivých poslanců to totiž vypadá, že za odvolání slovenské vlády by hlasovalo 76 nebo 77 zákonodárců z celkového počtu 150.

Koalice však získala dva dny času. Díky dohodě se na poslední chvíli v parlamentu našlo 77 poslanců, kteří podpořili přesun hlasování o důvěře vládě na čtvrteční odpoledne. Podle politiků jsou nyní ve hře dva scénáře, jak by mohl Hegerův kabinet přežít. Tím pravděpodobnějším je dohoda na předčasných volbách – současná koalice by vydržela, ale nedovládla by do konce standardního funkčního období.

Problémem je, že k takovému kroku je potřeba nejdřív změnit ústavu, jelikož nyní dřívější volby vyhlásit nejde. Novela, která by to umožnila, už v parlamentu leží ve druhém čtení. Druhým scénářem je podle slovenských politických špiček rekonstrukce vlády. Opozici nejvíc vadí bývalý premiér Igor Matovič (nyní ministr financí) a ministr vnitra Roman Mikulec, oba z nejsilnější vládní strany OLaNO. Ta však jejich odchod odmítá.

Osud slovenské vlády visí na vlásku už od léta, kdy strana SaS vypověděla koaliční smlouvu a požadovala Matovičův odchod. Nestalo se tak, na začátku září proto ministři ze SaS podali demisi a v parlamentu se z většinového kabinetu stal menšinový. Teď se poslancům z SaS podařilo vyvolat hlasování o nedůvěře vládě a vše nasvědčuje tomu, že se tak ve čtvrtek stane.

V takovém případě by se hlavním hráčem na slovenské politické scéně stala prezidentka Zuzana Čaputová. Ta musí vládu, která ztratí důvěru parlamentu, odvolat. Kabinet by v takovém případě mohl vládnout dál v demisi po dobu, která není ústavou nijak omezená. Nebyla by to však plnohodnotná vláda, měla by omezené pravomoci a důležitá rozhodnutí by jí musela pokaždé odsouhlasit prezidentka.

Čaputová by si mohla vybrat i úřednickou vládu, jelikož sestavením kabinetu může ve výše popsaném případě pověřit prakticky kohokoli. I taková vláda by to mohla až do voleb doklepat v demisi, bez důvěry parlamentu.

Ultrazvuky z Košic

Metropole východního Slovenska Košice přilákala další významnou investici. Kromě páté slovenské automobilky, kterou tu chce vybudovat Volvo, se budou v Košicích vyrábět i špičkové ultrazvukové přístroje pro zdravotnictví. V pátek tam svůj první evropský závod slavnostně otevřela společnost Siemens Healthineers.

Na Slovensko firma přestěhovala svou produkci z Asie. „V prvním roce fungování plánuje nový závod vyrobit přes tři tisíce ultrazvukových systémů a distribuovat je zdravotnickým zařízením v Evropě, na Středním východě a v Africe, což představuje víc jak polovinu celosvětové výroby Siemens Healthineers,“ říká slovenský šéf firmy Vladimír Šolík.

Přestěhováním do Košic si společnost podle svých slov výrazně sníží produkci emisí CO2, jelikož své produkty naloží místo letadel do vlaků a kamionů. Na východě Slovenska už roky vyvíjí medicínské přístroje a softwarová řešení, nyní zde bude provádět i montáž. Výroba, která bude probíhat v průmyslovém parku Panattoni u košického letiště s rozlohou přes tři tisíce čtverečních metrů, odstartuje v lednu.

Krátce:

  • 250 milionů eur přiklepla Evropská unie Slovensku jako pomoc pro energeticky náročné podniky. Na kompenzace budou mít nárok firmy, kterým v letech 2021 až 2030 vznikly takzvané nepřímé emisní náklady, související s obchodováním s emisními povolenkami.
  • Zemřel Anton Rakický, bývalý šéf bratislavského podniku zahraničního obchodu Petrimex. Společně s Andrejem Babišem sehrál v 90. letech klíčovou roli u ovládnutí Agrofertu.
  • Averze vůči ukrajinským uprchlíkům je na Slovensku výrazně vyšší než u ostatních zemí V4, ukázal průzkum institutu Globsec. Více než polovina Slováků podle něj vnímá utečence negativně, v Česku je to čtvrtina lidí.
Zdroj: Globsec
  • Devět tisíc nájemních bytů vznikne pod taktovkou slovenské vlády. Uzavřela pilotní smlouvy s investory BWSG a Kooperativa v hodnotě 1,5 miliardy eur.
  • Opravy ukrajinské vojenské techniky startují ve slovenských Michalovcích. Platí je Německo, Slovensko poskytuje prostor a energie. Ve městě vzdáleném pár desítek kilometrů od ukrajinských hranic se opravují například houfnice nebo protiletadlové systémy.