Přes sedmdesát let spolu. Skoro třicet let bez sebe, přesto stále natěsno.
Dopřejte si dávku novinek ze slovenské (nejen) byznysové scény. Sepsáno perem slovenské spojky v redakci Forbesu Česko, Marka Tomanky.
Vládní krize vrcholí
Koaliční krize slovenské vlády po dvou měsících kulminuje šachovou politickou partií mezi šéfy vládních stran Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a Svoboda a Solidarita (SaS).
Ultimátum, v němž SaS požadovala odchod Igora Matoviče z vlády, uplynulo. Šéf OLaNO a současný ministr financí od začátku července odstoupit odmítal, ve středu však přišel s desítkou podmínek, při jejichž splnění kabinet opustí. SaS to považuje za záměrné prodlužování koaliční krize.
Strana řeší s Matovičem spory prakticky od voleb. Nový kabinet se ujal moci na začátku koronavirové pandemie. Rozpory za poslední dva roky pravidelně ústí do vzájemných osobních útoků mezi Matovičem a šéfem SaS Richardem Sulíkem.
Straně SaS došla před dvěma měsíci s Matovičem trpělivost, vypověděla koaliční smlouvu a pohrozila odchodem svých čtyř ministrů z vlády na konci srpna. Zatím demisi podal pouze Sulík, který se vzdal resortu hospodářství. Zbylí tři ministři mají počkat do pondělí a dát tak Matovičovi prostor k odstoupení. Jestli to udělá, je SaS ochotna o deseti požadavcích OLaNO jednat.
Seznam zahrnuje finanční příspěvky na děti, platby penzistům a rodinám v celkové hodnotě stovek milionů eur nebo podporu zvýšení některých daní či zavedení nových. Řadu podobných kroků přitom SaS v minulosti odmítla. ‚‚Pokud budou tato opatření schválena, Igor Matovič přijme výzvu Richarda Sulíka a spolu s ním odejde ze své funkce do parlamentu,“ řekl novinářům ve středu premiér Eduard Heger z OLaNO.
Prezidentka Zuzana Čaputová mezitím vládní politiky vyzvala, aby skončili s ultimáty a vzájemným obviňováním. Matovič podle slovenských médií dění sledoval z dovolené ve Španělsku, do vlasti by se měl vrátit ve čtvrtek. Vyslechl si od prezidentky kritiku, že podmínky své demise předložil na poslední chvíli.
„V poslední den ultimáta přišlo nové z druhé strany. Vážně musel ministr financí s tímto krokem čekat do poslední hodiny? Místo řešení pokračuje nekonečný seriál, který už nikoho nezajímá. Takto se vládnout nemá a nelze,“ řekla Čaputová.
Co bude dál? Jednou z možných variant je menšinová vláda. Současný kabinet by totiž po odchodu SaS nedal ve slovenském parlamentu dohromady většinu. Toto řešení je schůdnější cesta než vyhlášení předčasných voleb, k němuž je potřeba ústavní většiny devadesáti ze 150 hlasů poslanců.
Opozice, ale i část koalice by byla za předčasné volby ráda. Zástupci opozice navíc v době koaliční krize usilují o vyhlášení referenda o pádu vlády. Minulý týden odevzdali prezidentce Čaputové přes 400 tisíc petičních podpisů. Ta referendum vyhlašuje na žádost minimálně 350 tisíc občanů.
Pokud má však pochybnosti, zda je v souladu s ústavou, může se obrátit na ústavní soud. Ten však loni podobnou petici za referendum o nových volbách zablokoval. Podle rozhodnutí soudu by nejprve musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout plebiscitem. K takové úpravě ústavy dosud nedošlo, změnit to má právě nově navrhované referendum.
Plyn poteče z Polska
Od října by měl na Slovensko začít proudit zkapalněný zemní plyn (LNG) z Polska. Obě země propojil nový plynovod, který minulý týden slavnostně otevřeli premiéři obou zemí. Potrubí vede od hranic s Polskem na severovýchodě země do kompresorové stanice Veľké Kapušany, která leží zhruba 164 kilometrů jižněji.
Eduard Heger i Mateusz Morawiecki to označili za důležitý krok ke zvýšení energetické bezpečnosti regionu. Kapacita plynovodu pokryje roční spotřebu plynu na Slovensku a podle Hegera přináší alternativu k dodávkám z Ruska.
Ty dříve pokrývaly většinu slovenské spotřeby plynu. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu však Slovensko hledá nové zdroje a státní plynárny SPP začaly nakupovat i norský plyn a také LNG. Nový plynovod má mít ve směru z Polska na Slovensko kapacitu 5,1 miliardy metrů krychlových ročně, zatímco v opačném směru bude možné takto přepravit 6,1 miliardy.
„Spojení od severu na jih, které jsme tímto dovršili, nám poskytuje nový pocit bezpečí,“ uvedl slovenský premiér Heger. Jeho polský protějšek si neodpustil rýpnutí do Německa, když označil spojení se Slovenskem za „plynovod míru“ na rozdíl od Nord Streamu 1 a 2, které spojují Německo s Ruskem. „Byly to plynovody války, které přispěly k destabilizaci Evropy,“ řekl Morawiecki.
Na projektu se podílela slovenská plynárenská firma Eustream, v níž má manažerskou kontrolu energetický holding EPH Daniela Křetínského. Podle zástupců Eustream znamená nový plynovod pro Slovensko přístup k terminálům na LNG u polského města Svinoústí a v litevské Klajpedě, jakož i k plynovodu Baltic Pipe z Norska. Polsko zase nově získá přístup k plynu z jižní Evropy, severní Afriky či Kavkazu.
Výstavba plynovodu začala v roce 2018, finančně ji podpořila také Evropská unie. Původní plán počítal se zahájením komerčního provozu už na konci loňského roku.
Postaví Bosch továrnu, nebo ne?
Německý Bosch postaví na východním Slovensku továrnu na elektromotory pro kola a zaměstná čtyři tisíce lidí. To prohlásil minulý týden slovenský (tehdy ještě) ministr hospodářství Richard Sulík. Stejný počet lidí by měl najít práci také v jeho dodavatelském řetězci.
Výši plánované investice neupřesnil, dodal pouze, že firma podle předběžné dohody požádá slovenskou vládu o investiční pobídky v objemu 37 milionů eur (906 milionů korun).
V krátké době jde o další ohlášenou investici na východě Slovenska, kde životní úroveň zaostává za západní částí země. A pro Sulíka je to během vrcholící vládní krize další významný zářez. Už na začátku léta dojednal na východě vznik závodu automobilky Volvo Cars na výrobu elektrických aut. V něm najde práci přes tři tisíce lidí.
Oznámení investice z Bosche však bylo předčasné. Sulík posléze připustil, že deal není hotovou věcí, na což upozornil také Prešovský samosprávný kraj, kde má nová fabrika vzniknout. Nepotvrdili jej zatím ani zástupci Bosche a hovoří pouze o zkoumání různých možností.
Krátce:
- Výrobce letadel Aero Vodochody bude vyrábět část svých letounů L-39NG na Slovensku. Uzavřel proto dohodu o strategické spolupráci se státní slovenskou firmou Letecké opravovne Trenčín. Na Slovensku se budou vyrábět špičky letadel, brzdicí štíty, zadní části trupu a externí palivové nádrže.
- Slovenské veřejné finance se po necelých osmi měsících dostaly opět do stavu vysokého rizika, upozorňuje slovenská Rada pro rozpočtovou odpovědnost. Může za to nejen válka na Ukrajině, ale také výdaje slovenské vlády. Kabinet by měl podle nezávislého orgánu přijmout plán na ozdravení veřejných financí.
