Vypadá to jako obyčejný průmyslový areál nedaleko slovinských hranic s Chorvatskem. Už to, že vám ale při vjezdu kontrolují občanku, dává tušit, že vjíždíte do zbrojovky. Před vstupem do hlavní budovy vlají tři vlajky: jedna s logem firmy Arex, druhá slovinská a třetí je česká. Zbrojní závod totiž patří do portfolia české investiční skupiny RSBC Roberta Schönfelda.

„Majitelé se rozhodli, že zbrojní průmysl bude jedním z pilířů skupiny, což je čerstvá zpráva a pro nás určitě dobrá,“ usmívá se zbrojařský veterán Tim Castagne, který od roku 2021 slovinskou firmu v českých rukách řídí. Zkušený německý manažer za posledních pětadvacet let v oboru prošel vedoucími pozicemi v německých výrobcích zbraní a munice Sig Sauer či Heckler & Koch.

Fabrika zasazená do kopcovitých lesů východního Slovinska zaměstnává na 160 lidí. Založil ji v roce 1994 Ivan Kralj, z jeho rukou pak v roce 2017 putovala do rodiny RSBC. Kralj ale ještě ve vedení podniku několik let zůstal.

Paradoxem je, že firma se vždy nezaměřovala jen na obranný průmysl. Ještě před pár lety měla ve svém portfoliu celkem sedm a půl tisíce různých produktů, od víček na nádrže aut po stany a spacáky. A ještě předtím vyráběla třeba komponenty pro lyže Elan.

Tahle široce rozkročená éra už ale v Arexu skončila, pod Timem Castagnem je nekompromisní obranné zaměřená zřejmé. Ačkoli jak Castagne sám připouští, když do Arexu před třemi lety přicházel, nevěděl o něm nic. „Čekal jsem tu větší garáž a tři vousaté pány s kladivem,“ říká v nadsázce a doplňuje, že ho rozvinutost závodu upřímně překvapila.

Značka Arex zkrátka nebyla na zbrojařské mapě. Akvizice ze strany českých investorů ji tam má posunout.

Čísla, která Arex zatím hlásí, vypadají slibně. Provozní zisk před odpisy poskočil meziročně o téměř čtyřicet procent, EBITDA by za loňský rok měla podle odhadů činit 4,8 milionu eur, tedy přes 121 milionů korun. V kontextu zbrojařského byznysu nejde o mamutí čísla, Castagne je s nimi ale v současné situaci spokojený. Do firmy ostatně přišel se zadáním zvýšit její ziskovost.

Nadšenci střelby možná Arex ale přece jen znají. Vyrábí totiž pistole. Největší šanci máte poznat nejvíce rozšířenou řadu Zero, úspěch měly ale také zbraně z řady Delta. Ostrou munici sice Arex zatím nevyrábí, ve svém segmentu se ale proslavil hlavně výrobou tréninkových nábojů řady MT-X s barvou místo samotné kulky.

Tim Castagne |
foto Martin Helebrant

Žádnou paintballovou kuličku ale nečekejte, náboje musí být věrné chování zbraně při střelbě ostré munice. K tréninku je ostatně používají ozbrojené složky po celém světě.

„To nám teď hraje do karet. Kvůli geopolitické situaci nechtějí na výcvik armády plýtvat ostrou munici ze svých skladů,“ konstatuje ředitel pro produktový management Niels Kirchhoff. Nielse si s sebou přivedl Castagne z už zmiňovaného Sig Sauer.

Co je podle něj ale skutečným „skrytým šampionem“ podniku, jsou nábojové pásy LINX-M a LINX-P z pružinové oceli. Jde v podstatě o řetěz, do kterého se dají nasázet jednotlivé náboje a typicky třeba z kulometů pálit stovky ran v kuse. Arex se v tomto mikro odvětví přetahuje s americkým výrobcem o post světové jedničky v produkci. Nevýhodou nábojových pásů je ale to, že ekonomicky nepřináší žádnou závratnou přidanou hodnotu.

Česká expanze zvedá obočí

Místo zdlouhavého budování brandu Arex se tým kolem Castagneho rozhodl pro přímočařejší byznysový přístup. Velkou část výroby tak nyní zabírají produkty OEM, tedy součástky a produkty, které dělá na zakázku pro někoho jiného. Někdy dosahuje jejich podíl na výrobě až sedmdesáti procent. Takto třeba se třeba prodávají v Americe některé pistole vyrobené Arexem.

Diverzifikované výrobní kapacity ale nezmizely úplně. Arex stále dělá i do textilu navázaného na obranný průmysl, konkrétně taktickou výbavu, kterou mimo jiné pro slovinské vojáky vyvíjí, vyrábí i opravuje.

Jak mimochodem hlásí i CEO celé skupiny Milan Šlapák, je obranný průmysl nyní jedním ze základních pilířů strategie celé skupiny, která spravuje aktiva ve výši přesahující osm miliard korun. Zatím je však Arex v nově založeném fondu RSBC Defence osamocený. Nikdo ze skupiny se ale netají tím, že ambice je jasná: rozšířit zbrojařský fond o další firmy.

Že Češi koupili zbrojovku? To už není žádná byznysová poznámka pod čarou, to je prostě trend. Stačí zmínit kolosální akvizici amerického a kanadského Coltu Českou zbrojovkou či už oznámený odkup velké části zámořského výrobce munice Vista do rukou impéria CSG Michala Strnada. Expanze pod standartou českého lva budí pozornost.

„Mohu říct, že lidi v našem odvětví česká expanze zajímá a točí se kolem ní hodně nezodpovězených otázek,“ říká Tim Castagne. Kolegové z odvětví se ho prý ptají, co za akvizicemi ve zbrojním průmyslu stojí a proč je české firmy dělají. „Speciálně v případě CSG nešlo o doplnění obranného portfolia plného zbrojařských firem jen o jednu další. Spíše je to tak, že neměli žádné a teď jich kupují hodně.“

Je to podle něj diametrálně odlišná situace, než když v roce 2022 italská stará dáma Beretta kupovala výrobce munice RUAG. Podle Castagneho to každému zbrojaři dávalo smysl: zavedená značka výrobce zbraní kupuje zavedeného výrobce munice, aby si vhodně doplnila portfolio.

„A teď do toho přicházíme my s RSBC. Čehož si popravdě zatím nikdo moc nevšímá. Máme zatím Arex v portfoliu sedm let a nikoho to zatím lidově řečeno netankovalo,“ říká s trochou pobavení Castagne.

Velký německý tendr

Výrazně mohou firmu dopředu posunout státní tendry pro ozbrojené složky a armádu. Arex ostatně vyrostl jako firma postavená kolem potřeb relativně malé slovinské armády a doteď tvoří kontrakty na ni napojené asi čtvrtinu jejího byznysu.

Dělat zbrojařinu ve Slovinsku navíc nikdy nebyla úplně jednoduchá disciplína. Slovinci jsou tradičně v mezinárodních vztazích spíše neutrálním hráčem, jejich armáda čítala donedávna jen pět tisíc vojáků, nyní se rozšiřuje na šest a půl tisíce. Aktivnímu zapojení slovinských sil do mezinárodních konfliktů nicméně stále brání jeden odstavec zákona.

Arex ale neskrývá ambice rozšířit svoje aktivity především do západní Evropy. „Nějaké tendry jsme už vyhráli, což je velmi důležité. Až se totiž přihlásíme do těch velkých, budou po nás chtít vidět předchozí zkušenosti a reference. Nestačí prodat pár desítek zbraní slovinským myslivcům, místo toho se už můžeme chlubit tendrem pro filipínskou policii v řádu tisíců kusů,“ rekapituluje šéf Arexu.

Kromě toho se firmě už podařilo jako jediné na světě získat povolení na zbrojní produkci v Brazílii.

Velký tendr teď slovinsko-český závod skutečně čeká. Účastní se totiž jednoho z tendrů pro německou armádu. Výsledek by měl být vyhlášen v průběhu tohoto roku. Do velkých tendrů pro armády v západní Evropě se Arex chce hlásit i v budoucnu.

„Jako reference je to pro nás excelentní. V blízké budoucnosti budou v evropském obranném sektoru probíhat obrovské tendry a členové NATO budou obnovovat svůj arzenál. My u toho chceme být. Ani nemusíme ten současný tendr vyhrát, už jen to, jak si nyní stojíme, nám hodně pomůže v dalších velkých tendrech,“ doplňuje německý zbrojař.

Milan Šlapák |
Foto Martin Helebrant

Pro Arex by to samozřejmě znamenalo nutnost expanze. Výhodou je, že takový projekt už leží v šuplíku: pozemky přilehlé k areálu patří Arexu a mají předschválená povolení pro stavbu dalších hal.

To vše se odehrává v situaci, kdy stále více dochází v Evropě k revitalizaci obranných plánů států. Armády nakupují techniku i zbraně a nabírají nové rekruty. Bezpečnostní a geopolitická situace nutí země oprášit plány na budování skutečně obranyschopné armády. Málokdo o tom ví více než Němci, kteří se po druhé světové válce vydali cestou absolutního pacifismu.

„To se ale mění. Chceme mít skutečnou armádu a stydíme se za to, že i Lucembursko ji má lepší,“ říká Němec Castagne s tím, že němečtí vojáci mají momentálně na pokojích sice televize s plochou obrazovkou, ale pořádná zbraň nebo boty k dispozici není. „Tak je to ale všude, celá Evropa má armády pod stavem. Co se už změnilo, jsou diskuse o armádních rozpočtech. Už je nikdo nerozporuje.“

Šéf Arexu Castagne i decisionmakeři v RSBC vědí, že pro obranný průmyslu už se rozjíždí vlna, na které bude záhodno se svézt. I proto CEO Šlapák tvrdí, že jednání o akvizici dalšího dílku do portfolia obranného byznysu jsou v „horké fázi“.