Farmáři protestují, potravinářské a agrární komory varují před následky, průmysl a politici však jásají. Proč v sobotu uzavřená historická obchodní dohoda Evropské unie se státy Mercosuru, tedy Argentiny, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye, budí takové vášně?
Významný ekonomický pakt, který se vyjednával a připravoval čtvrt století, ještě musí posvětit Evropský parlament a legislativní orgány zmiňovaných jihoamerických zemí. Tady je ale pět základních věcí, které je dobré o obchodních námluvách mezi sedmadvacítkou a zaoceánskou aliancí vědět.
Na koho se dohoda vztahuje?
Evropa na jedné straně, Mercosur, plným názvem Mercado Común del Sur, na straně druhé. Společný trh Jihu má aktuálně čtyři řádné členy: Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay. O vstup do skupiny usiluje také Bolívie, její ratifikace zatím nebyla dokončena. Členství Venezuely je naopak pozastaveno.
To, co politici zatím stvrdili prvními podpisy, není nic menšího než dohoda o volném obchodu mezi druhou největší ekonomikou světa se 450 miliony obyvatel na straně jedné a aliancí zemí, které společně představují šestou největší ekonomiku planety s 270 miliony obyvatel na straně druhé. Pakt tedy bude mít dopady i na český trh.
O co se hraje?
O hodně, zní stručná odpověď. Ve hře jsou cla, nerostné suroviny, průmyslové dodávky a stroje nebo zemědělské komodity, jako je například hovězí maso, drůbež a cukr. Jde také o přístup k investicím, technologiím a trhům.
Cílem dohody je například snížit jihoamerická cla na automobily, stroje a průmyslové výrobky vyrobené v zemích Evropské unie. Sedmadvacítka by také získala snazší přístup k rezervám surovin, které bytostně potřebuje pro svůj další rozvoj, například k zásobám železné rudy, niklu a lithia.
Odhaduje se, že dohoda může zvýšit roční export Evropské unie do zemí Mercosuru až o 39 procent, respektive 49 miliard eur (1,2 bilionu korun), což by mohlo podpořit více než 440 tisíc pracovních míst v celé Evropě.
Státy Mercosuru by na oplátku mohly na náš kontinent prodávat více své zemědělské produkce. Zároveň se jejich firmy dostanou blíž k evropským technologiím a inovacím. A taky k investorům.
Kdo je pro?
Jednoznačně politici – evropští i jihoameričtí. Slibují si, že obchodní dohoda se stane novým hnacím motorem ekonomik obou kontinentů. Jak evropská média nezapomněla připomenout, na její přípravě pracovaly různé týmy celých 25 let.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen v ní vidí mimo jiné důležitý vzkaz zbytku světa. Nebo přesněji – Číně a Spojeným státům, na nichž chce Evropská unie dlouhodobě snížit svou obchodní a surovinovou závislost.
Pro je taky průmysl, včetně toho českého. „V době rostoucí nejistoty v globální ekonomice potřebuje Evropská unie rozšiřovat své obchodní vztahy a snižovat závislost na omezeném počtu trhů. Dohoda s Mercosurem otevírá nové příležitosti pro české exportéry a vysílá jasný signál, že EU to s otevřeným a pravidly řízeným obchodem myslí vážně,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Snížení dovozních cel je obrovskou výhodou. Můžeme opravdu posílit naši pozici,“ je přesvědčen také prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Kdo je proti?
Dohodu s Mercosurem podpořilo 21 zemí Evropské unie včetně Česka. Proti podpisu se postavila Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko. Belgie se zdržela hlasování. Zmíněné státy se obávají, že unijní trhy zaplaví levné hovězí a drůbeží maso, cukr nebo kukuřice.
Velké obavy mají z otevření trhu zejména evropští zemědělci a potravináři, včetně tuzemské Agrární a Potravinářské komory, které společně varovaly před nerovnými podmínkami, kterým evropští producenti nebudou umět čelit.
Agrární komora upozorňuje na alarmující praxi v Brazílii, kde „lze zakoupit bez předpisu silná antibiotika používaná u zvířat pro podporu růstu“.
Tato praxe podle Agrární komory vede ke vzniku nebezpečných bakterií odolných vůči léčbě, což představuje globální zdravotní hrozbu. „V jihoamerických chovech jsou navíc běžně užívány růstové hormony, které jsou v Evropské unii už dávno zakázané,“ upozorňuje organizace.
„Už přes dva roky v Evropě řešíme přísné nařízení o odlesňování. Přitom v Evropě k tomuto jevu nedochází, v Česku lesní plochy dokonce přibývají. A do této situace Evropská unie podepíše dohodu, která devastaci pralesů jinde na světě fakticky podpoří. Jde to proti zdravému rozumu,“ poukazuje prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Kdy začne dohoda platit?
Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, dokument ještě musí schválit Evropský parlament. Evropská komise se teď snaží pro něj získat podporu co největšího počtu europoslanců. Termín hlasování ještě nebyl oznámen.
