skip to main content
Český byznys

Soumrak těžby černého uhlí v Česku. Z Dolu Darkov vyjely poslední vozíky

4 minuty čtení

Dukla, Lazy, Paskov a teď i Darkov a ČSA. Názvy dolů, v jejichž slojích se ještě před lety čile dobývalo uhlí, se stávají pouhým mementem těžby černého uhlí na Ostravsko-Karvinsku. V úterý symbolicky vyjely poslední vozíky z Dolu Darkov, v sobotu se stejná situace bude opakovat v dole ČSA společnosti OKD.

Končí tím až stošedesátiletá historie těžby černého uhlí v těchto dobývacích komplexech, do kterých ještě před deseti lety v drátěných klecích sfárávalo na 17 tisíc horníků, kteří rubali přes 11 milionů tun černého zlata ročně. Teď doly čeká likvidace a horníky rekvalifikace.

„Denní rekordní těžba zde byla přes sedmadvacet tisíc tun uhlí za den,“ vzpomíná David Hájek, provozní ředitel jediného producenta černého uhlí v Česku OKD, který dnes těží už jen v dolech ČSM-sever a ČSM-jih. Tam by ale dobývání mělo skončit v příštím roce.

Darkov a ČSA nyní přejdou pod správu firmy Diamo stejně jako 1700 pracovníků OKD, kteří se postarají likvidaci dolů. Na Diamo na začátku roku přešly i utlumené lokality Lazy a Paskov.  V dolech firmy ještě loni pracovalo 6000 horníků, od března už to bude jen 2800.

Reklama

Pomalu, ale jistě tak končí historie těžby černého uhlí v české části hornoslezské pánve.

Jak uvádí sama OKD, právě odsud zřejmě pocházejí první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století na lokalitě zvané Kamienčok. Roku 1856 byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku. Tento letopočet je považován za počátek existence dnešní lokality ČSA.

Historie samostatného Dolu Darkov začala v roce 1982. Za tuto dobu bylo z  dolu vytěženo 53 931 900 tun uhlí. V poslední době byla navedena na Darkov také těžba z Dolu ČSA a z části Dolu ČSM. Z Darkova se těžilo energetické i koksovatelné uhlí a za celou existenci dolu byly vyraženy stovky kilometrů chodeb. „Darkov byl tedy pokračovatelem v dobývání ložiska, které tady máme z minulosti,“ přibližuje Hájek historii těžby.

„Postupně, jak se provoz snažil být co nejefektivnější, tak i těžba z okolních dolů byla naváděna tady na Darkov. Takže z Dolu Barbora, Gabriela a později i z Dolu 9. květen byla přivedena těžba na Důl Darkov,“ přiblížil historii těžby ředitel provozu OKD David Hájek.

Nejstarší dochovaný záběr jámy Gabriela pochází z roku 1856
Reklama

Od té doby dobývání černého uhlí na Ostravsko-Karvinsku nabývalo na významu a stalo se srdcem tamního průmyslu, které určovalo celý přírodní i urbanistický ráz kraje.

Po revoluci v OKD pracovalo 100 tisíc horníků, v devadesátých letech ale vlivem uzavírání neefektivních provozů došlo ke snížení jejich počtu na polovinu. Na začátku tisíciletí je získal miliardář Zdeněk Bakala a OKD se stalo hlavní firmou holdingu NWR, se kterou v roce 2008 bil na zvonec pražské a londýnské burzy.

Krachující firmu před třemi lety zachraňoval stát.

Skupina NWR v té době při těžbě 13 milionů tun ročně utržila přes dvě miliardy eur (v přepočtu dle současného kurzu přes 50 miliard korun), a dokonce začala uvažovat o otevření dalšího Dolu Frenštát, který ale své bohatství zřejmě už navždy nechá pod zemí.

Tučným časům je konec: ceny uhlí například jen v roce 2019 propadly z 210 na 140 dolarů za tunu a stejně tak těžba. V roce 2019 OKD utržilo 10,7 miliardy korun. Krachující firmu před třemi lety zachraňoval stát, když ji prostřednictvím firmy Prisko odkoupil za osmdesát milionů korun, firma ale nepřestává prodělávat a Prisko ji musí přilévat stovky milionů korun.

Hornoslezská pánev přitom patří z geologického pohledu k těm světově nejnáročnějším. Mohutné několikametrové uhelné sloje jsou usazeny v krách i více než 1100 metrů pod zemí.

Už jen natažení kabeláže pro pohon energeticky náročných dobývacích strojů, odvětrávání i samotné vytěžení materiálu na zemský povrch bylo technicky a finančně náročnou záležitostí. Náklady na vytěženou tunu horniny se pohybovaly na vysokých úrovních nejen v porovnání s hnědouhelnými konkurenty, těžícími v povrchových dolech.

Náročné podmínky vyžadovaly i vyšší bezpečnost. I přes miliardy investovaných korun tímto směrem se OKD nevyhnuly smrtelné úrazy a v jeho historii i hromadná neštěstí. Naposledy dal Darkov o sobě hlasitě vědět v červnu, když se stal jedním z ohnisek koronaviru.

Aktuální vydání magazínu
Praga Matik

I přesto jsou v kraji stále tisíce horníků, kteří by rádi každým dnem sfárali do šachet umístěných hluboko pod zemským povrchem. Někteří si to ještě zažijí v rámci likvidace dolů, většinu z nich ale čeká rekvalifikace.

Příležitostí by mohli mít dost – Ostrava se stává zajímavým logistickým hubem visegrádské čtyřky, navíc s mezinárodním letištěm. Po ústupu těžkého průmyslu tak může najít novou ekonomickou oporu v podobě zcela nových segmentů.

Reklama
Reklama