skip to main content
Český byznys

Uhlí může skončit dřív než do dvaceti let, odhaduje miliardář Paukner

Více než dvě století po průmyslové revoluci se jejímu palivu chýlí čas. Podle rozhodnutí Uhelné komise by se v Česku mělo uhlí přestat využívat pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Z devatenácti členů komise hlasovalo pro rozhodnutí patnáct, proti byli zástupci ekologů, kteří jako nejzazší termín navrhovali rok 2030. Konečné slovo bude mít vláda.

Co o stopce pro uhlí soudí majitel společnosti Carbounion Bohemia a 59. nejbohatší Čech podle žebříčku Forbesu? V polovině září odhadoval, že by mohla těžba a využívání uhlí skončit ještě dřív, okolo zmíněného roku 2030. Sám s uhlím obchoduje a na jeho konec se připravuje od roku 2015.

Petr Paukner

  • Majetek v hodnotě 4,0 mld. Kč
  • 59. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020
Reklama

Verdikt komise považuje spíš za politickou deklaraci a udání trendu než pevně daný termín. „Vůbec bych rozhodnutí nekritizoval, zvolili střed,“ říká Paukner. Termíny byly tři – roky 2033, 2038 a 2043 – a komise se, podobně jako Německo, rozhodla pro prostřední.

„Z mého pohledu nikdo neví, jestli to bude opravdu až v roce 2038, nebo dřív,“ míní Paukner a zmiňuje tři rozhodující body: dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, legislativu pro fotovoltaické elektrárny a emisní povolenky.

Miliardář připomíná, že Dukovany by sice měly být do kýženého roku dostavěny, jenže žádná jaderná elektrárna v Evropě nebyla spuštěna včas podle původního plánu. Stran fotovoltaiky pak chybí dostatečná legislativa.

„Nemyslím tím solární panely, co jsou na střechách rodinných domů, ty nás nezachrání. Důležité je, zda se sluneční elektrárny budou moci stavět třeba na výsypkách. Brownfieldů pro jejich výstavbu je tu málo a na zemědělské půdě je to nesmysl,“ upozorňuje Paukner.

Reklama
U nás prostě nefouká.

Bránit výstavbě na výsypkách, tedy rekultivovaných plochách po těžbě, je podle něj špatně. „Myslet si, že zvládneme vyrábět podstatnou část energie větrníky, je nesmysl. U nás prostě nefouká.“

Aby firmy investovaly do výstavby elektráren založených na obnovitelných zdrojích, musí mít jasně dané podmínky. V současné době tomu tak podle Pauknera není, proto jsou opatrné. Zároveň chybí kvalitní analýzy, kterých by se mohly držet.

Hlasy, které jsou pro rychlejší konec těžby, argumentují i tím, že je možné elektřinu přestat vyvážet – v současnosti jí ostatně více vyvezeme, než dovezeme. To je ale podle miliardáře krátkozraké.

„Můžete to dělat rok, dva, pak rezerva dojde,“ konstatuje a dodává, že rozhodně není zastáncem názoru konkurence z Mostecké uhelné, aby se stavěly nové uhelné zdroje. Budoucnost vidí v obnovitelných zdrojích a kombinaci všech dostupných možností.

„Podívejte, kam se posunula fotovoltaika od doby, kdy jsem tu v roce 2006 jako druhý po Křetínském stavěl tento typ elektrárny. Jiný výkon, jiné technologie,“ říká Paukner, podle nějž může být další možností také vodík nebo štěpka.

„Ovšem tu nepovažuji za klasický obnovitelný zdroj, ale přechodné palivo. Bude se spalovat, dokud tu bude, odhaduju to na pět až sedm let. Nelze si vymýtit lesy. Je to jen jedna z dalších možností pro nejbližší roky.“

Reklama
Reklama