Okolí dopravního uzlu na Florenci a Masarykova nádraží je dlouhodobě jedním z nejzanedbanějších míst Prahy, které, ač na dohled od historického centra, není ničím, čím by se metropole chtěla chlubit. V budoucnu by ho však měl čekat o poznání bohatší osud.
Vlastníci pozemků, především investiční skupina Penta desátého nejbohatšího Čecha Marka Dospivy a firma ČSAD Praha holding, tam plánují dohromady investovat miliardy korun. A teď už je jasné, jakým směrem se bude výstavba ubírat.
V mezinárodní urbanistické soutěži, kterou investoři po dohodě s hlavním městem vyhlásili, zvítězil návrh konsorcia, kde jsou zastoupená česká studia UNIT architekti a A69 a také slovensko-britská kancelář Marko & placemakers. Podle jejich návrhu se stanoví, kde mají být nové ulice, jaká mají být v území náměstí, jak bude fungovat doprava a jaká bude typologie a výška plánovaných budov.
Vítězný návrh na urbanismus okolí Florence, Vizualizace IPR
„Je to historický okamžik pro Florenc i pro celou Prahu,“ uvedla při vyhlášení výsledků soutěže místopředsedkyně mezinárodní poroty a zastupitelka hlavního města Lenka Burgerová.
V porotě zasedli vedle zástupců investorů a města také čeští a světoví architekti a urbanisté. Mezi nimi například Winy Maas, zakladatel studia MVRDV, nebo nizozemský urbanista Kees Christiaanse, jehož kancelář KCAP spolupracovala na urbanismu čtvrti HafenCity v Hamburku.
Návrh z pera studií UNIT architekti a A69, která mají zkušenosti například s projektem Smíchov City či budoucím dopravním terminálem na smíchovském nádraží, počítá s drobnou strukturou menších domovních bloků, která navozuje pocit středověkého města. „Florenc je zapomenuté místo. Bylo to strašně moc vidět na zpětné vazbě od veřejnosti, že je obrovská poptávka po jeho změně. To nás motivovalo,“ říká člen vítězného týmu Filip Tittl z ateliéru UNIT Architekti.
Vítězný návrh na urbanismus okolí Florence, Vizualizace IPR
Od výsledků soutěže s mezinárodní porotou odborníků si Praha i investoři slibují, že v území, které je dnes zatížené hlavně dopravní infrastrukturou, vznikne kvalitní moderní město. Návrh porotu zaujal například přiměřeným měřítkem a propojením Těšnova s Žižkovem novým veřejným prostorem.
„Brownfieldy jsou pro Prahu ta nejdůležitější území. To, jak vypadají, je významná vizitka toho, jak město funguje. Je dobře, že se ze soutěží stává už standard, a je potřeba za to poděkovat i investorům a vlastníkům,“ říká ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
Budoucnost území kolem Florence se řeší už od roku 2000. V roce 2011 do dění vstoupila skupina Penta v rámci konsorcia Masaryk Station Development, která pak v roce 2014 představila ideový návrh od studia Zaha Hadid Architects.
„Ten návrh byl velmi překvapivý a neobvyklý a ukázal, kolik názorů na to území je a jak těžké je se v pohledu na jeho rozvoj sjednotit. Až v roce 2020 jsme se s vedením města a s ČSAD dohodli, že nejlepší cesta je uspořádat mezinárodní urbanistickou soutěž,“ popisuje šéf Penty Real Estate Petr Palička. „Nemohli jsme pro to území udělat už nic víc než pozvat architekty z celého světa,“ dodává.
První etapa velkolepého projektu Masaryčka, kterou nyní za téměř tři miliardy staví Penta Investments hned vedle Masarykova nádraží, by měla mít na přelomu února a března dokončenou hrubou stavbu, poté přijdou na řadu náročné práce na fasádě. Kompletně hotovou stavbu od studia Zaha Hadid Architects chce mít Penta zhruba v polovině roku 2023.
Do dalších etap projektu, kterých se týká aktuálně ukončená urbanistická soutěž, chce skupina investovat dalších zhruba šest miliard.
Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka se teď vítězný tým urbanistů a architektů zapojí do dalšího workshopu, ve kterém se doladí vztahy s vlastníky pozemků. Pak vítěz soutěže zpracuje podkladovou studii pro změnu územního plánu, která je nutná pro to, aby se na pozemcích mohlo v budoucnu stavět.
„S dalšími dvěma finalisty budeme chtít spolupracovat na dlouhodobé vizi magistrály a Těšnova,“ dodává Hlaváček.
Nejdříve by se měly začít stavět budovy, které chystá Penta podél ulice Na Florenci a které budou navazovat na první etapu projektu Masaryčka. Ty chce Penta začít stavět v horizontu tří až čtyř let. „Přesný termín ale odhadnout nedokážu, vše to podléhá změně územního plánu, až pak budeme moci začít reálně projektovat a hledat architektonickou podobu budov,“ uvádí Palička.
