SpaceX, vesmírná společnost Elona Muska, se už v pátek začne obchodovat na americkém Nasdaqu, kam si míří pro 75 miliard dolarů, v přepočtu asi 1,5 bilionu korun. Jde tak o největší IPO v historii. Nejde ale o jediný burzovní rekord firmy. SpaceX stihla za 24 let své existence vygenerovat ztrátu 37 miliard dolarů, což z ní dělá nejztrátovější firmu, která si kdy šla na volný trh pro peníze veřejnosti. Muskovo IPO analyzuje Karel Wolf.
„V minulosti jsme zaznamenali čisté ztráty a v budoucnu nemusíme dosáhnout ziskovosti. Za rok končící 31. prosincem 2025 jsme vykázali čisté ztráty ve výši 4 miliard 937 milionů dolarů,“ přiznává Muskova firma na straně 54 registračního prohlášení, které musí předložit americké Komisi pro cenné papíry a burzy všechny společnosti, které chtějí nabídnout své akcie americké veřejnosti a vstoupit na burzu.
„K 31. březnu 2026 jsme měli kumulovaný deficit ve výši 41 miliard 311 milionů dolarů. Přestože jsme v posledních třech letech zaznamenali výrazný růst tržeb, nemůžeme předpovědět, zda si tuto úroveň růstu udržíme nebo kdy opět dosáhneme ziskovosti. Očekáváme také, že se naše kapitálové výdaje a provozní náklady v budoucnu zvýší, včetně našich všeobecných a administrativních nákladů, v důsledku zvýšených nákladů spojených s provozem veřejně obchodované společnosti,“ dodává společnost na témže místě.
Jde tedy o společnost, která vykázala za rok 2025 čistou ztrátu téměř pět miliard dolarů při tržbách kolem 18,5 až 18,7 miliardy dolarů, a to navzdory faktu, že její nejziskovější divize, tedy Starlink, za stejnou dobu vykázal provozní zisk 4,4 miliardy dolarů.
Spotřeba ztrátové části byznysu tak musí být téměř dvojnásobná. Společnost má také v současnosti aktivní překlenovací úvěr ve výši dvaceti miliard dolarů, který má splatnost pouhých patnáct měsíců po očekávané primární veřejné nabídce akcií.
Registrační prohlášení SpaceX je vůbec zajímavý dokument. Je totiž docela zábavné jej číst, což vskutku není obvyklé. Registrační prohlášení pro americký SEC bývají obyčejně extrémně nudné právní dokumenty, psané firemními právníky tak, aby uspokojily jiné experty na firemní právo, tentokrát z řad byrokratů.
Již začátek vás ohromí, obsahuje totiž asi čtrnáct stránek dechberoucích fotografií raket a satelitů. V celém textu pak nalezneme řadu vágních, ale často o to vtipnějších či velkolepějších prohlášení.
Například následující odstavec: „Ačkoli jde tento model snadno popsat, domníváme se, že je mimořádně obtížné jej replikovat. Věříme, že žádná jiná organizace nedokáže realizovat tuto kombinaci opakovaně použitelných orbitálních startovacích systémů v průmyslovém měřítku, průlomových technických návrhů se spolehlivou velkoobjemovou výrobou, kompletního proprietárního softwaru a komplexního provozního řízení. Tyto schopnosti se vzájemně posilují a naše vertikální integrace umožňuje rychlejší inovační cykly a strukturální cenové výhody, které rozšiřují naši konkurenční výhodu.“
Chtě nechtě se tak vnucuje paralela s jiným nechvalně známým registračním prospektem
z roku 2019. Řeč je o WeWorku izraelského podnikatele Adama Neumanna. Mohlo by se sice jednat o paralelu s fotografiemi (i když ruku na srdce, snímky satelitů a raket jsou přece jen o dost víc sexy), ale hlavní společný jmenovatel je jiný: snůška nicneříkajících, vzletných frází. Ty korunovalo legendární prohlášení na třetí straně dokumentu, kde autoři celé své úsilí věnují „energii We – energii, která nás přesahuje, ale přitom dřímá v každém z nás“.
Asi nejlépe shrnul zhruba 300 stran dlouhý prospekt SpaceX v současnosti nejuznávanější valuační guru a profesor na Stern School of Business of New York University Aswath Damodaran: „Stručně řečeno, prospekt je dlouhý a plný rozptýlení, ale téměř nic v něm mě nepřekvapuje. SpaceX je rostoucí společnost, která prodělává peníze a spaluje hotovost, společnost bude nástrojem Elona Muska, a to se všemi výhodami a nevýhodami, které to s sebou nese.“
Prospekt je dlouhý a plný rozptýlení, ale téměř nic v něm mě nepřekvapuje.
Aswath Damodaran
Zatímco samotné množství peněz, pro které si SpaceX na veřejný trh jde, je vůbec největší v historii, objem upsaných kusů akcií je naopak rekordně nízký. Běžně společnosti upisují během IPO deset až třicet procent svých celkových akcií. Pokud jste tedy čekali, že Elon Musk svěří veřejnosti nad svým milovaným dítětem nějakou významnější kontrolu a nedej bože, že by se tak do budoucna vystavil riziku skládání nějakých účtů akcionářům, tak vás také zklamu.
Free float, tedy procento akcií společnosti, které bude veřejně dostupné pro obchodování na volném trhu, bude dělat jen asi tři až pět procent z celkového množství akcií SpaceX. Jde o 555,6 milionu akcií s primárním úpisem za cenou 135 dolarů na akcii.
Když vztáhneme tuto cenu i na zbytek akcií, dostaneme se rázem k valuaci asi 1,75 bilionu dolarů. Muskova společnost se tak ocitne mezi devíti největšími společnostmi světa co do tržní kapitalizace, a to mezi Saudi Aramco a Zuckerbergovou Metou, s kapitalizací mnohem blíže právě k Aramcu.
Iluze exkluzivity
Jenže je to trik. Trik, který je velmi dobře známý komukoli, kdo se již nějaký čas pohybuje v obchodování kryptoměn, kde funguje následovně. Založíte si nějaký token, kterého je vydaná hromada, ale na trh uvolníte jen nepatrný zlomek. Token tak působí mnohem vzácněji, než by odpovídalo realitě, a malý počet tokenů uvolněných na trh pak usnadňuje cenové manipulace nebo případný short squeeze, pokud se váš token dostane do hledáčku medvědích obchodníků.
U akcií to funguje podobně, protože tržní cena vzniká na velmi malé části celkového kapitálu firmy.
Mezi možné techniky manipulace nebo problematické momenty se ale navíc přidává ještě například takzvaný gamma squeeze, kdy investoři masivně nakupují takzvané call opce (dávají právo, nikoli však povinnost nakoupit podkladový instrument za předem dohodnutou cenu do určitého data), což nutí tvůrce trhu neustále dokupovat podkladové akcie kvůli vlastnímu zajištění, což žene cenu ještě výš.
Pro společnosti postavené kolem silné zakladatelské osobnosti ale může být malý free float velmi výhodný, může totiž velmi dobře zafungovat jako finanční páka na sentiment. Pokud firma přitahuje mediální pozornost, rychle roste nebo vykazuje silné výsledky (což zatím není případ SpaceX), pak omezená nabídka akcií často vede k mimořádně rychlému růstu ceny.
Pokud by tak Musk dokázal udržet nadšení, což mu v minulosti nedělalo příliš problém, mohl by rychlý růst ceny akcií dát investorům zapomenout na to, že firma pálí prostředky rychleji než parní lokomotiva uhlí.
Je SpaceX ještě vesmírná společnost?
Asi nejzajímavější na prospektu je pak zjištění, že nejvíce peněz nepálí samotné rakety, ale divize umělé inteligence, což nás přivádí k další znepokojivé myšlence – je SpaceX pořád především vesmírná společnost (rakety a satelity), nebo hlavně další AI firma? A kolik ze svého celkového adresovatelného trhu, jenž má čítat víc než HDP Spojených států (SpaceX jej odhaduje na 28,5 bilionu dolarů) a který je zatím čistě imaginární, pak připadá na skutečný vesmírný byznys a kolik na potenciální příjmy z AI?
Pro neznalé připomeňme, že celkový adresovatelný trh představuje maximální možný objem příjmů či počet zákazníků, které může firma získat, pokud by na trhu neměla absolutně žádnou konkurenci a její produkt využívali všichni potenciální zájemci. V případě SpaceX se pak bavíme o trhu, který dnes prakticky neexistuje a bude muset teprve vzniknout.
SpaceX se ostatně navzdory svému názvu v téměř 300 stran dlouhém prospektu sama primárně prezentuje jako hráč v oblasti infrastruktury umělé inteligence, což vzbuzuje otázek ještě více. Například podle PitchBooku termíny související s AI tvoří v prospektu 47 procent „segmentově specifického jazyka“ a 93 procent deklarovaného celkového adresovatelného trhu.
Pak je ale otázkou, na základě čeho Muskův tým k uvedenému číslu (28,5 bilionu dolarů) došel, protože současná ekonomická čísla firmy vyprávějí úplně odlišný příběh. Umělá inteligence dnes generuje pouze 6,7 procenta tržeb SpaceX a bez započítání reklamy za loňský rok vykázala ztrátu volného cash flow ve výši 14 miliard dolarů.
Slonem v místnosti je pak strašák v podobě možnosti, že po vstupu na burzu by se akcie SpaceX mohly stát součástí našich investičních portfolií chtě nechtě. Podle nedávné úpravy pravidel Nasdaqu totiž hrozí, že se akcie SpaceX dostanou krátce po IPO do indexu Nasdaq 100, který automaticky kopírují některá ETF, akciové a penzijní fondy a s nimi miliony pasivních investorů.
Časem by se pak akcie firmy mohly dostat i do dalších významných akciových indexů, což by tuto pasivní poptávku institucionálních investorů po akciích SpaceX ještě zvedlo.
Uklidnit nás tak může zatím jen to, že alespoň v případě prestižního S&P 500 se tak ještě minimálně rok nestane. Agentura S&P totiž ve čtvrtek oznámila, že svá pravidla kvůli urychlení vstupů akcií velkých společností na svůj akciový index S&P 500 měnit nehodlá. Nezmiňuje přitom jako důvod explicitně ani SpaceX ani Anthropic či OpenAI, je ale jasné, komu je vzkaz vedle investorů primárně adresovaný.
