Pandemie koronaviru dopadla na Španělsko obzvlášť tvrdě. Nejen co se počtu obětí týče (je jich bezmála 320 tisíc), stovky tisíc dalších zasáhla ekonomicky – jsou bez práce či jim podstatně klesl příjem.

Čeká se, že nezaměstnanost by měla ve Španělsku stoupnout až na 19 procent a HDP poklesne o 9,2 procenta. K tomu připočtěte zavřené hranice i fakt, že cestovní ruch se na příjmech země podílí 12 procenty. Ne, Španělsko na tom teď není dobře.

Levicová vláda premiéra Pedra Sáncheze proto přišla s návrhem, jak rozhýbat ekonomiku a pomoci nejzranitelnějším obyvatelům: bleskově zavést základní nepodmíněný příjem pro nejchudších 100 tisíc domácností.

Politika

Co mají společného země, které úspěšně bojují proti koronaviru? Vládnou jim ženy

6 min

Sánchezův kabinet chce spolu s vicepremiérem Pablem Iglesiasem návrh prosadit již příští úterý, počet domácností v programu by měl postupně narůst k milionu. Státní pokladnu by experiment vyšel až na 3,5 miliardy eur, tedy bezmála 100 miliard korun.

Podle ministra sociálních věcí Josého Luise Escriváa by každý dospělý z nejohroženější skupiny dostával měsíční částku 460 eur (zhruba 13 tisíc korun), doplněnou o další výhody. Celkový příjem by se tak ojediněle mohl vyšplhat až na tisíc eur měsíčně.

„Bude to stálá záchranná síť pro nejzranitelnější,“ uvedl Escrivá a dodal, že plán poslouží třeba neúplným rodinám a matkám samoživitelkám.

Pokusy beze změny

Základní příjem už v minulosti dva roky testovalo Finsko. V experimentu se prokázalo, že nepodmíněný příjem neodrazuje obyvatele od hledání práce – Finové se základním příjmem pracovali průměrně stejný počet hodin jako lidé bez něj.

Výzkum prokázal, že díky nepodmíněnému příjmu se Finové cítili šťastnější. Zároveň ale ubyla motivace hledat si prestižnější povolání či začít samostatně podnikat.

Od minulého roku zavedla vlastní formu nepodmíněného příjmu i Itálie. Obyvatelé na něj mají nárok po absolvování rekvalifikačního kurzu a ani v Itálii zatím nevede k většímu dopadu na míru nezaměstnanosti.