Index S&P 500 poprvé překonal hranici pěti tisíc bodů. Táhnou ho hlavně akcie „velké sedmičky“ technologických firem. A podle nejuznávanějšího gurua firemní valuace Aswatha Damodarana jsou jednoduše šílené.
Index sledující výkon největších veřejně obchodovaných amerických firem již od začátku roku připsal téměř šest procent. Pro kontext: za celý loňský rok připsal zhruba 24,5 procenta, dvacet procent za posledních dvanáct měsíců. Index, který se od konce minulého týdne setrvale pohybuje nad hranicí pěti tisíc bodů, se například na jaře 2009 pohupoval na šestisetbodové úrovni.
Vývoj indexu S&P 500 | Zdroj: TradingView
Je tu ale faktor, který možná zpochybňuje schopnost indexu fungovat jako indikátor kondice americké ekonomiky jako celku. Současný rekord byl dosažen v téže době, kdy klesla hodnota více než dvojnásobného množství akcií v něm oproti těm, které naopak vzrostly.
Podle dat bankovního domu Goldman Sachs tvoří dnes devětadvacet procent indexu S&P 500 akcie firem, kterých je méně než prstů na rukou. Konkrétně se jedná o pověstnou velkolepou technologickou sedmičku, v jejímž čele dnes stojí výrobce čipů Nvidia, který svou kapitalizací v pondělí nakrátko předstihl Amazon.
Zbytek tvoří mateřská společnost Googlu, tedy Alphabet, a dále Amazon, Apple, Meta, Microsoft a Tesla. Hodnota uvedených společností jako celku se od začátku roku zvedla zhruba o devět procent, což u multimiliardových korporací nejsou zrovna drobné.
Nejhodnotnější společnosti seřazené podle tržní kapitalizace | Zdroj: Companiesmarketcap.com
Mezi celou sedmičkou vyniká zmíněná Nvidia – nejznámější výrobce grafických čipů a šestá největší veřejně obchodovaná firma světa. Jen od začátku roku se hodnota jejích akcií zvedla téměř o čtyřicet sedm procent, ale za poslední rok si díky surfování na boomu umělé inteligence polepšila o dvě stě třicet pět procent.
„Na pohled je míra překonání odhadů ziskovosti podobná jako pro zbytek indexu, a to sedm procent nad odhady – bez Nvidie, která reportuje až 21. února. Samotný meziroční růst je ale ve výši padesáti devíti procent, zatímco ziskovost zbylých 493 firem v indexu je meziročně nižší o tři procenta,“ analyzuje situaci Tomáš Ondřej, portfolio manažer fondu Erste Asset Management.
„Vysoký rozdíl má podle očekávání přetrvat ještě v prvním čtvrtletí letošního roku, počínaje od druhého čtvrtletí by mělo dojít k přibližování růstu ziskovostí: plus dvacet procent pro sedmičku a plus osm procent pro zbylé firmy. Ve třetím a čtvrtém kvartálu už má být růst podle projekcí vyrovnaný, což by mělo vést i k rozšíření růstové báze indexu,“ vypočítává Ondřej.
Zároveň připomíná, že sedmička rozhodně není homogenní skupinou a ke každé společnosti je třeba přistupovat jednotlivě. Disproporcí mezi členy sedmičky si všímá i světový guru podnikové valuace a oceňování akcií, Aswath Damodaran ze Stern School of Business při Newyorské univerzitě. Ten doslova označil současnou valuaci Nvidie za věc daleko za hranicí šílenství.
Právě o něm je přitom známo, že bývá k valuacím technologických společností spíše velkorysý. Zbytek akcií ze sedmičky je pak podle něho „jen“ slušně nadhodnocený.
Akcie společnosti Nvidia v historické perspektivě | Zdroj: TradingView
„Je to vidět například u Microsoftu, kde je při současném ocenění (přes 400 dolarů za akcii) jen málo prostoru pro chybu. Aby to současnou cenu ospravedlnilo, musela by většina věcí do budoucna hrát pro Microsoft,“ prohlásil minulý týden v rozhovoru pro CNBC muž přezdívaný v akademickém světě „děkan valuace“.
Býčí trh obyčejně stojí na předpokladu dalšího rychlého růstu zisků. Mají pro něco takového společnosti, které táhnou nejsledovanější světový burzovní index, ještě prostor? Podle Tomáše Ondřeje současný motor růstu úplně iracionální není.
Akcie společnosti Nvidia od začátku roku | Zdroj: TradingView
„Objektivním důvodem růstu je stále silný růst americké ekonomiky podporovaný spotřebou obyvatel, potom klesající inflace, kterou během letošního roku doprovodí i pokles úrokových sazeb, a také výrazně lepší než očekávané hospodářské výsledky amerických korporací za čtvrté čtvrtletí, prezentované v uplynulých dnech,“ vysvětluje Ondřej.
„Růst ziskovosti firem v indexu je hlavním hnacím motorem jeho růstu z dlouhodobého pohledu, nikoli výše jeho ocenění. Společnosti zatím oznamují růst ziskovosti za čtvrté čtvrtletí o devět procent, což je více než tři procenta ze třetího čtvrtletí – a šest procent nad odhady analytiků. Pro porovnání v Evropě, po zveřejnění zisků od téměř čtyřiceti procent společností se jejich ziskovost ve stejném období meziročně snížila o osm procent,“ vypočítává.
Pozornost investorů se tak podle Ondřeje upírá k trhu, který objektivně vykazuje lepší fundamentální data bez ohledu na to, že se obchoduje s oceňovací prémií. „Aktuální diskont v ocenění evropských akcií vůči americkým je pětatřicet procent versus historický průměr kolem dvaceti procent,“ dodává pro kontext.
Za hlavní rizikový faktor pro další letošní růst indexu S&P 500 pak portfolio manažer považuje výraznější zpomalení americké ekonomiky, které by vedlo i k výraznému snížení odhadů pro růst zisku na akcii v roce 2024. Ten je aktuálně nastaven na úrovni plus deset procent.
