Spojené státy se poprvé za více než deset let zapojily do intervence ve prospěch japonského jenu, který se propadl na čtyřicetileté minimum. Donald Trump krok označil za projev přátelství vůči Japonsku. Fed ale nákup nefinancoval prodejem dolarů, nýbrž eur.
Americký prezident potvrdil spolupráci mezi Washingtonem a Tokiem v neděli na palubě Air Force One. Japonsko podle něj má slabý jen a požádalo o pomoc. Trump zároveň řekl, že podpora jenu bude prospěšná pro světovou ekonomiku a že na ní vydělají i Spojené státy, aniž by vysvětlil jak.
Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že americké ministerstvo se neváhá zapojit do dalších společných intervencí, a vyjádřil podporu japonským krokům proti výrazné podhodnocenosti jenu.
O detailech transakce informoval britský deník Financial Times. Americká centrální banka Fed podle něj jménem ministerstva financí prodala eura a nakoupila za ně jeny, přičemž obchody provedly banky Goldman Sachs a Morgan Stanley. Objem operace zveřejněn nebyl.
Právě volba měny je na celé věci nejzajímavější. Washington sáhl do svých eurových rezerv, místo aby prodával dolary – a vyhnul se tak tomu, aby oslabil vlastní měnu nebo do trhu vpustil dodatečnou dolarovou likviditu. Náklady intervence tím ale fakticky nesla eurozóna, která u toho neseděla.
Na kurzu se to projevilo okamžitě. Euro bylo v pondělí nejslabší měnou vůči jenu z celé skupiny hlavních měn. Kurz eura za jen se pohyboval kolem 179,4, zatímco ještě minulý týden se obchodoval nad 187 jeny za euro. Vůči dolaru si přitom drží pevnou pozici.
Analytici jsou k dopadu intervence skeptičtí. Stratég Bank of America Securities Šusuke Jamada v páteční zprávě připomněl názor, že devizové intervence dokážou nanejvýš získat čas. Banka Barclays v pondělní analýze uvedla, že i kdyby jen v nejbližší době dále posílil, dlouhodobé tlaky na jeho oslabování zůstávají.
Kořeny problému sahají do devadesátých let, kdy Japonsko drželo po recesi a chronické deflaci sazby na nule nebo v záporu a i po jejich zvyšování od roku 2024 zůstávají hluboko pod úrovní zbytku vyspělého světa. Základní sazba japonské centrální banky činí jedno procento.
Investoři si proto levně půjčují a peníze investují do výnosnějších měn. Japonsku nepřispěla ani válka v Íránu, jelikož je stát závislý na dovozu energií a potravin a dražší ropa mu zhoršuje obchodní bilanci a přiživuje inflaci.
