Ovládnutí světa umělou inteligencí zatím opravdu nehrozí, byť za poslední rok a půl nebyla o apokalyptické scénáře zrovna nouze.
To však neznamená, že zde nejsou reálná rizika, jak se nedávno přesvědčil například zaměstnanec jedné hongkongské finanční firmy, když z něj deepfake jeho šéfa vylákal v přepočtu půl miliardy korun.
EU zareagovala na nová rizika nebývalou rychlostí a v březnu odklepla vůbec první AI regulaci na světě. Jenže vrátit džina zpět do lahve většinou není zrovna jednoduché…
Rok 678
Konstantinopol je v obležení. Arabská říše sjednocená učením proroka Mohameda má za sebou padesát let takřka nepřerušené expanze v regionu a opět si troufá na samotné centrum byzantské říše.
Jenže císař Konstantin IV. má v rukávu eso – čerstvě vynalezenou tajemnou substanci, kterou prakticky nejde uhasit. Látka hoří dokonce i pod vodou. Když konstantinopolská flotila vypluje vyzbrojená takzvaným řeckým ohněm, soupeř nemá nejmenší šanci.
Látka se prý zažehuje pouhým kontaktem se vzduchem a každé vznícení provází hromové burácení. Děsivá zbraň zajistí byzantské říši klid na několik dekád, ale ničivou sílu je potřeba dostat pod kontrolu.
Byzantská říše drží recepturu řeckého ohně v tak přísné tajnosti, že zůstává záhadou i dnes.
Rok 1559
Když chtěl Johannes Gutenberg předvést svůj vynález v plné parádě, pustil se do výroby Bible. Revoluční technologie knihtisku však nakonec katolickou církev málem položila.
Bez tištěných materiálů, kterými se myšlenky šířily rychleji než kdy předtím, by protestantská reformace neměla na Evropu zdaleka tak silný dopad.
Církev vidí, že překotné šíření kacířských textů je potřeba dostat pod kontrolu, a vzniká Index librorum prohibitorum – seznam zakázaných knih, jenž platí až do roku 1966.
V plejádě slavných autorů a autorek, kteří se na něm kdy objevili, figuruje mimo jiné Dante Alighieri, Daniel Defoe, Alberto Moravia nebo Simone de Beauvoir.
