Spielberg, Mozart, indiánský náčelník Černonožců i řidič slečny Daisy – to všechno jsou chlapíci, bez jejichž přičinění by letos britská muzikantka Kate Bush asi nevydělala pár milionů dolarů za svůj takřka čtyřicet let starý song. Všechny je spojuje podivuhodný příběh, který začíná u hypotetické obálky Forbesu v renesančních Benátkách a končí u Stranger Things na Netflixu.

16. století

Vítejte v Benátkách před půl tisíciletím! Kdyby tenkrát vycházel Forbes, jistě by na jedné z obálek figuroval Ottaviano Petrucci. Benátky byly jedním z center byznysu a kultury – a on si tu vydupal dvacetiletý monopol na tisk hudby ve formě partitur a not.

Měl tak v ruce první mechanizovaný nástroj na monetizaci muziky. Přesto se až do 18. století tenhle byznys neobešel bez patronátu aristokracie a církve; teprve pak začal o hudbě coby artiklu prodejném posluchačům uvažovat Mozart – a proměnil muziku v „money making machine“ skrz prodej not a koncerty.

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium