Co by mohla udělat umělá inteligence pro lepší Česko? Přesně to rozebírali na naší stejnojmenné konferenci Michal Pěchouček, ředitel společnosti GEN, Petr Šmíd z Googlu, Daniel Všetečka z ministerstva průmyslu a obchodu a Karin Fuentesová ze startupu Digitoo.
Poslední zmíněná soudí, že zde v prvé řadě leží obrovská příležitost, jak uvolnit kapacitu lidí z nudné rutiny k něčemu smysluplnějšímu. „Umělá inteligence dokáže člověku ušetřit strašně moc hodin práce. Tím každému uvolní ruce, aby se mohl začít věnovat věcem, na které má vzdělání nebo předpoklady – a to obrovským způsobem zvýší produktivitu, domnívá se Fuentesová.
S tím souhlasí úspěšný podnikatel a investor Michal Pěchouček, jeden z nejpovolanějších lidí v oblasti umělé inteligence, které můžeme v Česku nalézt. Varoval však, že pokud zůstaneme jen pasivními konzumenty AI služeb, bude z umělé inteligence profitovat někdo jiný a nám zbyde role jakési „AI montovny“.
Zároveň by to podle Pěchoučka nebyla vyložená katastrofa: „Montovna může znít trochu hanlivě, ale vlastně by to nebyl vůbec špatný status a máme pro to dobré předpoklady. Čeští vývojáři jsou opravdu skvělí a je jich zde hodně,“ připomíná Pěchouček, ale dodává, že je zde ještě třetí možnost.
Česko má stále prostor zařadit se po bok zemí, kde nová umělá inteligence nebo nové obchodní modely s ní spojené vznikají. „Hrozně bych si přál, aby se nakonec Česko nestalo ani AI kolonií, ani montovnou, ale aby se z Česka stala země, která v AI určuje směr a participuje na ní z předního sedadla,“ doufá Pěchouček.
S předchozími myšlenkami se shoduje i Petr Šmíd, který je marketingovým manažerem Googlu pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Muž z firmy, která letos veřejně spustila svůj velký jazykový model Bard, otevřeně říká, že musíme ztratit ostych z používání AI.
Jako příklad uvádí úsměvnou historku, kdy dlouho váhal, jestli si usnadnit práci s psaním posudků zaměstnanců delegováním části úkolů právě na Barda. Později zjistil, že něco podobného udělal prakticky každý ze Šmídových manažerských kolegů a kolegyň.
Strach z kolonie nebo montovny ale nesdílí – uvádí příklad českých firem jako jsou právě GEN nebo Resistant.ai, které již dnes patří k pionýrům umělé inteligence. Pro nás ostatní je pak podle Šmída důležité co nejrychlejší sžití s AI, která se stává jedním z motorů digitální ekonomiky.
Jak pro to vytvořit co nejlepší předpoklady? Podle Daniela Všetečky z ministerstva průmyslu a obchodu je v tuto chvíli nejdůležitější, abychom si zbytečně neházeli klacky pod nohy přílišnou regulací. Zbývající předpoklady má prý Česko ideální.
„Máme v oboru dobré vědce, slibný transfer technologií, a dokonce velmi nadějné firmy, ať již ve fázi startupu, či pozdějších scale-upů, působící mezinárodně,“ vyjmenovává Všetečka. „Umělá inteligence je ideální modelový segment, na kterém můžeme demonstrovat, co dělat, bychom neskončili pouze jako montovna,“ míní zástupce ministerstva.
To se podle něj snaží ovlivňovat diskusi na úrovni celé EU směrem k „přátelštější“ regulaci. „Stejné slovo ale mají i ostatní členské státy, takže je to k nějaké diskusi,“ připomíná.
„Poslední věc, je pak i nějaká dotační podpora, ale smysl má jen podpora selektivní napříč celým řetězcem od vědy až po samotný byznys – a pouze tam, kde přináší nějaký multiplikační efekt,“ zdůrazňuje Všetečka.
Samotná umělá inteligence by se pak státu mohla odvděčit ve výrazné optimalizaci rutinních procesů. Podle Fuentesové je ale zatím český stát daleko od toho, aby se o něco podobného pokoušel. „Stát je v otázce AI zatím pasivní a slibovanou podporu nikde nevidíme. Zato ale o AI rád a hodně mluví,“ kárá ho úspěšná podnikatelka a tvář jarní obálky speciálu Forbes Woman.
