skip to main content
Čína

Stojí za zmizením Jacka Maa komunistický režim? Příliš dalších vysvětlení není, míní expert na Čínu

4 minuty čtení

Nejbohatší Číňan se už přes dva měsíce neobjevil na veřejnosti. V úvahu patrně ještě připadají zdravotní komplikace, ale jinak?

„Kromě této možnosti se asi nabízí už jen jedna: že za zmizením Jacka Maa stojí čínský režim,“ komentuje zmizení Filip Jirouš, analytik projektu Sinopsis věnujícího se právě Číně. Domněnce nahrává i skutečnost, že Ma tamní komunistickou stranu v posledních měsících ostře napadal.

Cynická slovní hříčka zní, že se zakladatel čínské internetové společnosti Alibaba stal sám obětí loupežníků a byl jimi unesen – žerty ale nejsou namístě. Muž, jehož jmění je odhadováno na 25 miliard dolarů, se podezřele odmlčel, aktivní není ani na sociálních sítích a o jeho osudu není v současnosti nic známo.

„Vše nasvědčuje tomu, že se opravdu dostal do hledáčku komunistické strany,“ pokračuje Jirouš. „Jack Ma je totiž doslova antitezí toho, kam zemi od nastoupení do úřadu směřuje čínský prezident Si Ťin-pching.“

Reklama

Nynější prezident se do čela postavil v roce 2013 a prakticky ihned začal Čínu vracet od liberálního k centralistickému a byrokratickému řízení plnému regulací. Pod vedením Si Ťin-pchinga utáhla komunistická strana citelně otěže a restrikce jsou logicky v přímém rozporu se svobodným světem podnikaní.

Jack Ma nebyl první čínský miliardář, který „změnu kurzu“ kritizoval. A není ani prvním, který se dostal do problémů a zmizel.

V Česku je známý případ zakladatele skupiny CEFC Jie Ťien-minga. Skupina koupila v Česku podíl v několika firmách a stala se téměř stoprocentním vlastníkem fotbalové Slavie, avšak Jie, který byl i honorárním poradcem prezidenta Miloše Zemana, je údajně v Číně podezřelý z hospodářské kriminality a nyní o něm nejsou žádné zprávy.

Jack Ma vyzval k bankovní reformě.

Realitní magnát Žen Č’-čchiang se zase ztratil na půl roku poté, co napsal esej o vystoupení Si Ťin-pchinga na téma koronaviru, v němž ho označil za šaška. Znovu se objevil až v září u soudu, kde se přiznal ke korupci a několika dalším zločinům. Stanice BBC napsala, že dostal trest 18 let za mřížemi a musel zaplatit pokutu, jež v přepočtu dosáhla výše 13,8 milionu korun.

Ve srovnání se slovy o šaškovi vypadá prohlášení Maa celkem krotce. Byznysmen se neotřel přímo o prezidenta, nýbrž bankovní systém. Na říjnové konferenci uvedl, že čínské banky mají mentalitu zastaváren, poněvadž se bojí půjčovat komukoliv, kdo jde do podnikatelského rizika. Současně řečník vyzval k bankovní reformě.

Aktuální vydání magazínu

Středoevropskou optikou se nezdá, že by se Ma opřel do režimu tak tvrdě. Pravdou je ale opak – jeho výroky údajně Si Ťin-pchinga velmi rozčílily.

Reklama

„I soukromé banky jsou v Číně přímou součástí politického systému,“ objasňuje Filip Jirouš. „Maovy výroky jsou tak vnímány jako přímý útok na prezidentovu politiku. Navíc útok přišel od muže, který byl v Číně ztělesněním amerického snu, od něhož se učily nové generace tamějších podnikatelů a který měl ohromný vliv.“

Jack Ma si podle všeho musel uvědomovat, že dotkne-li se čínských bank, může se dostat do malérů. A také že ano: prezident osobně nařídil pozastavit vstup na burzu pro finančně-technologickou divize Ant Group, patřící do skupiny Alibaba.

Koncem prosince pak zahájily úřady antimonopolní vyšetřování Ant Group, v tu chvíli už Jack Ma nebyl pro veřejnost k dostižení.

Zdá se záhadou, proč si miliardář při své detailní znalosti čínského prostředí takto „pustil pusu na špacír“ a sám sobě způsobil obří šlamastyku.

„Museli bychom mu vidět do hlavy, abychom věděli, proč to udělal. Pravdou ale je, že v Číně je nemalá část byznysového sektoru znepokojena, jakým způsobem a kam je země vedena,“ říká Jirouš a míní, že patrně nebude náhodou, když si Ma svou kritiku načasoval do doby, v níž komunistická kontrola soukromého podnikání začíná být stále zřetelnější a větší.

Projekt Sinopsis už dříve upozornil, že podle čínského zákona o podnicích mají nyní soukromé firmy povinnost zakládat organizace komunistické strany, a ty dokonce mohou zasahovat do rozhodování managementu.

Současný čínský režim vyžaduje loajalitu.

Posledních pět let se zakládání organizací komunistické strany uvnitř soukromých podniků stále více týká i zahraničních firem, čili mimo jiné i Home Creditu nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo automobilky Škoda. Pokud o to požádají minimálně tři zaměstnanci, zahraniční firmy jsou ze zákona povinné založit komunistické buňky a musí vytvořit podmínky pro jejich činnost.

Popsané okolnosti sice přímo nesouvisí s případem Maa, nicméně ho výmluvně zasazují do kontextu. „Více než co jiného vyžaduje současný čínský režim loajalitu,“ dodává Jirouš klíčový podtext.

Tuto loajalitu Jack Ma porušil. „Nebylo by úplně fér tvrdit, že svým prohlášením urazil celou Čínu, ale podstatné je, že se uražen cítí prezident a stranické špičky,“ uzavírá Filip Jirouš.

Aktuální vydání magazínu
Fight!
Forbes 4/2021

Reklama
Reklama