Dokumenty, které koncem minulého týdne zveřejnil americký Úřad pro vládní etiku, ukazují, že prezident Spojených států Donald Trump nebo jeho investiční poradci uskutečnili v prvním čtvrtletí letošního roku více než 3700 akciových obchodů.
Jejich souhrnná hodnota se pohybuje někde mezi 220 až 750 miliony dolarů, tedy 4,5 až 15,6 miliardy korun. Jenže to ještě nemusí být na celé věci to nejzajímavější.
Začít můžeme třeba tím, že je to pozoruhodný posun od prvního roku Trumpova druhého prezidentského funkčního období, kdy se prezident akciím naopak spíše vyhýbal a investoval hlavně do dluhopisů. Ale tím rozhodně není divům konec.
Například 10. dubna publikoval Donald Trump na své sociální síti Truth Social, kterou velmi často využívá jako neoficiální komunikační kanál pro svá prezidentská rozhodnutí, trochu záhadný vzkaz.
„Společnost Palantir Technologies (PLTR) prokázala, že má skvělé bojové schopnosti a vybavení. Zeptejte se našich nepřátel!!! Prezident DJT.“
Chtěl tím americký prezident postrašit Írán, nebo jen z vděčnosti (technologie společnosti byla dříve použita při identifikaci íránských cílů) pomoci akciím firmy, jejichž hodnota padá už od loňského listopadu?
Obě varianty jsou možné, Trump ale každopádně bude nejspíš prvním prezidentem USA, který když píše o nějaké americké společnosti, rovnou vedle jejího názvu uvádí i její takzvaný akciový ticker, tedy unikátní zkratku, která slouží k rychlé identifikaci cenného papíru na burze.
Hodnota firemních akcií po příspěvku skutečně začala prudce stoupat a růst se následně zastavil až ve středu 22. dubna. Mohl nicméně souviset i s faktem, že Trumpova administrativa přibližně ve stejné době uzavírala s Palantirem miliardové vládní kontrakty.
A pokud se ptáte, tak ano, americký prezident během prvních měsíců roku 2026 nakupoval akcie této obranné „AI“ společnosti a v únoru je také prodával. Podle zmiňovaných záznamů amerického Úřadu pro vládní etiku prodal Donald Trump 10. února 2026 akcie Palantiru v hodnotě 1,1 až 5,3 milionu dolarů.
A v následujících týdnech pak provedl ještě několik dalších prodejů, než začal v březnu akcie společnosti zase nakupovat.
Jen v březnu nakupoval americký prezident akcie Palantiru sedmkrát a obchody mají souhrnou hodnotu až 530 tisíc dolarů (americký Úřad pro vládní etiku neuvádí přesnou velikost pozic, ale pouze interval s cenovým rozpětím).
Palantir je ale jen pomyslným vrcholem ledovce. Dalším výrazným případem jsou akcie společnosti Nvidia. Ty Trump v únoru nakoupil těsně před tím, než Nvidia oznámila významnou dohodu s Metou za jeden až pět milionů dolarů.
Nešlo o první nákup, již začátkem ledna americký prezident investoval do akcií společnosti v hodnotě až milion dolarů. Také toto datum nákupu koresponduje s významnou událostí. Došlo k němu těsně před tím, než americké ministerstvo obchodu formou nových vývozních licencí povolilo zhruba deseti čínským firmám nákup čipů H200.
Dalším lednovým Trumpovým akciovým favoritem byla společnost AMD, čipový gigant, kterému bylo 13. ledna povoleno ministerstvem obchodu prodávat své produkty do Číny.
Foto The White House via Wikimedia Commons (Public Domain)
Trump 6. ledna nakoupil akcie společnosti AMD v hodnotě až sto tisíc dolarů, což nemusí vypadat jako moc, ale souhrnné investice amerického prezidenta do společnosti v prvním čtvrtletí dosáhly hodnoty minimálně 740 tisíc dolarů.
V únoru pak šéf Bílého domu pro změnu nakupoval cenné papíry firmy Axon, která vyrábí tasery, jednalo se o nákupy v hodnotě jednoho až pěti milionů dolarů. Ani zde se rozhodně nemuselo jednat o náhodu. Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) totiž 24. února představil plán utratit během pěti let 220 milionů dolarů právě za tasery.
Prezident během prvních tří měsíců roku obchodoval také s řadou dalších podniků, jejichž výkonnost Trumpovy politické kroky, ale i soukromé akce přímo i nepřímo ovlivňují.
Nalezneme mezi nimi například Boeing, Paramount, Teslu, Apple, Metu, Visu, Citi, Oracle, Qualcomm nebo GE Aerospace.
Mezi další obchody, které s letošními politickými kroky amerického prezidenta přímo nesouvisejí, je třeba nákup akcií softwarových společností ServiceNow, Workday, Adobe či Microsoft na začátku tohoto roku. Do celého výčtu o 113 stranách můžete nahlédnout zde.
Insider tradingem zavánějící obchodní aktivity amerických politiků jsou sice kontroverzní, ale jedná se o rozšířenou praxi, na americké sociální síti Reddit dokonce naleznete subredditové vlákno pojmenované Trade With Congress, kde retailoví investoři a obchodníci kopírují nákupy a prodeje amerických kongresmanů.
K oblibě této praxe přispívá nepochybně i fakt, že američtí politici nemají obchodování na burze plošně zakázáno. Místo toho se na ně vztahuje zákon Stock Act z roku 2012, který jim pouze zakazuje obchodovat na základě neveřejných informací, které získají při výkonu své funkce.
Zákon také ukládá členům Kongresu povinnost zveřejňovat své burzovní akce do pětačtyřiceti dnů od nákupu či prodeje.
V případě amerického prezidenta a viceprezidenta platí stejná pravidla, nachytat by je ale bylo teoreticky možné na prokázání jasného střetu zájmů. Aby se tomu předešlo, bývá zvykem před nástupem do funkce vložit držená aktiva do takzvaných slepých fondů.
To byla i oficiální odpověď mluvčího Trump Organization na výše uvedené odhalení amerického Úřadu pro vládní etiku.
Podobně se vyjádřil také mluvčí Bílého domu David Ingle, jenž uvedl, že majetek prezidenta je ve svěřeneckém fondu spravovaném jeho dětmi, a že tak neexistuje žádný střet zájmů.
Jenže jedna věc na tom trochu nesedí. Mezi stovkami transakcí totiž nalezneme i menší množství takových, které u sebe mají poznámku „unsolicited“, neboli „nevyžádané“. To znamená, že daná burzovní akce nebyla provedena na doporučení makléře nebo finančního poradce.
