Je
příhodné, že Rosice u Brna mají ve znaku rybu: tamější firma
Startech se totiž podílí na výrobě unikátního systému
střílejícího laserové paprsky na těla živých lososů. Tímto
způsobem jsou likvidovány mořské vši, jejichž nynější
přemnožení je v chovu lososů velkou výzvou a stojí za jejich
hromadným úhynem či znehodnocením masa. Jen v Norsku způsobují
vši ztrátu 500 milionů eur ročně.
S originální zbraní proti drobným parazitům přinášejícím velký malér přišli lidé z norské společnosti Stingray. Ti pro její sestrojení využili objevu kolegy Esbena Becka, za který k němu přilétla nominace na Evropského vynálezce roku. Vynálezce vyzkoumal, že pulzující laserové paprsky zabíjejí vši na lososech, aniž by je jakkoli zranily.
Umělá inteligence z dílny Stingraye přidává k hubení škůdců další bonusy: detekuje počet vší na jednotlivých rybách a monitoruje i růst lososů, aby měli chovatelé přehled. Jejich produkt je kromě Norska využíván kupříkladu i ve Velké Británii nebo na Faerských ostrovech.
Zařízení je ponořené pod hladinou na jednom místě: využívá toho, že se losos musí neustálým pohybem okysličovat, takže ho laser může ošetřovat z různých úhlů a stran. Celý proces připomíná jakousi rybí diskotéku: lososi „tančí“ ve vodě, kterou protínají zelené paprsky, a pobyt na speciální „dance party“ rybám jednoznačně prospívá.
Jak se na využití převratné metody podílí firma z Rosic
zabývající se CNC obráběním čili obráběním s přesností až
na několik tisícin milimetru? „Pro norské partnery vyrábíme
téměř všechny mechanické součástky, které si smontují a
dovnitř dají lasery a elektroniku,“ popisuje Jan Šildberger,
spolumajitel a jednatel Startechu.
Moravská firma dokázala rychle realizovat neobvyklou zakázku, k
níž se patrně dostala i díky tomu, že jeden z manažerů
Stingraye má za manželku Češku. „Norové nás oslovili v
polovině roku 2018. Z technologického hlediska jsme doladili jejich
výkresovou dokumentaci, na prototypech se vychytaly detaily a už na
počátku roku 2019 jsme rozjeli sériovou výrobu,“ líčí
Šildberger.
Vysoká přesnost výroby je pro Startech standardem, specifikum
vyráběných komponentů pro Skandinávce spočívalo v jiném: díly
musely odolat agresivnímu prostředí mořské vody, přičemž
požadovaná životnost „laserového děla“ je minimálně čtyři
roky.
Součástky z Moravy musí ve vodě chránit elektroniku v hodnotě
několika desítek tisíc eur, takže značná pozornost byla
věnována těsnění. Hliníkové díly jsou pak povrchově ošetřeny
takzvaným tvrdým eloxem, protekcí proti vodě.
„Jiné díly jsou vyrobeny z plastu a ty nám daly docela
zabrat, protože byly docela velké a my neměli s jejich zpracováním
mnoho zkušeností, takže se zpočátku kroutily. I to jsme ale
vyřešili,“ vzpomíná Šildberger.
Z Rosic jsou do Norska posílány vždy sady pro kompletaci 10 přístrojů – původní třítýdenní intervaly se nyní vinou pandemie prodloužily zhruba na sedm týdnů.
Celkově se ale firmě Startech i v těžkých časech daří
slušně: letošní tržby sice nebudou 250 milionů korun jako loni,
podle hrubého odhadu by však měly také tentokrát překročit
dvousetmilionovou hranici.
23. 9. 20203 min
Český byznys
Filip Saiver
redaktor Forbes Česko
Ve Forbesu od ledna 2020, novinářem od roku 1994. Baví jej hledat velké příběhy i tam, kde zdánlivě nejsou. Věří totiž, že velké příběhy jsou všude.