Ondřej Širočka pracoval v IT firmě a štvalo ho, když po každém obědě viděl koše plné jednorázových obalů na jídlo. To bylo před dvěma a půl roky. Dnes má nadějný startup REkrabička a dodává do víc než stovky restaurací na jídlo s sebou vratné obaly. 

„V práci si kolegové hodně objednávali krabičkové diety a každý den jim chodilo pět jídel zvlášť zabalených v plastu, který končil v koších. Napadla mě možnost nějakých vratných obalů a začal jsem se o tom bavit s firmami, které krabičkové diety nabízejí,“ vypráví o začátku svého podnikání.

A ačkoli tuny zbytečného odpadu vnímaly jako problém i oslovené firmy, kvůli složité logistice s vyzvedáváním obalů nebyl o první Širočkův nápad příliš velký zájem. Rodilý Ostravák, který se chtěl podílet na nějaké pozitivní změně společnosti a už dlouho věděl, že se jednou pustí do podnikání, se však odradit nenechal.

„Řekl jsem si, že by se vratné obaly na jídlo s sebou daly využít i v restauracích a dal jsem se s nimi o tom do řeči,“ říká Širočka. Ohlasy z rozhovorů byly tak pozitivní, že nakoupil první krabičky, které se daly na jídlo používat opakovaně, a předloni v červnu rozjel spolupráci s první desítkou restaurací v Brně.

Jeho projekt měl tak pozitivní odezvu, že během chvíle přibylo dalších 10 restaurací v Praze, které REkrabičky začaly využívat. Mezi ta známější jména patří například Zátiší Group, Spojka Karlín nebo brněnské Bistro Soul. Pro samotného Širočku to znamenalo, že po třech měsících skončil v práci v IT sféře a začal se své mladé firmě věnovat naplno. 

„Problém ale byl se samotnými krabičkami, ty původní nebyly úplně ideální, takže jsem se pustil do vývoje nových. Vymýšleli jsme co nejlepší design a hledali vhodný materiál,“ říká Širočka s tím, že zvažoval i využití skla, dřeva nebo nerezu. Nakonec ale zvítězil speciální odolný plast, který se dá jednoduše udržovat, je lehký a nakonec se dá i dobře zrecyklovat.

Celý vývoj nových REkrabiček, které – a na tom si Širočka zakládá – se vyrábějí v Česku, nakonec trval přes jeden rok. Loni v dubnu jeho firma konečně vyrazila na trh s novými obaly.

„Načasování v první vlně pandemie nebylo úplně šťastné, protože restaurace byly dost opatrné a neměly chuť zkoušet něco nového,“ říká Širočka. Brzy se ale situace zlepšila a i díky tomu, že si lidé loni víc kupovali jídlo s sebou, se zájem o vratné obaly rozjel. 

Dneska REkrabičky využívá na 130 restaurací a i podnikových kantýn v Česku a v oběhu jich je aktuálně asi 20 tisíc. Při takovém množství se uspoří přibližně 1,5 tuny odpadu měsíčně.

REkrabičky si firmy pronajímají, včetně služeb, jako je výměna za poškozené krabičky a podobně, a svým zákazníkům je nabízejí jako alternativu pro zabalení jídla s sebou. V takovém případě zákazník zaplatí zálohu za krabičku a při jejím vrácení získá zálohu zpátky.

Širočka se při rozjezdu firmy, do které už investoval několik milionů korun z vlastních zdrojů, díval po inspiraci i v zahraničí. Podobná řešení ale našel jen v USA a Švýcarsku.

„Určitě proto vidím potenciál i v cizině. V Německu, kam už dodáváme vyšší tisíce REkrabiček pro službu Vytal, je o to velký zájem. My sami se chystáme pod vlastní značkou nejdřív expandovat na Slovensko a do Polska,“ říká Širočka.

Rozvíjet chce ale i svou nabídku v Česku. Na trh se chystá přinést další typy vratných výrobků, například obaly na polévky a menší pokrmy nebo speciální obaly pro supermarkety či festivaly. A pro své zákazníky chce službu také digitalizovat, aby mohli dobře sledovat, jak se obaly využívají a jaký pro ně mají přínos. 

„Ačkoli je teď docela těžká doba pro restaurace, je hodně firem, které se nám ozývají, že se jim služba líbí,“ dodává Širočka, který do budoucna zvažuje vstup investora do své firmy. Loňský obrat své společnosti odhaduje v nižších desítkách milionů korun, ale konkrétnější být nechtěl.