Začátkem roku 2019 se výkonný ředitel Versant Ventures Tom Woiwode na Univerzitě v Pensylvánii sešel s Jamesem Wilsonem, pionýrem v oblasti genové terapie. A pustili se spolu do debaty, jejíž výsledek by mohl s trochou štěstí zajistit normální život dětem s fatální jaterní poruchou. A o něco později stejně pomoci i dospělým.
Už dva roky předtím spolu dvojice založila biotechnologický startup Passage Bio zaměřený na poskytování genové terapie pacientům s poruchou centrálního nervového systému a teď hledala, kam se posunout dál. S další velkou příležitostí konečně přišel Wilson.
Během uplynulých let se snažil hledat cesty, jak rozšířit účinky stávající terapie na léčbu dalších závažných nemocí, což ho nakonec přivedlo až ke genové editaci. Na schůzce představil svůj nový objev Woiwodeovi, který se po vyslechnutí všech detailů nenechal dlouho přemlouvat. A tak vznikl plán na založení další společnosti s názvem iECURE, která má pomocí nástrojů genové editace ambice léčit genetické poruchy jater u dětí.
Po minulém týdnu se navíc tahle možnost zdá reálnější než kdy dřív. Startupu iECURE se totiž v rámci financování série A podařilo získat padesát milionů dolarů, tedy přes miliardu korun. Mezi prvními investory je pochopitelně i společnost Versant Ventures Toma Woiwodea.
„Čím se lišíme od většiny dalších společností, je fakt, že náš postup genové editace je agnostický vůči mutacím,“ prozrazuje Joseph Truitt, generální ředitel iECURE.
Joseph Truitt, generální ředitel iECURE | Foto iECURE
To v tomto případě znamená, že nezáleží, kde přesně je cílová mutace v pacientově DNA umístěna. Technologie iECURE je schopna do pacientova genomu vložit kopie zdravých genů bez ohledu na konkrétní místo nebo typ defektního genu, což celý proces zjednodušuje.
V praxi to vypadá tak, že se do pacientova genomu vloží nukleázy, jakési molekulární nůžky, které v jaterním genomu vytvoří zářezy, a spolu s nimi i zdravé geny. Obojí je do buněk pacienta vpraveno za pomoci adenoviru (druh viru, jenž běžně vede k obyčejnému nachlazení), který je zbaven těch částí, které způsobují nemoc.
Experimenty, při kterých Wilsonova laboratoř tímto způsobem aplikovala zdravé geny čerstvě narozeným primátům, měly podle Truitta velmi slibné výsledky. „Ukázaly nám, že se zdravé geny dokážou dobře uchytit, jejich efekt je trvalý a zároveň je celý proces natolik bezpečný, abychom mohli pokračovat,“ říká generální ředitel.
Vědci z iECURE se rozhodli zaměřit na jaterní poruchy u novorozenců, protože většinu výzkumů v laboratoři prováděli právě na jaterní tkáni. Játra novorozenců se navíc velmi rychle vyvíjí, což dává příležitost nově vloženým zdravým genům k rychlejšímu uchycení a lepším výsledkům ve srovnání s játry dospělých.
Mezi všemi jaterními poruchami se iECURE zaměřuje konkrétně na dvě nemoci – deficit ornitintranskarbamoylázy a fenylketonurii, které se někdy také říká Føllingova choroba. Ta první je vzácné genetické onemocnění, které způsobuje poruchu tvorby enzymu, zodpovědného za odvádění dusíku z těla.
Ta druhá, taktéž vzácná dědičná porucha, způsobuje nadměrné hromadění aminokyseliny zvané fenylalanin v těle. Pokud se neléčí, obě nemoci mohou způsobovat vážné problémy, jako například neurologické poruchy.
Kromě léčby obou výše zmíněných nemocí má však iECURE ještě další ambice. Spojila síly s biotechnologickou firmou Precision BioSciences a obě společnosti pracují na léku na primární hypercholesterolémii, další genetickou poruchu, která způsobuje defekt na chromozomu 19, a znemožňuje tak tělu, aby se zbavovalo škodlivého cholesterolu v krvi.
Precision BioSciences bude v rámci partnerství poskytovat iECURE nukleázy potřebné k léčbě jaterních chorob. „Nemoci, na které cílíme, mají téměř dvacetiprocentní úmrtnost,“ říká Truitt.
Nově získané finanční prostředky společnost použije k podání žádostí na americkém Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Jejich schválení by umožnilo postoupit do fáze klinických studií u všech tří chorob. Zbytek kapitálu pak podle Truitta půjde do rozvoje infrastruktury firmy.
V historii Versant Ventures nejde o první investici do oboru genového inženýrství. V minulosti již kapitálová společnost investovala například do Crispr Technologies nebo Graphite Bio.
„iECURE však ve svých pokusech o vkládání genů agnostických vůči mutacím do živých organismů objevuje úplně nový svět, jakýsi svatý grál genového inženýrství,“ říká Tom Woiwode o své druhé spolupráci s Jamesem Wilsonem. „Vedení iECURE je navíc velmi schopné jak v řízení společnosti, tak co se týče znalostí jaterních i jiných vzácných chorob,“ dodává.
Dlouhá cesta k cíli
Cesta kupředu však nemusí být bez komplikací. Mnoho startupů zabývajících se genovou terapií skončilo, aniž by dostálo svým, mnohdy velmi vysokým, očekáváním.
Častým problémem bývá nepříznivá reakce pacientova imunitního systému na virus, který zdravé geny do těla vpravuje. To byl například důvod neúspěchu genového startupu Ally Therapeutics, který se v roce 2018 zrodil v laboratoři harvardského genetika George Churche a který podle zprávy portálu Endpoints News v letošním roce ukončil činnost.
Truitt nicméně hlásí, že jejich prvotní výsledky vypadají velmi slibně a věří, že jednoho dne bude iECURE schopná přinést dětem s fatální jaterní poruchou normální život. Zároveň doufá, že se časem podaří terapii rozšířit i na dospělé. „Zní to skoro jako science fiction, bude to úžasné,“ věří Tuitt.
