Když se setká veřejnost s developerem, často nevznikne nic. Když se ale do dialogu zapojí renomované architektonické studio Chybik + Kristof, může být výsledkem nová městská čtvrť. Jako v pražských Modřanech, kde si Skanska slibuje, že vyroste ojedinělý projekt, který má inspirovat Evropu.
Areál pojmenovaný Modřanský cukrovar, odkazující na průmyslovou historii území, přinese na pražský nemovitostní trh v následujících deseti letech téměř osm stovek nových bytů. Takřka každý z nich nabídne výhled na přilehlou Vltavu, do níž se o pár desítek metrů dále vlévá Berounka.
Projekt, který dle současných propočtů vyjde nejméně na deset miliard korun, by měl být vlajkovou lodí švédského developera v rámci celého kontinentu a stát se inspirací pro jeho činnost v dalších zemích.
Skanska do něj vkládá velké naděje i peníze především proto, že v sobě kloubí prvky modrozelené infrastruktury. Co si pod tím představit? Zjednodušeně šetrnost k životnímu prostředí, protože využívá symbiózy vody a zeleně.
„Myšlenka udržitelnosti se nese celým areálem – od jeho umístění na brownfieldu přes využití recyklovaných materiálů během výstavby až po energeticky hospodárný provoz,“ tvrdí Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.
„Byty budou napojeny na zdroje zelené energie, dvoje rozvody vody umožní volit mezi pitnou a recyklovanou vodou, využijeme sluneční energii a ani kapku dešťové vody nenecháme odtéct do kanalizace,“ dodává muž, jehož zaměstnavatel si jako globální cíl vytyčil zredukovat svou uhlíkovou stopu do roku 2045 na nulu.
Konkrétněji tak bude Modřanský cukrovar disponovat třeba čtrnácti tisíci metry čtverečních zelených střech s fototermickými panely. Každý byt také dostane rekuperační jednotku a díky prémiovým technologiím a důmyslnému využití šedé, dešťové i užitkové vody dojde k úspoře pitné vody téměř o polovinu – až sedmdesát tisíc kubíků ročně.
Dojde i na takzvaný rebetong, recyklovaný beton ze stavební sutě, který Skanska vyvinula ve spolupráci s českou společností Erc-Tech (podrobně jsme psali v loňském listopadovém vydání našeho magazínu). Použitý bude v celé čtvrti, zhruba na pětině konstrukce.
Projekt na území někdejšího cukrovaru, který hrál důležitou roli v životě místních více než sto let, je nicméně specifický tím, že od počátku vznikal za součinnosti s místními. „Byla to naše první hluboká zkušenost s metodou veřejné participace, neboť nebyla jen na oko, ale probíhala už během architektonické soutěže, tudíž skutečně měla smysl,“ komentuje architekt Michal Krištof.
Podle jeho slov by s kolegy – nebýt podnětů od veřejnosti – nenavrhli například loděnici, neboť by nevěděli, že se v oblasti sdružuje velké množství vodáků. Zároveň by bytové domy byly podstatně vyšší, než jak si nakonec přáli místní obyvatelé, kteří upřednostnili vnitrobloky s menšími počty pater navzdory většímu zastavění okolí.
Součástí areálu bude mimo jiné nové centrální náměstí s kavárnami a obchody, revitalizované nábřeží nebo střešní terasy pro pořádání společenských akcí určené výlučně pro obyvatele domů.
„Záleží nám na podpoře komunitního života. Chceme, aby se lidé měli kde potkávat a znali své sousedy. Dobré sousedské vztahy přispívají k pocitu domova a zvyšují kulturu bydlení,“ říká manažer projektu Petr Dušta.
Čtvrť, určená primárně rodinám s dětmi, bude vznikat postupně. Začít stavět by se měla na jaře příštího roku, přičemž poslední ze sedmi etap bude dokončena přibližně na konci této dekády.
První byty už jsou v prodeji, ceny startují na 130 tisících za metr čtvereční. Zájem je přesto obrovský. Před měsíci vytvořená čekací listina čítá stovky lidí.
