skip to main content
Český byznys

Svěřenské fondy do každé rodiny. Proč roste jejich obliba?

V posledních letech bylo o svěřenských fondech slyšet většinou ve spojení s bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ten do svěřenských fondů vložil v roce 2017 akcie svých firem kvůli zákonu o střetu zájmů.

Jenže svěřenské fondy nejsou jen nástrojem, jak se vyhnout střetu zájmů, když jste pátým nejbohatším Čechem. Mohou být i vhodným řešením předání rodinné firmy další generaci – a ve firmách je o takové uspořádání majetku stále větší zájem.

Jak vyplývá z dat Evidence svěřenských fondů, počet Čechů, kteří loni projevili zájem o uspořádání majetku svěřenskými fondy, vzrostl oproti roku 2020 téměř o polovinu.

„Svěřenské fondy se v západních zemích stávají stále vyhledávanějšími a stejným způsobem se jim přizpůsobují i české bankovní instituce. Můžeme tedy předpokládat, že zájem o takové řešení majetku nadále poroste i u nás,“ vysvětluje Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

I přes loňský nárůst ovšem většina nadprůměrně bohatých Čechů svůj majetek uložený ve svěřenských fondech nemá. V zahraničí je situace odlišná: v západních zemích se podíl movitých lidí řešících majetkové záležitosti svěřenskými fondy pohybuje mezi sedmdesáti a osmdesáti procenty. 

„Při podnikání jsou někteří lidé často terčem útoků, ať už domnělých věřitelů, nebo falešných směnečných věřitelů. Typů ekonomických útoků, které přicházejí v úvahu, je celá řada. Ochrana majetku ve svěřenských fondech znamená, že chcete předejít neočekávanému podnikatelskému riziku,“ popisuje Hollmann.

Jedním z důvodů nárůstu zájmu o svěřenské fondy je i pandemická krize. Jejím vlivem začali Češi také více řešit, jak se bude dále nakládat s jejich aktivy. Během pandemie se podle nedávného průzkumu Asociace malých a středních podniků rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti.

Předplatné Forbesu

Zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých dvanáct procent, u svěřenských fondů šlo o čtyřicetiprocentní nárůst.

Reklama

„Zakladatelé rodinných firem jsou již v seniorním věku a cítí, že nastala doba společnost a majetek předat dále. Často jde o stamiliony až miliardy korun a na transfer takového majetku je potřeba dopředu dobře připravit nejen samotné firmy, ale i rodinu,“ říká privátní poradce Vladimír Rauch z K a Partneři.

Zahraniční studie ale zároveň prokazují, že předání majetku další generaci není jednoduchá disciplína. „V rámci přechodu na druhou generaci lze za úspěšný transfer majetku movitých rodin označit pouze třicet procent případů, přičemž na třetí a další generaci jsou to již pouhé jednotky procent úspěšných převodů,“ říká Vladek Krámek z advokátní kanceláře Havel & Partners.

Svěřenský fond může být alternativou k předání podnikání až v závěti. Ovšem i zájem o sepisování závětí u Čechů postupně roste. V roce 2021 Notářská komora zaznamenala rekordních 26 749 závětí sepsaných u notářů, zatímco o rok dříve jich bylo o bezmála tři tisíce méně.

„Řada lidí si na závěť najde čas až po skončení aktivní pracovní kariéry, ale na druhou stranu roste i počet závětí sepisovaných mladšími lidmi v důsledku větší míry cestování, podnikání nebo potřeby řešit budoucí majetkové vztahy svých dětí z různých manželství,“ vysvětluje prezident Notářské komory Radim Neubauer.

Svěřenský fond je soubor majetku bez právní subjektivity, který přestává být ve vlastnictví zakladatele a namísto toho se stává majetkem samostatným. Vytvořit ho může jakákoli fyzická nebo právnická osoba vyčleněním části majetku ze svého vlastnictví a pověřením svěřenského správce jeho správou.

V českém právním řádu funguje možnost převedení majetku do svěřenského fondu od roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník. Česká právní úprava vychází z takzvaných trustů, které mají dlouholetou tradici v zemích s anglosaským právním systémem – hojně využívané jsou například ve Velké Británii, Spojených státech nebo ve Švýcarsku.

Podle dat společnosti Svěřenská správa jsou svěřenské fondy v Česku využívány ze 43 procent k zajištění životních potřeb, standardu a důstojného stáří obmyšlených a z 26 procent k individuálnímu uspořádání majetkových vztahů za života i posmrtně.

Šestnáct procent založených fondů slouží k preventivní ochraně majetkových hodnot před riziky z běžného občanského života a provozu podnikání, z patnácti procent to je způsob řešení správy a majetkového nástupnictví v rodině.