Každou minutu skončí jedno nákladní auto plné plastového odpadu ve světovém oceánu. Tuto hrozivou statistiku má na svědomí hlavně fakt, že náklady na recyklaci plastových materiálů značně převyšují výnosy. A tak se po celém světě zrecykluje odhadem pouhých devět procent veškerého plastového odpadu.

Nový záblesk naděje přináší světu nedávný pokus, ve kterém se týmu čínských vědců podařilo přeměnit nejběžnější druh plastu na znovu využitelný materiál – navíc celkem levně.

Výzkumníci z pekingské Univerzity Čching-chua zjistili, že za použití katalyzátoru vyrobeného z běžných kovů dokážou rozložit obyčejnou PET lahev na komerčně využitelné chemikálie a vodík. V článku, publikovaném ve vědeckém časopise Nature, prozradili, že pomocí nové metody je možné vytěžit z jedné tuny PET plastu materiál v hodnotě tři tisíce dolarů.

To je téměř desetinásobek ve srovnání s dosud používanými recyklačními metodami. Právě ekonomická výhodnost by mohla být klíčem k úspěchu v boji s plastovým odpadem.

„Výsledek experimentu dokazuje, že transformace odpadu na využitelné produkty je možná. Úspěch nás motivuje k dalšímu zkoumání. Budeme se snažit tuto technologii optimalizovat a hledat nové způsoby, jak ještě rozšířit paletu výsledných produktů,“ konstatuje jeden z členů výzkumného týmu, profesor chemie Haohong Duan.

PET, celým názvem polyethylentereftalát, je nejrozšířenějším polyesterovým plastem. Na světě se ho ročně vyprodukuje 70 milionů tun. Nejčastěji se používá na výrobu běžných předmětů každodenního využití, jako jsou například plastové lahve, které tvoří asi dvanáct procent veškerého oceánského odpadu.

Ročně se na světě vyprodukuje asi 300 milionů tun plastového odpadu, z nichž nejméně 8,8 milionu tun skončí právě v oceánech. Nový recyklační proces rozkládá PET plast na tři užitečné látky.

První z nich je dihydrát mravečnanu draselného, který má komerční využití jako bezpečná náhražka antibiotik používaných na podporu růstu zvířat. Další látkou je kyselina tereftalová, která se používá k výrobě nátěrů a pryskyřic pro kovové součástky. Poslední uvolněnou látkou je pak malé množství vodíku.

PET je jen jedním ze sedmi hlavních druhů plastů. I když se tedy podaří nový způsob zpracování PET plastu rozšířit do zbytku světa, stále zde zůstává šest dalších druhů, které budou i nadále přispívat ke zhoršující se plastové krizi.

Záleží na zodpovědnosti jednotlivých zemí, aby svou produkci plastů snížily. Environmentální a právní skupiny varují, že se situace bude spíš zhoršovat – společnosti vyrábějící fosilní paliva se s postupující dekarbonizací potýkají s poklesem poptávky a mnoho z nich se chystá přeorientovat právě na výrobu plastů.

Z tohoto důvodu volají některé země a společnosti po nové mezinárodní dohodě o plastech, která by omezila jak jejich produkci, tak jejich používání. Největší producenti plastů, jako jsou například Spojené státy, však zatím tyto snahy odmítají. S největší pravděpodobností za tím stojí intenzivní lobbing ze strany ropného a plynárenského sektoru.