skip to main content
Ekonomika

Světová ekonomika padá méně, než se čekalo. V plusu ale bude jen Čína

2 minuty čtení

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD ve středu vydala odhad letošního vývoje světové ekonomiky. A podle něj si můžeme lehce oddechnout.

Globální hospodářství se sice letos podle predikcí sníží o 4,5 procenta, původní reporty ale předpovídaly pokles o celých šest procent. Dobrou zprávou je i předpokládaný pětiprocentní růst v příštím roce.  

Šedá osa zobrazuje původní odhady růstu ekonomiky z roku 2019, růžová osa aktuální odhady. | Zdroj OECD Economic Outlook
Reklama

I přes zmírnění pádu ale organizace připomíná, že pokles světového HDP nemá v nedávné době obdoby a většina států se ani za rok nedostane na stejnou úroveň, na které byly před pandemií. Pozitivní obrat je navíc vykoupený stále se zvětšujícími rozdíly mezi státy.

Zatímco Čína, Spojené státy a státy Evropy se z pandemie po ekonomické stránce vzpamatovávají lépe, než se očekávalo, země jako Indie nebo Mexiko si vedou mnohem hůř. Za původními červnovými odhady tvrdě zaostává i Itálie, na jejíž ekonomice se drsný zásah pandemie dál podepisuje.

„Světová ekonomika se v příštím roce postupně zotaví, většina zemí ale bude v roce 2020 v recesi,“ komentoval zjištění Alvaro Santos Pereira, ekonom a bývalý ministr financí Portugalska. Narážel při tom na pozitivní výsledky Číny, která bude letos jedinou ekonomikou, jež nespadne do červených čísel.

Už minulý týden se letos poprvé pochlubila kladnými výsledky v maloobchodním prodeji, a pokud se předpovědi OECD vyplní, může se koncem roku těšit z 1,8procentního růstu celého HDP. Ve srovnání s 3,8procentním poklesem ve Spojených státech a poklesem 7,9 procenta v zemích, které používají euro, má premiant světové ekonomiky důvod k oslavám.

Křehká jistota

Leitmotivem reportu OECD, a ostatně i celého roku 2020, je slovo nejistota. „Vyhlídky jsou neměnné a do značné míry závisí na situaci spojené s infekcí covidu-19 a s ní související finanční a dotační politikou vlád. Nejistota je vysoká, jistota stále křehká,“ stojí ve zmiňované analýze.

Ozdravování světové ekonomiky navíc v létě paradoxně zaspalo, a to i přesto, že se v řadě zemí vrátil život víceméně do normálu. „Covid je pořád rozšířený a má stále obrovský ekonomický dopad. Bez vakcíny se budeme muset naučit žít nejen s virem, ale i s nejistotou,“ vysvětluje hlavní ekonomka OECD Laurence Boone.

Reklama
Finanční panika je pro ekonomiku větší zátěž než státní dluh.

Přestože se rozsah omezení souvisejících s pandemií v různých státech lišil, téměř všechny země zažily útlum byznysu, omezení výroby a exportu i nárůst nezaměstnanosti. Jen v první polovině roku poklesl globální obchod o více než 15 procent a korporátní investice dodnes nejsou na stejné úrovni jako před pandemií.

Tyto dva faktory tak brzdí celkové oživení výroby i nakopnutí exportně orientovaných ekonomik.

Podle OECD by měly státy dál podporovat své byznysy i občany, a to i za cenu růstu státního dluhu. Alespoň částečně tak mají vlády suplovat onu jistotu, kterou nám pandemie vzala. Finanční panika a nejistota jsou totiž pro ekonomiku mnohem větší zátěží než samotný státní dluh.

To jsme si ostatně zažili už v předchozích finančních krizích. „Nesmíme opakovat chyby minulosti a nestahovat fiskální podporu příliš brzy,“ zdůraznila na středeční konferenci Laurence Boone.

Reklama
Reklama