Zlato se v době psaní tohoto článku aktuálně prodává za 2363 dolarů. To je o téměř dvacet procent více než dlouhé roky nepokořená hranice dvou tisíc. O žlutý kov se tak zajímá stále více běžných lidí. Je však jeho cena ještě stále atraktivní?
„Své zlato neplánuji prodat nikdy. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to, že se naplnil jeden z negativních scénářů,“ říká v rozhovoru pro Forbes Juraj Karpiš, ekonomický analytik a spoluzakladatel Institutu ekonomických a společenských analýz INESS, který dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější slovenské odborníky na bankovnictví a monetární ekonomii.
Kromě toho, že sám vlastní investiční zlato, se tomuto typu investic věnuje již roky a radí široké veřejnosti. Je ostatně také autorem knihy Jak na zlato – praktický průvodce spořením ve zlatě.
Jak se díváte na zlato?
Zlato je peněžní aktivum. Mnoho lidí si ho plete s investicí. Je však třeba mezi tím dělat rozdíl. Při investici se vzdáváme likvidity výměnou za výnos, ať už jde o zisk, úrok, nebo dividendu. U zlata se likvidity nevzdáváme, nejsme tedy odměněni výnosem. Zlato je proto třeba vnímat jako jen nebo dolar, nikoli jako akcie a nemovitosti.
Pokud budeme považovat zlato za alternativu k penězům, které nepřinášejí výnos, má smysl mít ho v portfoliu?
Zlato dokázalo v posledních třech letech plnit svou funkci lépe než peníze. Kdo měl své úspory v eurech, ztratil za uplynulé tři roky třiatřicet procent kupní síly, ale ten, kdo měl úspory ve zlatě, získal nominálně čtyřicet procent. Státní peníze totiž měly špatné roky, zatímco zlato naopak dobré.
Zlato je navíc alternativním peněžním aktivem. Plní tedy i úlohu pojistky proti selhání peněžního, bankovního systému nebo proti negativním politickým scénářům.
Chápou rozdíl mezi platidlem a investicí i lidé, kteří dnes běžně a ve velkém nakupují zlaté mince?
Samozřejmě je mnoho pomýlených lidí, kteří ne zcela chápou, co je zlato. Ve své knize „Jak na zlato – peníze pro nevěřící“ z roku 2021 jsem napsal, že Slováci dělají ohledně zlata dva druhy chyb.
První je, že ho mají příliš mnoho, protože od něj čekají výnosy jako od investice. Druhou chybou je, že ho nemají vůbec. Jde především o akciové investory, kteří nemají zlato rádi, protože nepřináší výnos.
Jste vy osobně příznivcem nebo odpůrcem zlata?
Přijde mi to jako dělení se na metalisty a depešáky. Já se dívám na historii a funkci tohoto drahého kovu v ekonomice. Ukazuje se, že není příliš atraktivní pro mladé lidi, kteří jsou otevřeni riziku a mají dlouhý investiční horizont.
Naopak, zlato je vhodné pro lidi, kteří mají blízko k důchodu a nemohou si dovolit výraznější volatilitu. Podle mě by ho však měl mít ve svém portfoliu každý. Otázkou však je – kolik? To se dramaticky liší věkem, povoláním nebo profesním postavením člověka.
Řekl jste, že zlato chrání před inflací. V nedávné minulosti jsme však byli svědky případů, kdy tomu tak nebylo…
Na graf ceny zlata je třeba se podívat v horizontu desetiletí. Teprve tehdy vidíme, že inflaci kopíruje, ačkoli v krátkodobém horizontu se hýbe i na základě nabídky a poptávky. V dlouhodobém horizontu je tedy schopné uchovávat kupní sílu.
Ochrana proti inflaci dávala smysl zejména v posledních dvou letech. Peníze výrazně ztratily, ale zlato si hodnotu udrželo. Jak je na tom dnes, kdy inflace dosahuje dvou procent?
Je třeba dodat, že zlato rostlo už i během pandemie, tedy před příchodem inflace, která pro něj byla optimální situací. Nikdo totiž nevěděl, co se stane. Stejně tak dnes vidím důvody pro další růst. Válka v Evropě byla jedním z faktorů, které vyhnaly cenu nad dva tisíce dolarů. Dalšími jsou napětí na Blízkém východě nebo spory mezi USA a Čínou.
Nesmíme zapomínat ani na to, co udělaly Spojené státy s dolarem. Použily ho jako zbraň proti Rusku, když zmrazily jeho dolarové rezervy. Aktuálně proto probíhá diverzifikace měnových rezerv Číny, která je mění za zlato. Netvrdím, že zlato zcela nahradí dolar, ale už i jiné centrální banky ve světě diverzifikují, což tahá cenu kovu nahoru.
Přetrvává poptávka ze strany institucionálních investorů, například zmíněných centrálních bank, i dnes?
Čínská centrální banka stále nakupuje, často přes třetí strany, tedy mimo oficiální statistiky. Pokud se podíváme na poptávku po zlatých mincích v Evropě a USA, je nižší než loni. Přesto cena na trhu stále roste. Z toho vyplývá, že na trhu musí být silný hráč, který nakupuje fyzické zlato, a bude jím s největší pravděpodobností čínská centrální banka.
Je tedy důvod, aby cena ještě rostla, když dnes už je 400 dolarů nad dlouholetým rekordem?
Musíme si uvědomit, že úrokové prostředí dosud hovořilo proti zlatu. V době vysokých úroků, jaké máme dnes, by jeho cena měla klesat. Navíc si současnou hodnotu musíme očistit o inflaci. Pokud bychom tedy chtěli hovořit o rekordu v reálném vyjádření, musela by se cena dostat až na 2600 dolarů.
Dáme-li do poměru zlato a akcie, což je nejlepší ukazatel oprávněné hodnoty, vidíme, že zlato je stále relativně levné. V poměru k nemovitostem mně zlato v eurech ještě nepřijde drahé.
Člověk, který si ho kupuje dnes, by tedy mohl vidět nějaké zhodnocení?
Je to pravděpodobné, i když já osobně takový spekulativní postoj nepodporuji. Rozumnější je říci si, jaký podíl majetku chcete mít ve zlatě, a postupně se k tomuto cíli přibližovat. Není tedy správné časovat nákup a prodej.
Problémem je, že zlato začne lidi zajímat vždy v ten nejhorší moment. Když vypukla válka na Ukrajině, klienti mi volali, že ho nemohou sehnat, protože bylo vyprodané. Přesně takto by se to nemělo dělat a měli bychom vstupovat na trh v delším časovém horizontu.
Kdy by měl člověk naopak začít uvažovat o prodeji?
Já osobně neplánuji své zlato prodávat. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to, že se naplnil jeden z negativních scénářů. V tu chvíli bych potřeboval likviditu. Ve svém portfoliu vnímám zlato jako pojistku proti špatným časům. Doufám tedy, že ho nikdy nebudu muset použít. Nejlepší by tedy pro mě bylo, kdybych na zlatu prodělal.
Jakým způsobem by měl běžný člověk zlato nakupovat? Mělo by být fyzické, nebo nějaký finanční derivát či fond investující do zlata?
Záleží na tom, zda chcete pokrýt mělké nebo hluboké riziko. Mělké je krátkodobý pohyb cen do plusu nebo do minusu. V takovém případě je lepší ETF, protože jeho cena kopíruje krátkodobý pohyb. To platí zejména v případě, že se člověk necítí s úschovou fyzického zlata spokojený. V takovém případě může sáhnout po futures nebo akciích těžebních společností.
Já se však chci zabezpečit i proti hlubokému riziku, které je definováno katastrofickými scénáři, a proto je dobré mít fyzické zlato, ať už v podobě mincí, nebo cihliček.
Je lepší mít zlato doma, nebo uložené v instituci?
Klientům vždy říkám – kdekoli, kde o tom nikomu neřeknete. Důležitější než velikost trezoru je, aby lidé nevěděli, že trezor vůbec existuje.
Zlato se poměrně snadno schová a hůře se hledá. Vhodných míst je tedy několik. Při větším objemu bych doporučil specializovanou instituci, někdy tuto službu nabízejí i mincovny. Fyzické zlato by však mělo být po ruce.
Jak se při koupi vyhnout vysokým poplatkům?
Nedávno jsem si dělal průzkum, do kterého jsem zahrnul 250 subjektů v našem regionu, které ho nabízejí. Zjistil jsem, že je stále mnoho takových, kteří to dělají extrémně draze.
Každý seriózní prodejce by měl svůj produkt také vykupovat. Je tedy třeba se podívat na spread – rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou. Na trhu jsou už i seriózní prodejci, u kterých se spread pohybuje na úrovni dvou, tří procent a náklady na úschovu jsou relativně nízké.
Prodejci, kteří klepou na dveře a prodávají zlato s pětiprocentní přirážkou, jsou tedy drazí?
Už to, že vám někdo klepe na dveře, je zvláštní. Ve finančních službách si nikdy nekupuji něco, co si mě najde. Dobré služby si musíte vyhledat sami. Výhodou zlata je to, že je všude stejné. V tom se nemůžete splést. Je však třeba zohlednit reputaci protistrany.
Jaký podíl zlata v portfoliu považujete za zdravý?
I jedno procento je lepší než nic, ale moc vás to nezachrání. Podíl by měl začínat na pěti procentech. Horní hranice je podle mě pětadvacet procent. Pokud je to více, člověk už pravděpodobně žije v přesvědčení, že zítra dojde ke katastrofě, což není příliš zdravé.
Má zlato reálnou konkurenci v podobě digitálních měn? Během inflace v posledních dvou letech jsme viděli, že nedokázaly převzít pojistnou úlohu…
Ano, konkurenci představují, ale jsou teprve v počátečních fázích rozvoje. Když začala invaze na Ukrajinu, bitcoin se vyvíjel spolu s akciemi, přitom by měl jít opačně.
Nesmíme zapomínat, že zlato je s námi jako rezervní aktivum už pět tisíc let, ale bitcoin jen patnáct. Jsme teprve v počátečních fázích rozvoje kryptoměn, svou funkci pojistky ještě neplní.
