Kamarádky Lucie Bášová a Kristýna Cejnarová nechtěly trávit rodičovskou jen kojením a přebalováním. To je přimělo k založení platformy Mumdoo, která propojuje rodiče malých dětí s firmami hledajícími krátkodobou výpomoc.
Za více než dva roky fungování platformy se jim přihlásilo přes tři tisíce žen. A to zakladatelky motivovalo, aby začaly více zkoumat, jak trh práce vychází ženám na rodičovské vstříc. Společně s poradenskou společností Deloitte provedly průzkum mezi více než tisícovkou matek.
„Věděly jsme, že situace pracujících matek v Česku není zrovna růžová. Ale čísla, ke kterým jsme došly, nás naprosto šokovala. Do dvou let věku dítěte nechtějí pracovat tři procenta žen, ale nepracuje jich pětapadesát. Každá druhá žena, která by si pracovat přála, tu možnost nemá,” vypočítává Kristýna Cejnarová.
Důvodů je podle ní více: od nedostatku příležitostí na trhu práce přes chybějící hlídání až po špatné finanční ohodnocení, ze kterého se chůvy jen těžko zaplatí. „Z průzkumu vyplynulo, že více než šedesát procent maminek dětí do dvou let nemá žádné nebo jen nárazové hlídání. To je prostě masakr,“ hodnotí Cejnarová.
Podle zakladatelek Mumdoo je důležité bořit mýtus, že matka na rodičovské rovná se levná pracovní síla. A nabízet ženám flexibilní formy práce.
„Za mě bylo nejpřekvapivější, že jen čtrnáct procent žen v prvním roce po rodičovské dovolené zvažuje plný úvazek. Co dělá těch zbylých osmdesát šest procent, když zkrácené úvazky nemáme?“ ptá se Lucie Bášová.
V Česku je zkrácených úvazků jen šest procent pracovních, což nás řadí mezi jednu ze zemí s jejich nejmenším podílem v celé Evropské unii. Jak málo vycházejí firmy rodičům malých dětí vstříc, dokumentuje i další číslo: ženy, které během rodičovské pracují, ze sedmdesáti čtyř procent nepůsobí u svého původního zaměstnavatele.
„Mysleli jsme, že to procento bude výrazně nižší u startupů, ale podle průzkumu je to jen o trochu lepší než u korporací,“ podotýká Andrea Hermanová, senior konzultantka Deloitte. „Společnosti ženám nedokážou vytvořit takové podmínky, aby si udržely jejich know-how a znalost firmy. Často za tím stojí i nedostatečná komunikace,“ připomíná.
Tři čtvrtiny matek si přejí, aby je zaměstnavatel během rodičovské kontaktoval, ale více než polovina žen nedostává ani automaticky odesílané informace pro běžné zaměstnance firmy.
Situace je o to paradoxnější, že v Česku je dlouhodobě nízká nezaměstnanost a firmy si neustále stěžují na nedostatek kvalitních pracovníků. Rodiče na mateřské a rodičovské, kterých je aktuálně okolo 350 tisíc a z nichž devadesát osm procent tvoří ženy, jako by pro ně neexistovali.
Podle autorek průzkumu by ke zlepšení situace pomohlo zajištění dostupnosti jesliček, dětských skupin a školek, firemní předškolní zařízení, více částečných a flexibilních úvazků, zlepšení komunikace firem se ženami na rodičovské, ale i networkingové a mentoringové programy.
O tom všem se tu dlouhé roky mluví, nicméně reálně se situace nezlepšuje. A podle právničky a odborářky Šárky Homfray se bez vymahatelnosti legislativních nároků nezmění. Současné nastavení podle ní významně nezlepší ani novela zákoníku práce, účinná od prvního října.
„Zaměstnavatelé, kteří chtějí podporovat ženy na rodičovské, už to dělají. A ty, kteří to dělat nechtějí, k tomu novela zákoníku nedonutí. Je potřeba, aby byl nárok na zkrácené úvazky a home office opravdu vymahatelný, stejně jako nárok na místa ve školkách,“ zdůrazňuje Homfray.
Změnit by se podle ní mělo také společenské povědomí a představa, že pracující matka rovná se matka „krkavčí“. S tím souhlasí i Andrea Hermanová z Deloitte. „Změna mindsetu bývá často největší bariérou. Věřím, že k ní přispěje i generace Z – mladé ženy už jsou vychovávány jinak a nechtějí jen sedět na dětských hřištích.“
Hermanová je přesvědčená, že s generační obměnou tlak na zaměstnavatele vzroste. A že když firmy těmto ženám nevyjdou vstříc, dotyčné se přesunou o dům dál.
Autorky průzkumu chtějí dotazování pravidelně opakovat a za rok si ověřit, do jaké míry se situace změnila. „Nechceme, aby to bylo jen plácnutí do vody. Naopak hodláme téma dál zvedat a vyvíjet tlak na zaměstnavatele i státní správu,“ uzavírá Kristýna Cejnarová z Mumdoo.
