Byl to jeden z nejúžasnějších momentů více než stoleté historie Tour de France. Slovinský cyklista Tadej Pogačar v poslední možnou chvíli šlápl do pedálů a dojel si pro celkový triumf. Krajan Primož Roglič, kterého sportovní svět pomalu korunoval, na něj ztratil dvě minuty a nevěřil, co se třetí zářijovou sobotu roku 2020 stalo. Obrovské překvapení. Zážitek.
Záběry z fenomenální Pogačarovy časovky obletěly svět. Naživo ji z pohodlí svého domova v italském Cambiagu sledoval také podnikatel Ernesto Colnago. Právě jeho příjmení se skvělo na rámu kola, na němž si tehdy jednadvacetiletý mladík dojel k nálepce historicky druhého nejmladšího vítěze prestižního etapového závodu napříč Francií.
„Naplnily mě neuvěřitelné emoce. Tenhle kluk, skutečný šampion, mě udělal znovu mladým,“ vzpomíná pro Forbes Ernesto Colnago.
Pro italského byznysmena, který tuto středu, 9. února, oslavil 90. narozeniny, šlo o okamžik, na který čekal celou profesní kariéru. Bylo to vůbec poprvé, kdy jeho kolo dojelo do Paříže v ikonické žluté barvě označující vítěze. I když…
Cyklistické speciály, které Ernesto Colnago začal vyrábět v polovině minulého století, dovezl do cíle Tour na první pozici už v sedmdesátých letech proslulý Belgičan Eddy Merckx, a to hned dvakrát. V obou případech ale zdobilo část vidlice pouze charakteristické logo trojlístku, jméno Colnago na rámu chybělo.
Vítězné premiéry se tak rodák z východního předměstí Milána dočkal až při 107. ročníku „Staré dámy“ roku 2020. Jen pár měsíců poté, co svou firmu na výrobu závodních kol, odbornou veřejností považovanou za jednu z nejlepších na světě, prodal.
Ernesto Colnago (vpravo) a cyklista Tadej Pogačar po vítězství na Tour de France 2020.
„Cítil jsem, že kruh mého pracovního života se uzavřel,“ dodává k vítězství Tadeje Pogačara, jenž svůj triumf zopakoval i o rok později.
„Následující ráno jsem navštívil hřbitov, abych své manželce, která mě dva roky nazpět opustila a vždy při mně stála, oznámil, že jsem vyhrál Tour de France. Pak jsem šel do kostela, kde jsem několik let nebyl, abych poděkoval Bohu, že mi dovolil tuhle osudovou událost prožít.“
Ačkoli mladý Slovinec svou famózní jízdou tehdy šokoval, Ernesto Colnago mu nesmírně věřil. V továrně v Cambiagu, kde dodnes vznikají ručně vyráběné rámy, nechal ještě před rozhodující časovkou potají vyrobit žlutý rám pro vítěze. Vyplatilo se.
Ernesta Colnaga, syna farmáře, to k bicyklům táhlo odmala. Odmítal se zapojit do rodinného podniku a raději si ve třinácti letech zfalšoval doklady, aby jako učeň mohl nastoupit k milánskému výrobci kol Gloria Bicycles.
Současně přitom na silničce i sám jezdil, jenže jeho jezdeckou kariéru pár let poté ukončil těžký pád a ošklivá zlomenina nohy. Chvíli nato Glorii opustil a otevřel si obchod, kde na pětadvaceti metrech čtverečních začal roku 1952 s montáží prvních vlastních kol.
Poválečná doba cyklistickému byznysu přála, a tak se tou dobou dvaadvacetiletý mladý muž v roce 1954 vrhl do podnikání naplno a založil značku Colnago. Postupně se z něj stal žádaný mechanik: nejprve u týmu Nivea, později ve stáji Molteni, za niž jezdila i belgická legenda Eddy Merckx, nebo u národního družstva.
Colnago na trh přinesl kvalitní ocelové rámy, do nichž vepsal svou kreativitu. Zároveň se nebál inovací a nových materiálů. Díky tomu mohl vzniknout například rám Mexiko se zploštělou trubkou nebo kolo vážící pouhých 5,25 kilogramu, na němž Merckx následně prolomil rekord v hodinovce.
Belgická legenda Eddy Merckx (vlevo) a Ernesto Colnago s jízdním kolem, které ještě nemělo jméno značky ikonicky vtisknuto v rámu
V osmdesátých letech pak Ernesto Colnago, už považovaný za jednoho z největších cyklistických konstruktérů, zahájil spolupráci s Enzo Ferrarim. Výsledkem bylo použití karbonových vláken, dnes už stěžejního materiálu pro výrobu moderních kol, k čemuž se Colnago tenkrát odhodlalo jako vůbec první producent na světě.
Ruku v ruce s revolučními koly přicházely úspěchy na závodech a reputace Colnaga rostla. Značka se stala synonymem pro kvalitní a moderní cyklistiku.
„Pro mne jako pro závodníka představovalo vždy Colnago naprostý vrchol a ztělesnění všeho, co je v oblasti kol možné. Jejich kola byla vždy konstrukčně dále, byla inovativní, překrásně zpracovaná a lakovaná,“ komentuje bývalý profesionální cyklista Petr Benčík, který momentálně spolu s podnikatelem Vladanem Hájkem Colnago v Česku zastupuje.
Z kdysi malé dílny během sedmi desítek let vyrostla globální firma, která ročně vyrobí závodní kola za více než půl miliardy korun. Hlavní produkce už se sice přesunula do cyklistické mekky na Tchaj-wanu, nejkvalitnější ocelové a karbonové rámy se ale nadále dělají ručně v Cambiagu na adrese Viale Brianza 9.
„Ernesto chtěl i v pokročilém věku být v centru dění své firmy. Vzpomínám si, že pokaždé, když jsme u něj byli na návštěvě, neustále pobíhal po továrně, zajímal se o to, co se děje, nebo v jednom kuse zvedal telefony,“ líčí Vladan Hájek.
Úmrtí manželky v roce 2018 ovšem Colnagovi částečně sebralo duševní pohodu. K tomu se připojila skutečnost, že kolem sebe neměl přímého pokračovatele, jemuž by společnost mohl předat, aby nadále kráčel po jeho cestě.
Ernesto Colnago při návštěvě Prahy v roce 2014. Na snímku se zástupci Colnaga v Česku Petrem Benčíkem (vlevo) a Vladanem Hájkem
Po zralých úvahách se proto rozhodl firmu na sklonku života prodat. V květnu 2020 Colnago koupil investiční fond Chimera Investments ze Spojených arabských emirátů, který mimo jiné vlastní profesionální cyklistickou stáj UAE Emirates, za níž jezdí několikrát zmiňovaný Tadej Pogačar.
Arabové firmě dokázali nabídnout nejen silné finanční zázemí, ale rovněž respekt k produktu a vášeň k závodění. Ernesto Colnago v nich tak viděl víc než pouhého investora, který znásobí výrobu a časem podnik se ziskem prodá. To mu imponovalo, neboť nikdy nechtěl dobývat trh množstvím. Ostatně, jak s oblibou říkává: proč jíst něco obyčejného, když máte doma kaviár.
„Rozhodl jsem se prodat firmu, abych zajistil její kontinuitu na vysoké úrovni. Svět cyklistiky dnes vyžaduje stále více peněz, místa pro řemeslníky bude stále méně. A Colnago si zaslouží zůstat na špici,“ přibližuje zpětně své rozhodnutí.
I když v podniku už nemá rozhodující vliv, stále mu v něm náleží tatáž kancelář, do níž mnohokrát do týdne pořád dochází. Přece jen z domova to k ní má pár metrů přes ulici. Už ovšem továrnu ráno neotevírá a večer nezavírá, jak bývalo zvykem.
„Dokud máte sny, máte projekty. Dokud jsou projekty, máte práci. Dokud pracujete, žijete,“ tvrdí vitální stařec. „Mým momentálním snem je, aby Colnago bylo nadále seriózní značkou. Udržování serióznosti vždycky bylo mým způsobem bytí, serióznost je důležitá.“
