Tradingová aplikace Robinhood míří na burzu a cílí na valuaci sahající až k pětatřiceti miliardám dolarů. Kýženou částku nám prozradily dokumenty předložené Komisi pro kontrolu cenných papírů.
Co by to znamenalo pro dvojici zakladatelů? Jednoduchá matematika: další miliardy připsané na jejich třicátnické účty. Vladovi Tenevovi je čtyřiatřicet, jeho kolega Baiju Bhatt je o dva roky starší. Oba pak budou po žhavě očekávané první veřejné nabídce akcií (IPO) výrazně bohatší.
Už teď jsou přitom miliardáři. Tenev podle dokumentů drží 54,3 milionu akcií, Bhatt dokonce 80,2 milionu. V plánu mají každý zvlášť prodat po milionu a čtvrt akcií třídy A, což by při zprůměrovaném odhadu ceny čtyřicet dolarů za akcii přineslo příjemné 2,2 miliardy dolarů pro Teneva a 3,2 miliardy Bhattovi.
Robinhood, který zpopularizoval bezpoplatkové obchodování s akciemi, plánuje prodat celkem 55 milionů akcií v cenovém rozmezí 38 až 42 dolarů za akcii. Ty se budou obchodovat pod titulem HOOD.
Když započítáme různá vyrovnání a omezení, po uzavření IPO by měl každému z dvojice zakladatelů zůstat ve firmě 7,9procentní podíl a zároveň budou Tenev s Bhattem držet veškeré akcie třídy B, přinášející jim deset hlasů na akcii. V řeči čísel bude mít Tenev 26,2procentní hlasovací sílu a Bhatt dokonce 39procentní.
Náš zatím poslední odhad z loňského září ukazoval v případě Robinhoodu na tržní kapitalizaci 11,7 miliardy dolarů. Právě tehdy Forbes pasoval Teneva s Bhattem na miliardáře. Aktuální informace nám poodkrývají, jak moc může jmění obou třicátníků růst díky plánu odměn v podobě akcií s omezeným přístupem.
Představenstvo letos v květnu schválilo přiklepnutí 22 200 000 takovýchto akcií Tenevovi a 13 320 000 Bhattovi. Připsány jim budou po osmi letech od IPO – a v závislosti na tom, jak se bude Robinhoodu na burze dařit. Pokud se titul dostane do oblasti 120 až 300 dolarů za akcii, pro Teneva by to znamenalo příjemný „bonus“ v podobě dalších 4,7 miliardy, zatímco Bhatta by jistě neurazily 2,8 miliardy, které na něj v tomto případě vycházejí.
Oba pánové, kteří se seznámili během studií na Stanfordské univerzitě, rozjeli Robinhood v roce 2012. Cílem bylo nabídnout tradingovou aplikaci, která díky absenci poplatků „demokratizuje finančnictví“.
Jejich výtvor skutečně proměnil svět online a především mobilního tradingu a donutil konkurenci, aby řízla do svých zavedených obchodních modelů. Zároveň se s růstem Robinhoodu – obrátky nabral především během loňských pandemických lockdownů – začaly objevovat problémy a kontroverze.
Dvě zásadní souvisely jednak se sebevraždou uživatele, kterého vyděsil údaj o astronomickém dluhu na jeho účtu, a potom s kauzou akciového šílenství kolem společnosti GameStop. Robinhood tehdy selhal jak po technické, tak po „ideové“ stránce: v reakci na bezprecedentní akciovou vřavu zarazil obchodování právě těm uživatelům, kterým sliboval burzovní svět zpřístupnit.
Tím navíc problémy oblíbené aplikace nekončí. Před měsícem slízla sedmdesátimilionovou pokutu od amerického regulátora FINRA. Důvod? Obnosy, o které byli uživatelé Robinhoodu připraveni kvůli častým technickým výpadkům a nesprávně rozesílaným požadavkům na doplnění finančních prostředků (tzv. margin callům).
A pod drobnohled se firma dostala i přímo kvůli svému obchodnímu modelu. Forbes vloni v srpnu rozkryl, že většina příjmů teče Robinhoodu v podstatě z přeprodávání obchodních příkazů jeho uživatelů tradingovým obrům typu Citadel Securities.
Ať už ale Tenev s Bhattem dostanou přes prsty jakkoli, plakat budou jedině „all the way to the bank“, jak se na Západě říká. Tedy cestou do banky pro své dále kynoucí jmění.
