skip to main content
Český byznys

Tak trochu jiné družstvo. Farmáři spojili síly a vytvořili lovebrand

Ceněných rajčat zvládnou za rok vyprodukovat až dva tisíce tun, což pro představu dělá čtyři sta nákladních vozů. Celkem pak tenhle lovebrand vypěstuje deset tisíc tun ovoce a zeleniny ročně a denně odbaví pět kamionů.

Zároveň se snaží vyhnout zbytečné chemii a plýtvání vodou. Skleníky umějí sbírat tu dešťovou natolik účinně, že pokryje čtyřicet procent celkové spotřeby. Díky moderním technologiím a biologické ochraně se také provoz obejde bez pesticidů.

K rajčatům se přidaly čtyři borůvkové farmy, jedna jahodovo-malinová a jedna meruňková. První borůvkovou založili před třemi lety v Hovoranech, následovaly Velké Bílovice.

Obě tyto farmy budou ale v plném výkonu až za dva tři roky, kdy borůvkový keř plodí naplno. „Borůvky naštěstí nejsou tolik citlivé na škůdce, což ale neplatí pro živly – při nedávném tornádu jsme přišli o padesát procent úrody.“ 

Všech deset farem pak udělá farmářům půlmiliardový roční obrat, z něhož čtyři procenta zůstávají v družstvu na marketing, provoz, plánování a logistiku. Zbytek peněz jde jednotlivým farmám. 

„Úplná pohádka to ale není. Mysleli jsme, že nejtěžší bude postavit skleníky, ale zásadní je umět v nich pěstovat. Skleník bez chemie je totiž ideální pro škůdce, a jde tak o umění vybalancovat populaci dobrých brouků, která bude držet na uzdě ty špatné a požírat je,“ přibližuje Havlíček.

Reklama

Jiný problém nastal v rajčatovém skleníku v Němčicích, který postihl virus hnědé vrásčitosti plodů rajčete, škodící paprikám a právě rajčatům. Jinou zeleninu nepoškozuje – a tak vznikl nápad vyměnit tamní rajčatové keře za okurky, kterých teď pěstují dva a půl tisíce tun ročně.

Družstvo se zároveň snaží zkracovat cestu od farmáře k zákazníkovi, takže například v Mutěnicích, kde pěstují rajče Strabena, dnes probíhá i samotné balení rajčat do vlastních obalů, díky čemuž zvládá Čerstvě utrženo zákazníkovi dodávat již druhý den po sběru.

Každá zelenina nebo ovoce má ale jiný proces sběru a expedice. „Například kanadské borůvky do hodiny po sběru naložíme do chladicího auta, kterým je zavezeme do nedaleké chladicí haly. Tam se uloží do speciálního zchlazovacího tunelu, rychle zchladí na sedm stupňů a pak na tři,“ popisuje Havlíček.

Ve stejné hale následně borůvky zváží, zabalí, nalepí etiketu a připraví pro expedici, aby byly další den u zákazníka. „Nesnažíme se konkurovat cenou, ale především kvalitou a čerstvostí,“ dodává majitel Zikmundova, kde plánuje řadu novinek.

Předplatné Forbesu
DoDo
Forbes 7/2022

V září začíná v areálu penzionu stavět sklárnu, navazující na místní tradici. „Baví mě gastronomie a s tím souvisí i sklo. Budeme na Zikmundově bourat starou stodolu, místo které vznikne malá sklárna s oranžerií. Dříve stála ve Starých Hutích, pod které penzion spadá, slavná sklárna, ze které vzešla významná dynastie sklářů počínající Izákem Reichem,“ popisuje podnikatel.

Do týmu si přivzal manžele Galovi, vyrábějící podle jeho slov jedno z nejlepších vín v Česku, a vypomohou také sochař a sklář Ronny Plesl nebo designér Aleš Najbrt. Na Zikmundově by tak měly vznikat prvotřídní křišťálové vinné sklenice a jednou i lahve na první českou grappu, kterou by chtěl Havlíček pálit.

Předchozí stránka