skip to main content
Podnikatelka

V krizi pomohli farmářům i lékařům. Teď hledá Svět bedýnek nový směr

Svou firmu mají Jana a Petr Bínovi už přes deset let, jejich příběh i z Forbesu už dobře znáte. Svět bedýnek kdysi založili, protože hledali kvalitní a dobrou lokální zeleninu pro svoje děti. Firmu rok za rokem rozvíjeli, pomalu rostli. A dařilo se.

Během let se ze Světa bedýnek stala ve svém segmentu, tedy přímé distribuci ovoce a zeleniny od lokálních pěstitelů do domácností, největší firma v oboru. Obliba farmářských potravin a všeobecné nadšení pro lokální produkci a malé výrobce dostaly maličkou rodinnou firmu až k tržbám přesahujícím 60 milionů korun ročně.

Loňský rok, poznamenaný koronavirovou pandemií a s ní spojenými restrikcemi, byl ale i pro ně naprosto přelomový.

Hned na jaře měli Jana Bínová s manželem Petrem plné ruce práce. Jejich Svět bedýnek ze dne na den vyslyšel prosby desítek dodavatelů, zelinářství, řeznictví, mlékařství a pekařství, jimž vládní opatření uzavřela cesty do restaurací a na farmářské trhy.

Reklama

Na Bedýnkách přes noc přeprogramovali web, aby zvládal velký nápor, a pokusili se pomoci. Na podzim a v průběhu zimy se zase spontánně rozhodli pomáhat lékařům v přetížených nemocnicích.

„Pojďme společně koupit ovocné bedýnky s vitaminy pro lékaře a zdravotníky! Hodnota bedýnky je 500 Kč. Jejím zakoupením přispějete 50 procent z této částky. Dalších 50 procent přidáme my a o vše se technicky postaráme,“ popsala tehdy Jana Bínová svou iniciativu na sociálních sítích.

Během dalších vln pandemie tak z jejich skladů pravidelně odjížděly desítky vitaminových bedýnek pro lékaře do všech stran.

Roční tržby dál vyrostly na sto milionů korun, přibylo i zaměstnanců a rozvážkových aut. Jenže teď se Jana a Petr Bínovi zamýšlejí, jak dál.

Koronavirový rok je postavil před nové výzvy, před potřebu možného dalšího růstu a rozvoje jejich firmy. A možná i potřebu vstupu nového partnera do jejich byznysu.

Janu Bínovou jsme proto požádali, aby nám celou věc okomentovala svými slovy. Její komentář ukazuje, že i úspěch a růst občas znamená potřebu změnit strategii, plány, možná i obchodní model. Změnit mindset.

Jana Bínová ze Světa bedýnek | Foto Jiří Turek, Jana Jabůrková
Reklama

Jak se posunout dál

Před jedenácti lety jsme bedýnky zakládali z čirého idealismu. Chtěli jsme dobré jídlo pro děti od lokálních producentů a konkrétních malovýrobců.

Farmářské trhy v tu dobu vlastně vůbec neexistovaly a mně byla odpudivá myšlenka česneku z Číny, jablek z Peru a masa bůhví odkud, když to české tady zajisté je a v mnohem větší kvalitě. V zahraničí bylo naprosto běžné si objednat nákup od farmářů, tak jsme si řekli, že toto chceme pro sebe taky, a s nadšením se vrhli do realizace.

Startovali jsme s jedním autem a nekonečným optimismem. Objeli jsme zemědělce, začali se zeleninou a ovocem, posléze přidali mléčné výrobky z farmy, maso z českých chovů, vejce, marmelády… Až do současné podoby, kdy nabízíme v podstatě kompletní nákup pro celou rodinu.

O české potraviny je stále větší zájem.

Loni v pandemii jsme řešili enormní zájem o nákup potravin online a ještě víc narostli, i když jsme přitom padali na pusu. Nebyli jsme na to všechno připravení, ale zvládli jsme to.

Dnes si nestěžujeme, naopak jsme rádi, že se daří a o české potraviny je stále větší zájem. Kromě Světa bedýnek jsme v posledních letech spustili ještě další dva na sebe navazující projekty Ovoce do práce a Dárek z farmy.

Zaměstnáváme okolo čtyřiceti lidí, máme asi deset vlastních aut, další outsourcujeme. Ale to všechno nás dostává k nové myšlence: potřebujeme se dostat dál. Jak na to?

Nejsme zvyklí obcházet investory, dělat due dilligence, nikdy jsme se nepohybovali ve světě investičních inkubátorů. Nečekali jsme, že takhle vyrosteme, nicméně online nakupování je a bude trend, naše firma vydělává, a my už to všechno zkrátka nechceme s manželem rozvíjet sami.

Máme kolem sebe skvělý tým v podobě farmářů, kteří pěstují jen pro nás, řezníků a dalších, k tomu spousty nápadů… Ale cítím, že k sobě potřebujeme partnera, který celý koncept posune zas o trochu dál.

Je jen na nás všech, koho svým „běžným“ nákupem podporujeme. My jsme se vydali touto cestou a i po jedenácti letech nám dává stále ohromný smysl. Záleží nám na tom, aby bedýnky pořád byly firma řízená idealismem a vírou v to, že lokální je správné a jablka z Polabí budou vždycky lepší než ta z Peru.

A tak se veřejně ptám, dá se v dnešní době s touto myšlenkou obstát – nejen byznysově – před konkurencí? Je zde někdo, kdo by se chtěl na našem projektu podílet?

Budu ráda za kontakt, protože věřím, že má smysl jít dál. A samotnou mě zajímá, kam se náš obor po této pandemii posune. Těším se na to.

Reklama
Reklama