V první polovině letošního roku bylo vyhlášeno 2845 bankrotů podnikatelů. To znamená nárůst oproti loňsku ve stejném období o sedm procent. Bylo podáno 2929 návrhů na bankrot, o dvě procenta meziročně více. Vyplývá to z analýzy dat portálu Informace o firmách. Počet bankrotů za letošní první pololetí je však nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021.
„Růst počtu bankrotů podnikatelů zatím není nijak dramatický. Podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů sice letos mírně stoupá, stále je však na nižší úrovni než v roce 2023. Objem vkladů podnikatelů i nadále vysoko převyšuje objem jejich úvěrů, i když úvěry vykazují letos o něco vyšší dynamiku než vklady,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
V červnu bylo v Česku vyhlášeno 459 bankrotů podnikatelů, což bylo o jednačtyřicet méně než v květnu. Zároveň bylo podáno 440 insolvenčních návrhů, meziměsíčně o 114 méně.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to čtyřiasedmdesát, a v Praze, kde jich bylo osmapadesát. Naopak nejméně bankrotů zaznamenal Zlínský kraj se třinácti případy a kraj Vysočina se čtrnácti. Nejvíce zasaženým odvětvím bylo stavebnictví, kde bylo vyhlášeno 113 bankrotů, následuje obchod s šestašedesáti bankroty. Nejnižší počet bankrotů byl ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody, kde bylo po dvou bankrotech.
Meziročně se počet bankrotů nejrychleji zvýšil v odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, o šestadvacet procent, přesto i nadále patří k nejméně rizikovým. Nadprůměrnou dynamiku vykázalo rovněž odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou s růstem o devatenáct procent. Naopak v obchodu, který je poznamenán značnou fluktuací podnikatelů, se počet bankrotů meziročně o desetinu snížil.
Za posledních dvanáct měsíců zbankrotovalo v Česku 5160 podnikatelů, což představuje meziroční růst o čtyři procenta. Na každých deset tisíc aktivních podnikatelů připadlo v posledních dvanáct měsících sedmačtyřicet bankrotů.
Nejvyšší míru bankrotů vykázal v tomto období Karlovarský kraj s osmdesáti bankroty na deset tisíc podnikatelů, následovaný Moravskoslezským a Libereckým krajem se shodně devětašedesáti bankroty. Naopak nejnižší míru bankrotů měli v daném období podnikatelé ve Zlínském se třiatřiceti a Středočeském kraji a v Praze shodně se čtyřiatřiceti bankroty na deset tisíc podnikatelů.
