skip to main content
Koronavirus

Testy máte? A mohli bychom je vidět? Jak se rozjíždí testování ve firmách

7 minut čtení

Nedávno koloval kreslený vtip o jednom nábytkářském řetězci, výhodná koupě vánočního stromku: kmínek, větve, bedna jehličí, lepidlo a návod, jak všechno sestavit. Podobně si dnes musí připadat firmy, které mají povinnost testovat své zaměstnance.

Od středy se rozjelo povinné testování zaměstnanců ve firmách. Jenže kvůli nejasným vládním nařízením je řada podnikatelů zmatená nebo celou akci sami lepí doslova na koleni. Ministerstvo průmyslu a obchodu naházelo do krabice podmínky, pravidla, příkazy, doporučení a vše jim teď podává. Slepujte, testujte!

Zatímco majitelé nového nábytku dostanou do ruky manuál, kde je nakreslený každý šroubek a otvor pro něj, v bedně pro podnikatele spousta komponentů chybí. „Ještě není všechno úplně jasné,“ napsal Forbesu zástupce ministerstva v úterý 2. března odpoledne, když jsme instituci žádali o zodpovězení základních otázek ohledně testování a vysvětlení nejasností.

Ve středu prý budou vědět víc… Jenže od středy už jsou firmy s více než 250 zaměstnanci povinny testovat. Další nedodělek, který vláda předkládá podnikatelům.

Ptali jsme se českých šéfů a šéfek firem, jak se na povinné testování připravují, jak ho vyřeší, jestli jsou pro ně nastavená pravidla srozumitelná a schůdná. A taky kde testy shánějí a kolik je to stojí.

Někteří už ve svých firmách testují dávno z vlastní iniciativy, další jen konstatují, že sedli a napsali si vlastní manuály tak, aby dostáli požadavkům státu, jakkoliv nesrozumitelně načrtnutým.

A tak v době, kdy majitelé firem zachraňují padající produkci a místa pro své zaměstnance, musí navrch znovu suplovat ty, kteří by jim měli když ne rovnou pomáhat, tak aspoň umetat cestu.

Aspoň ty sankce

„Začali jsme testovat sami u závodního lékaře, hned, jak to šlo,“ říká Kvido Štěpánek, majitel firmy Isolit-Bravo, která v podhůří Orlických hor vyrábí autodíly a v plastikářské lisovně zaměstnává tři stovky lidí.

Zaměstnance nechal na covid-19 Štěpánek testovat od začátku zimy, jakmile měl jejich lékař k dispozici kity na antigenní testy. „Začali jsme se třemi až pěti lidmi denně, kdo chtěl, mohl se otestovat, řada lidí se nám hlásila sama,“ říká Štěpánek.

Reklama

Už v té době narazil na neochotu některých zaměstnanců. „S čímž zásadně nesouhlasím. A jsem rád, že když ministerstvo konečně zveřejnilo detaily k povinnému testování, jsou v něm i definované sankce. Takže mohu ty, kteří test odmítnou, nahlásit hygieně,“ dodává Štěpánek.

Kvido Štěpánek

  • Majetek v hodnotě 1,6 mld. Kč
  • 99. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Jenže tam jeho pozitivní pohled na nastavení systému testování ve firmách končí. „Pravidla jsou zmatečná, nesrozumitelná a diletantská jako celé chování vlády. Pokyn střídá pokyn, něco nařídí, aby to vzápětí zrušili,“ konstatuje a naráží přitom na vládní zákaz stravování v podnikových kantýnách z pondělí, které kabinet v úterý zase povolil.

„K testování zaměstnanců máme objednané samotestovací kity, jakmile budeme vědět, že je můžeme použít, tak je nasadíme,“ řekl Forbesu den před začátkem testování Štěpánek.

Jistí si stále nejsme.

„Jenže pokyny jsou mi i dnes nejasné. Mohou to být samotesty? Nebo musí testování probíhat na speciálních místech, speciálně vyškoleným personálem? Pochopili jsme z pokynů, že snad testy můžeme provádět sami, ale abych se přiznal, jistí si tím stále nejsme,“ dodává.

Na otázky Forbesu ministerstvo v úterý odpoledne ujasnilo, že samotestování pomocí sad určených pro laiky je možné, pokud půjde o sady schválené ministerstvem zdravotnictví. „Testovat zaměstnance rozhodně chceme, ale prováděcí nástroje a jejich vysvětlování ze strany vedení státu jsou hanebné,“ dodává Štěpánek.

Testovat i za cenu nákazy?

Nezodpovězené otázky ohledně testování řeší i spolumajitel obchodního řetězce Hruška Pavel Hruzík, který zaměstnává přes 3800 lidí. Nakonec budou v Hrušce využívat služeb praktického lékaře a ve vzdálených pobočkách se spolehnou na své zaměstnance.

„Nevysvětlili nikde, co dělat, když máme v rámci jedné firmy místně oddělený provoz s méně než 20 lidmi. Musíme je také testovat?“ ptá se Hruzík a dodává, že na pobočkách ve vesnici je například jen dva až pět zaměstnanců.

„Jestli je někdo z ústředí pojede testovat, může je nakazit. Nějak nechápu, jak se tím sníží mobilita, o kterou tak usilují,“ uvažuje muž, jehož firma do opatření proti covidu investovala miliony korun: nakoupila roušky, respirátory, dezinfekci a neustále kontroluje stav vládních nařízení a své zaměstnance o nich informuje.

Totální chaos a diletantismus, zní z Trutnovska

Taky Rudolf Kasper, který je hlavou rodinného klanu ovládajícího několik firem ve strojírenském a stavebním holdingu Kasper, testuje čtyři stovky svých zaměstnanců už nějakou dobu.

„Že to vláda nařídila až nyní, je podle mě pozdě,“ domnívá se. „Její kroky jsou v řešení pandemie nekompetentní, její práce neefektivní. Nastavený systém je totální chaos a diletantismus,“ nejde pro ostrá slova daleko.

Argumentuje tím, že legislativně neošetřené povinné testování dostává majitele firem do právně složité situace. Testování sice může svým lidem zařídit, ale jen těžko nařídit.

„Jak můžu zaměstnanci nařídit, že bez testu nemůže do práce? Když ho tam nepustím, je to překážka ze strany zaměstnavatele a já mu musím platit sto procent mzdy. Navíc mi hrozí další právní důsledky,“ říká Kasper, jehož firma náklady na testování vyčíslila na desetitisíce měsíčně.

V trasování jsme byli přísnější než hygiena.

Testování ve svých firmách řeší přes smluvní pracoviště, které má k testování oprávnění. Jejich malý tým objíždí Kasperovy fabriky a stěry zaměstnancům odebírá přímo na místě.

„K tomu jsme celý rok trasovali, byli jsme v tom přísnější než hygiena,“ dodává. Zkušenost má i s tím, že musel část výroby v minulém roce dočasně zavřít, protože byli zaměstnanci v karanténě.

Reklama

„Opatření na řešení pandemické situace nás jen ve firmě Kasper Kovo stojí sto až dvě stě tisíc měsíčně. Což nepočítám propady tržeb – jen nakoupené roušky, respirátory, dezinfekce a další ochranné pomůcky a kroky,“ dodává Kasper.

Nejefektivnější by podle něj bylo, aby se nechali otestovat úplně všichni zaměstnanci, ale to se dosud nepodařilo a ani nepodaří i kvůli devadesátidenní lhůtě u lidí, kteří již covid-19 prodělali.

Bez mrknutí oka za testy zaplatím

Boskovické firmy LD Seating, vyrábějící designové kancelářské židle, se povinné testování zaměstnanců ještě týden netýká – má totiž pod 250 zaměstnanců. „I tak jsme netrpělivě čekali, až vláda nějaký pokyn vydá. A dočkali jsme se teprve v pondělí,“ vysvětluje její majitelka Jitka Hurábová.

„Hned ten den jsme nakoupili první testy, které rozdáme zaměstnancům. Pokud se do příštího týdne situace zase nezmění. Upřímně už od vlády nic srozumitelného nečekám, to mě ten rok s pandemií naučil. Vyhlížím jen základní orientační body a podle nich se nějak zařídím, s použitím selského rozumu.“

Testy v LD Seating dostanou všichni zaměstnanci na podpis, doma si ho udělají, a pokud budou negativní, můžou ráno přijít do práce. „Kontrolovat to u vchodu budou vybraní komisaři,“ popisuje podnikatelka, která má ve firmě 150 lidí.

„Testy stojí dvě stě korun jeden, šedesát korun přispěje stát. Rozdíl zaplatíme bez mrknutí oka, pokud to pomůže, záleží nám na tom, aby se lidé nenakazili v práci. Kdyby se ocitla v karanténě třeba šicí dílna, můžeme celou firmu na dva týdny zavřít, protože by nebylo z čeho sestavit židle a křesla a výroba by se prostě zastavila,“ vysvětluje Hurábová.

I když se u nich ve firmě dosud netestovalo, nařízení ohledně ochranných pomůcek platí v halách LD Seating konstantně. „To dodržujeme ve vlastním zájmu a problém s tím nebyl. U nás ale na některých pracovištích nosili lidé respirátory i dávno před příchodem pandemie, třeba v lepírně, takže jsou zvyklí.“

Přesto je stejně jako miliardář Štěpánek z Orlických hor ráda, že ministerstvo v pondělí konečně dalo firmám do ruky nástroj, jak zaměstnancům ukázat, že situaci musí brát vážně.

„Testy jsou pro nás jako pro firmu povinné, ale vždycky máte určité procento zaměstnanců, kteří se nechtějí podvolit. Jednoduše řeknou ne. Teď jsou ale pod sankcí padesáti tisíc od hygieny. A to je celkem silný argument.“

Hlavně mít lino, umyvadlo a okno

Na nic nečekat se rozhodla i Monika Nebeská, předsedkyně představenstva a spolumajitelka Zemědělského družstva Všestary, největšího producenta brokolice v Česku. Přestože se družstvo vejde do limitu 250 zaměstnanců, už má testování zajištěné.

„Celý den jsme nad tím seděli a nakonec se dohodli s lékařem, který k nám bude každý týden docházet a testovat na odběrovém místě. Jiné možnosti se nám zdály příliš komplikované a nepraktické,“ říká Nebeská. Lékař bude komunikovat se zdravotní pojišťovnou sám a nahlásí pozitivní případy, pokud se nějaké objeví.

Aktuální vydání magazínu

Družstvo už řešilo s hygienou třeba i to, jak má odběrové místo vypadat. Dostali instrukce, že by na podlaze mělo být lino, k dispozici umyvadlo a okno a podle toho se zařídili. Informace vlády jsou podle Nebeské vágní a neúplné a tak šéfka družstva Všestary spoléhá především sama na sebe a své lidi.

Za zmatečné pak považuje vládní pokyny také majitel společnosti Agrostroj Lubomír Stoklásek. Zaměstnance začali testovat už ke konci února a další testování bude probíhat ve spolupráci se soukromou poliklinikou. „Testování budou provádět naši zaškolení pracovníci, částka přímých nákladů se bude pohybovat kolem jednoho milionu korun,“ vypočítává Stoklásek.

Už v průběhu února testovali i v Sokolovské uhelné. Současné plošné testování řeší samotestováním a doplňkově prostřednictvím stávajících odběrných míst. Předseda představenstva Zbyšek Klapka odhaduje, že se náklady v souvislosti s testováním vyšplhají zhruba na 400 tisíc korun při zohlednění příspěvku zdravotních pojišťoven.

Potřebujeme vědět, že jsme zdraví

„My jsme se antigenními testy zásobili už několik týdnů dopředu a testování už zahájili, protože jsme ve fyzickém kontaktu se zákazníky, a tak je pro nás zásadní vědět, že jsme zdraví,“ hlásí Adam Szabó, CEO startupu Driveto, který půjčuje auta a patří pod křídla investiční skupiny Miton.

Své lidi testují dvakrát týdně a v kanceláři i v autech nosí respirátory. „Obojí jsme nejprve sháněli přes e-shopy, které antigenní testy ze slin a ochranné prostředky nabízely. Teď už spolupracujeme s ostatními firmami v rámci Mitonu, abychom se dostali na nižší ceny,“ dodává Szabó.

Hledáme nejjednodušší cestu.

Driveto se díky tomu dostalo na náklady v nižších desítkách tisíc měsíčně. To e-shop Ovečkárna a jeho majitel Martin Bernátek zatím na optimální řešení čeká. Vládní nařízení ho v tuto chvíli netlačí, jeho e-commerce firma má zaměstnanců jen pár a se zákazníky se nepotkávají.

„Čekáme na metodiku a hledáme cestu, která bude nejjednodušší pro malou firmu, jako jsme my. Zatím se přikláníme k variantě, že bychom pověřili jednoho z našich pracovníků, který by prováděl testování volně dostupnými testy schválenými ministerstvem zdravotnictví,“ říká Bernátek. To by pro Ovečkárnu znamenalo i nejnižší náklady.

Raději testovat než všechno zastavit

Ve společnosti Carbounion Petra Pauknera už mají s testováním dost zkušeností. V minulosti ho v centrále řešili pomocí stávajících odběrových míst.

„Najmout si pracovníka přímo ve firmě neodpovídalo našim finančním ani praktickým potřebám. Stejně tak jsme postupovali i u firem mimopražských, které jsou součástí holdingu,“ vysvětluje Petr Paukner.

Petr Paukner

  • Majetek v hodnotě 4,0 mld. Kč
  • 59. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

V pražské centrále požadovali od pracovníků, kteří se po covidu vraceli do práce, negativní test. Teď firma nakupuje pro všechny pracovníky v Praze i ty mimopražské antigenní testy ze slin.

Samotestování považuje Paukner, jehož Carbounion funguje během celé pandemie nejen díky testování, ale i systému home office ve směnném provozu, za nejlepší řešení. Náklady s tím spojené odhaduje ve své firmě mezi padesáti až sto tisíci korunami v závislosti na délce testování.

„Tato varianta testování je pro nás průchodná – v porovnání s naprosto nepřijatelnými návrhy na zastavení průmyslu,“ konstatuje miliardář, podle jehož názoru by mělo zastavení průmyslu katastrofické následky.

Reklama
Reklama